Reklama

Reklama

Její zpověď

  • Česko Její zpověď (viac)

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (19)

  • Hitchcock rekapituloval, že pri zobrazení zlosyna, ktorý chce znásilniť Alice, neaplikoval typický prvok z nemej éry, kde sa zloduchovia rozlišovali tým, že mali fúziky. Rozhodol sa od toho upustiť, no tým, že v tejto snímke bol zlosynom maliar a v jeho ateliéri bola kovová mreža, využil situáciu a cez tieň mreže dopadajúci na jeho hornú peru vytvoril skutočnejšie a hrozivejšie fúzy než keby ich mal herec naozaj. (Biopler)
  • Pre scény odohrávajúce sa v British Museum využil Hitchcock tzv. Schüfftanov proces. Popísal to nasledovne: „Umiestnili sme v 45-stupňovom uhle zrkadlo a v ňom sa odrážali fotografie interiéru múzea. Dobu expozície mali 30 minút. Celkom sme mali 9 fotografií rôznych dekorácií múzea a pretože boli priesvitné, mohli sme ich zozadu osvetľovať. Na zrkadle sme vždy odškrabali striebornú vrstvu na tých miestach, ktorá odpovedala dekorácii skutočne postavenej v ateliéri. Producenti nepoznali túto metódu a preto som tieto trikové scény natáčal bez ich vedomia.“ (Biopler)
  • Hitch spolupracoval na scenári. (POMO)
  • Režisér Alfred Hitchcock se ve filmu objeví jako muž, který si čte v tramvaji noviny a chlapec mu přetáhne klobouk přes hlavu. (vyfuk)
  • Na scénáři se podílel i autor původní divadelní hry Charles Bennett. (ČSFD)
  • S nápadem, aby studio zakoupilo práva na natočení filmu, přišel sám Alfred Hitchcock. (ČSFD)
  • Film je považován za Hitchcockův poslední němý snímek a jednak za jeho první film zvukový, jelikož existují obě verze, které se od sebe liší. (Pavlínka9)
  • Charles Bennett, autor divadelní hry „Blackamil“, prohlásil, že němou verzi filmu pokládá za „jednoznačně lepší“. (Pavlínka9)
  • První zvukový film Anny Ondry. Po ojedinělé zkušenosti se simultánním dabingem do angličtiny v roce 1929 byla připravena debutovat v němčině v roce 1930, v roce 1931 pak připojila češtinu a francouzštinu. V těchto třech jazycích dabérku nepotřebovala, naopak záhy přesvědčila i o pěveckém talentu a kromě zvukových filmů natáčela také desky. (NinadeL)
  • Joan Barry propůjčila hlas Anny Ondře v Její zpovědi (1929), vlastní role se u Alfreda Hitchcocka dočkala po dvou letech v Co moře pohltí (1931). (NinadeL)
  • Hlas Anny Ondrákové byl nadabován Joan Barry, protože Ondráková měla příliš "neanglický" akcent. (Kulmon)
  • V němé verzi hrál šéfinspektora Sam Livesey, ale ve zvukové byl nahrazen Harvey Brabanem. (Kulmon)
  • První britský zvukový film. (Kulmon)
  • Velká část filmu byla původně natočena jako němá, během natáčení se stal zvuk dostupným a tak další scény byly natočeny se zvukem a do němých byl poté zvuk přidán. (Kulmon)

Reklama

Reklama