Její zpověď

Čoho sa Alfred Hitchcock dotkol malo pečať nesmierneho nadhľadu, vynikajúco odpozorovaných situácií a pohrávania sa. S možnosťami techniky, zvuku. S radosťou v duši diváka. Tak je to aj v prípade Jej spovede. Existuje nemá aj hovorená verzia. Ale to je tu už všetko v komentároch spomenuté a rozobrané. Mňa zaujal samotný nápad, kedy elegantný nápadník, pohybujúci sa v bohémskom prostredí, kultivovaný viacerými druhmi umenia (výtvarné, hudobné aj spevácke) je v skutočnosti len zvrhlým, sprostým násilníkom. Znamená teda, že výchova umením a kultúrnym vzdelávaním nijako nepomáha a maska humanity príležitostne veľmi rýchlo odpadne, pričom ostáva len divá animálnosť? Alebo (k čomu sa prikláňam), záleží skôr na osobnostnom type. Ten je daný a môže sa všetkým týmto len pokúsiť o akýsi maskovací kultivar. Tým dôveryhodnejší, čím väčšia štipka prirodzeného talentu v takto vychýlenej osobe drieme. A ako vraví Anny Ondráková vo filme: "Dievča vždy intuitívne rozozná, či mu od muža hrozí nebezpečenstvo.". Napriek tomu sa stane, že aj keď žena necíti, že všetko je kóšer, akosi z času na čas samu seba presvedčí o bezpečnosti podvedome potencionálne nebezpečného chlapíka i uvolí sa vstúpiť do jeho často rafinovane vystavaného osídla. (02.06.2014)

Hitchcockův standart ve kterém nic nepřekvapí. Děj pozvolna plyne do zdárného konce a ani scénář není více propracovaný. Špatné to nebylo ale po zhlédnutí si připadám trochu ochuzený. [6,5/10] (BIP, Gainsborough) (Čb. /// Produkce: John Maxwell /// Scénář: Benn W. Levy, Charles Bennett, Alfred Hitchcock podle divadelní hry Charlese Bennetta /// Kamera: Jack Cox /// Hudba: James Campbell, Reg Connelly) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Tohle je taková příběhová klasika. Známe to všichni, prostě příklad (ne) plánovanýho rande s fakt dotěrným chlapákem který se může zvrtnout v něco opravdu ošklivýho, ale pochopitelně aby to nebylo tak jasný, tak se musí do případu přimotat i policajt spjatý s obětí a vražedkyní v jednom a navrch vyděrač kterej všechno viděl a chce si z toho taky něco vyprofitovat, no neříkejte, že tohle neznáte... tak jasně tohle je jeden z prvních filmů na toto téma, tak mu odpustíme i tu naivní vraždu bez kapičky krve a překombinovaný závěr. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z prvních zvukových filmů, ale jinak má Hitch na kontě i lepší kousky.55% (05.07.2016)

Pomerne banalni film s vrazdou (zabitim?), kde by Hitchcock uvodni hodinu v pozdejsich filmech shrnul strihovou desetiminutovkou... Jenze! Hitch pracuje natolik soustredene, ze mi 'proletela' pred ocima, aniz bych se jen jedinkrat podival na stopaz. Po hodine preslapovani najednou film nabere tempo, cast s vyderacem je usekla a jeji pulminutove finale v muzeu je velmi nevyuzite, aby mi uplny zaver kazila herecky nezvladajici Anny Ondrakova, jejiz diblikovska kreace patri do nemych grotesek a mezi seriozni vykony ostatnich (po "Manxman" opet) nezapada... __ Videna vyborna zvukova verze. Dialogy nepusobi dodatecnym pridanim, jsou prirozene a cast Knife! Knife! je az genialni. Bohuzel knikani Joan Barry pri dabingu Ondrakove jen podtrhuje jeji naivni vykon. (25.03.2010)

Velice dobře natočené, plné zvratů i kameramanských pochoutek, ale něco málo mi k dokonalosti chybělo. Než začnu chválit, tak zkusím sepsat ona negativa. Za prvé vůbec nechápu, proč ta holka k malíři šla? Má Franka, občas se pohádají, a tak si hned začne dávat rande s někým jiným? Odkud ho znala, z krámu? Už to by nedávalo logiku, protože by dotyčného znali i rodiče a upovídaná sousedka a nejspíš i Frank. Chtěla si nechat udělat portrét? Nebo co čekala, když v noci šla sama k chlapovi do bytu? A Frank se jí nezeptá, co u malíře dělala a proč tam byla? Ostatně, teatrální herectví zde rovněž najdeme, převážně u hlavních postav - přitom třeba rodiče dívky jsou skvěle civilní. Co se mi líbilo, byla práce s rekvizitami (rukavice), vyděračem (který zpočátku není vidět, takže jeho nástup na scénu je o to "šarmantnější"), a samozřejmě s kamerou a výstavbou scén. Stín na malířově tváři před tím, než se na dívku vrhne, stín mříže za dívkou, když se rozhodne se jít udat, využití britského muzea a jeho prostor, záběry schodů, klavírní motiv, jenž dostává zlověstný nádech, originálně natočená vražda v sebeobraně, motiv nože (koktejl bar, tlachalka u snídaně), a samozřejmě v 10. minutě potěší cameo samotného režiséra, jemuž dítě v metru nedá pokoj. Nechybí zde i vtipné scény a dialogy ("Nejsem žádná drbna"). (31.08.2016)