Posledný samuraj

Nebudu si hrát na pseudointelektuála a snažit se na film nakydat špínu, protože jsem byla na dvě a půl hodiny připoutána ke křeslu a prostě si užívala hezký příběh v zajímavém prostředí. Klišé? Jistě. Patetické? Ano. Komerce? Samozřejmě. Prostě americký popkornový velkofilm s veškerou velkolepostí i obvyklými neduhy. A co má být, mně se to zkrátka líbilo - a to ani nemám kdovíjak v lásce Toma Cruise. 91% (05.11.2008)

Čekal jsem něco, co mě nadchne a snímek v leccčem předčil moje očekávání. Poslední samuraj obsahoval snad všechno, co bych očekával od filmu tohoto typu, tzn.: silný příběh, krásnou hudbu, strhující akci, krásné exteriéry, decentní humor, lásku, navíc pohled do kultury a historie Japonska a mnoho jiného, ale přece jenom mi tu 1 věc chyběla...dobře udělaný závěr! Kruci teda, už mě s tím Američané fakt štvou, proč musí u skoro každého dobrého filmu pos...pokazit konec?! Dyť to není normální! Což je škoda, protože jinak by to bylo v mých očí téměř dokonalé válečné drama. Ale i tak Posledního samuraje doporučuju, protože je to nadprůměrný filmový zážitek, který stojí za to (ipřes ten trapný konec) prožít. p.s. trochu mi to připomnělo Tanec s vlky ;-) (11.07.2009)

Edward Zwick nám přinesl svět samurajů na moderním stříbrnéh plátně s rovnoměrně rozvrženými zábavnými a historicky hodnověrnými pasážemi. Jestliže by Kurosawa ještě žil, byl by ohromen. Jako by se nejednalo o Hollywoodský film. Filmová cesta vedená schopnýma rukama, které neřídí loď špatným směrem. Jedná se o nezbytně epický příběh s velkými postavami a nádhernými sceneriemi. Divák při tom objevuje jiný svět. U mě se zážitek rovnal nirváně. Kombinace kvalitních lidí, kteří na filmu pracovali určitě dělá své. Například John Logan a jeho scénář - už jen jeho jméno říká vše. Hudba Hanse Zimmera - Mistr mne znovu po Skále udeřil do tváře. Kostýmy - vzhled obrněných jenotek je na velmi vysoké úrovni. Cruise - přesvědčivý výkon. Stojím si za tím, že jde o nadmíru kvalitní film. Cruise se zmínil o duchu filmu jako o daru a já si myslím to samé a Edard Zwick si u mne zvýšil kredit. Bravo. Son of a bitch thinks he can win. (10.09.2005)

Napoprvé jsem s plným hodnocením váhal, ale po druhém shlédnutí jsem odzbrojen vykulhal z kina a bylo to prostě bez debat. Měl jsem chuť obléknout brnění, nabrousit katanu a vyrazit do bitevní vřavy. Vše, co jsem napoprvé filmu vyčítal se rozplynulo v dokonalém zážitku a po dlouhé době upřímných slzách, slévajících se v čerstvě nalezené tůňce pocitů pečlivě zrajiích do podoby budoucích vzpomínek, jež mě budou provázet a živit ještě dlouho předlouho... (26.02.2004)

Poslední samuraj je filmem pro všechny. Kritik šťoural náhle odhalí, že rozumí lépe než ostatní principům východní filozofie a podstatě samurajství (viz recenze na některých renomovaných serverech), nenáročný divák potěší oko pěkným obličejem Cruisovým a též výtečnými a precizně provedenými ukázkami šermu (ehmm... vlastně Šermu!), pro náročného diváka je tu nachystána rozkoš z vlastní předvídavosti, neboť vše, co se v Posledním samurajovi děje, je do posledního detailu čitelné. Čítankový hollywoodský velkofilm ve vším lesku i bídě. Přistoupíte-li na Zwickovu hru a abstrahujete od náročného hodnocení popcornových pokusů o hlubší filozofii, zůstává klasická "iniciační" zápletka, v níž hrdina skrze pokoření najde čest. Zůstane též několik výborných bojových scén v čele se závěrečnou bitvou, která v pohodě co do propracovanosti strčí do kapsy megašarvátky z Návratu krále . Zůstane výborný Ken Watanabe v roli samurajského vůdce Katsumota a též Tom Crusie, který kdyby rezignoval na hezounské pózy, byl by skutečnou ozdobou... Zůstane zkrátka příjemná podívaná, což je vše, co se dá od Posledního samuraje očekávat. Edward Zwick vystřihl šablonový špektákl, u kterého jsem se náramně pobavil a který mě velice potěšil. Někdy je pěkné sledovat příběh a vědět, co se stane v příštích vteřinách. A zajímat se jen o to, jak se to stane. A nebrat to tak úplně vážně... ___ dodatek: Po čtyřech shlédnutích se můj lehký intelektuální nadhled proměnil v lásku. Ano, tenhle film je dílem velkého romantika a idealisty, ale nepřestává mě dojímat, protože ve všem romantismu je skutečně snaha po vcítění a obrovská vůle podat příběh co nejpůsobivěji. Když si vedle sebe postavím filmy jako Statečné srdce, Gladiátor, Trója atd., je příběh kapitána Algrena tím nejsosobnějším a nejbližším mému srdci. Zvyšuji hodnocení na plný počet. (20.02.2004)