Simone

Kdo s čím zachází, s tím také schází. Aneb jedna svatá pravda o tom, jak jedna lež může přerůst kapacity člověka a sám člověk by si neměl hrát na boha. Niccol natočil (ostatně jako vždy) vizuálně podmanivou komedii s hořkým nádechem o zoufalém muži procházejícím krizí a jeho ideální spáse z jedniček a nul. Nikdy ovšem není vše ideální a bezchybné aneb Niccolova společenská kritika která odráží nejen zásadní lidské otázky ale reflektuje i nahnutou mentalitu současné společnosti. (26.05.2012)

Aby se režisér Al Pacino dostal opět na filmové výslunní, musí si stvořit novou hereckou hvězdu, která však ožije pouze v hlavách počítačů a nakonec hrdinovi přeroste přes hlavu. Velice zajímavý snímek se standardně skvělým výkonem Al Pacina a osobitou režií Andrewa Niccola. Bohužel prvotní nadšení a jedinečnost, upadá v celé druhé půlce filmu. (10.10.2013)

Nejsem si jistý, nakolik měl Niccol tu alegorii promyšlenou, nakolik se do ní sám projektuje jako autor, ale nakonec si stejně podrazí nohy. A ačkoli jsem se bavil u narážky na Andreje Tarkovského (hrdina se jmenuje Viktor Taransky), taky nevím, jestli mu chtěl vzdát hold, anebo si utahuje z jeho hlubokomyslného artificiálního stylu. Každopádně ty analogie mezi uměním (art) a umělostí (artificiality), proklamované teze o autonomii umění, kde jsou nedůležití herci, a vůbec ono téma totální manipulace ve jménu svobody vyjádření, dostávají v digitální éře celkem dráždivou příchuť. Dráždí to ale jen intelekt, ne emoce, takže se nelze divit, že ten film je tak chladný. (11.11.2004)

Po druhém shlédnutí film pořád stimuluje to co mám mezi ušima zajímavými otázkami, ale nelogickej a nereálnej scénář je strašně nedomyšlenej. A dokonce s pár WTF momenty. Všimněte si jaký paměťový médium strká Tarkovský, ehm, Taransky, do počítače. A to co provedla dcerka bych chtěl umět taky :D A tak celkově pochybuju, že by se moh kolem jedný dobrý herečky strhnout takovej povyk. O tom, že pravdu by nešlo moc dlouho utajit, nemluvě. (22.02.2015)

Ač se Simone zpočátku jeví jako tuctová komedie s šedivě průměrnou a mnohokrát viděnou romantickou linkou, musím říct, že se mi velmi líbí, jakým směrem nás posléze začne Andrew Niccol vést. Kombinace lehkého a osvěžujícího humoru s "krutou" satirou na popkulturní společnost vychází s ohledem na úvod filmu až překvapivě dobře. Simone baví svou absurditou, vybízí k zamyšlení svou trefností a nakonec vzhledem k sympatickým hercům dokáže i trošku "pohladit po duši" svým klišovitým závěrem, aniž by v diváku vzbudila zdání, že je úplny idiot... Pěkná, odpočinková podívaná. 7/10 (12.01.2012)