Vanishing Point

No, musím uznat, že jsem zklamán. Film jsem si sehnal hlavně proto, že se o něm pořád mluví v Tarantinově Autě Zabiják. Automobilové honičky ze 70. let fakt žeru ale tohle bylo tak trochu o ničem. Bylo to sice pěkně natočené a hl. hrdina vetšinu filmu stráví za volantem ale já se asi po půlce filmu začal nudit. Bylo to hlavně tím, že je ve filmu minimum karambolů a honiček s policií. Tohle je prostě o tom, že nějaký chlápek někam jede a jede a jede. A to trvá hodinu a půl. (14.11.2007)

Tak tohle je TEN Vanishing Point! Už chápu celý kult, který kolem snímku vzniknul. V hlavní roli bílý Dodge Challenger a pro mne absolutně neznámý Barry Newman v roli psance Kowalského. Film je vlastně jedna velká automobilová honička. Takhle "na papíře", to zní jako docela málo, jenže v reálu to vystačí na 98 minut opravdu podařené, převážně testosteronově-adrenalinové zábavy, říznuté trochou filosofie a rebelie proti systému. Za zmínku určitě stojí i výkon Cleavona Littlea v roli rozhlasového DJe. (11.07.2012)

Dodge Challenger 1970 se řítí rychlostí vyšší než vysokou z Denveru do San Franciska a za volantem bývalý policista a také bývalý automobilový závodník Kowalski. Policie to nenechá hodlat jen tak... -- Dle všeho kulťák let sedmdesátých s nezaměnitelnýkm puncem své doby. Motivace není důležitá, jde o vzpouru proti autoritám. Nulový obsah se ztrácí pod výtečnou vizuální stránkou - jde především o pastvu pro oči - dynamická kamera, převrácená policejní auta, opuštěné pouštní silnice... Téměř celý film je prakticky jedna velká automobilová honička (ve stylu Mad Max 2) s charizmatickým hlavním hrdinou. Jednohubka, ale velmi chutná... (09.08.2006)

Nebýt posledních pár minut, dal bych určitě za pět. Vanishing Point mě uchvátil od začátku, až skoro do konce. Strhující road movie o jednom muži, který volně uhání krajinou a všechno ostatní, včetně vzpomínek nechává za sebou. Sympatický, i když málomluvný Barry Newman se vydal dobrovolně vstříct svému osudu, který snad ani nemůže dopadnout dobře... (18.11.2015)

Zjevně zásadní inspirační titul amerických postmodernistů typu Lynch, Tarantino, Jarmusch či Refn. A naprosto pochopitelně, protože ta surreálná cesta Amerikou plnou ztracených osamělých podivínů buduje nejn autentický pocit ztracenosti a vyhaslosti, ale ještě nám umožňuje tajit dech u neuvěřitelných scén policejních honiček. Fotrovské poukazování na to, že mohl tou svojí jízdou ohrozit přeci nevinné lidi, je vlastně takým barometrem toho, na jaké straně zde stojíte. Však tenhle film je o odboji nejen proti pravidlům, ale zejména proti smyslu a racionalitě. Honzovi Kočkovi se samozřejmě za to, že mu sem tam kradu kytky z hrobu, omlouvat nehodlám. (14.11.2021)