Vtáci

Pro pobavení zde záměrně uveřejňuji komentář sepsaný po první projekci, z dob, kdy jsem si o Hitchcockovi myslel tak akorát to, že je "mistrem hororu", což raději přejdu bez poznámek. Moje prapůvodní a dnes již přežité dojmy byly takovéto: "Paradoxně se mi mnohem více líbí první polovina filmu, kde nádherně vynikne hravý scénář a prostor dostane i nezávazný a jemný humor. Následné "nervydrásající" ptačí ataky jsou sice (až na výjimky) i dnes velmi povedené, ale za ta léta stačila vyprchat veškerá atmosféra, která celý film držela pohromadě. Velkým zklamáním pak pro mě byl závěr - nijaký, prázdný, pouze vizuálně zajímavý. A vážně si nejsem jist, jestli bylo od Hitche zrovna dvakrát moudré rozhodnutí, ponechat film bez originální hudby a angažovat Herrmanna jen jako poradce při vytváření zvukových efektů. Minimálně originální tah to byl, o výslednici by jeden spekuloval. Nejlepší, nejvymazlenější a vůbec nej scénou je (jak už trefně poznamenal Tosim) slet "sokolíků" za zády nic netušící Tippi Hedren. Proč nebyl takový celý film?" Dnes bych Ptáky charakterizoval jen jedinou větou: MISTROVSKÉ DÍLO, ke kterému se však musí najít cesta. (10.07.2008)

Ptáci byli prvním filmem co jsem jako malý od Hitchcocka viděl. Dokonce si vybavuji jak ještě před možností to vidět mi děj filmu vyprávěl spolužák na základce a já mu nevěřil. To sisi vymyslel nic takového jsi neviděl! Jak by jako mohli natočit aby hejno ptáků klovalo lidi? To přeci nejde natočit.. Logicky. Takže kecáš! --- No nekecal. :-) . Když jsem film viděl poprvé, docela mně to dostalo. Pak tenhle film samozřejmě zapadl v čase mezi mnohem modernějšími a děsivějšími horory, byť já na horory moc nejsem. Chtěl bych být, ale nefungují na mne. A jelikož omladina chtěla vidět nějaký horor, rozhodl jsem se udělat test a pustit toto. Pro potomstvo je všechno starší pod rok 2015 pravěk, ble a historie. Až pod nátlakem na konci většinou musí uznat, že ten a ten film ze sedmdesátek, nebo devadesátek fakt stál za to. Naposledy se tak stalo včera večer u Misery nechce zemřít. S jistým vniřním uspokojením jsem musel v duchu konstatovat, že chudák skvělá Kathy Bates  - ozářená blesky s kladivem v ruce dokáže dnes stále ještě skvěle děsit tak jako před 30 lety! :-). Ptáci ovšem mají těch křížků víc. Je to neskutečné, ale dnes je to neuvěřitelných 60 let od jejich natočení. Díky nim získal Bodega bay velkou proslulost i když tehdá tam asi moc lidí raději na dovču nejezdilo.. :-). Sám jsem byl zvědav jak se mi film bude líbit a prostě musím říci, že je to majstrštyk. To pozvolné budování napětí, kdy divák první incident s rackem na člunu bere jako jakousi anomálii, ale s dalšími útoky začíná tušit, že se schyluje k něčemu neblahému. Jelikož jsem si děj pamatoval, zaměřil jsem se na spíše triky a po dokoukání si dokonce lecos vrátil a pauznul. A řeknu vám, že i dnes v době digitálních efektů lecos bylo natočeno skvěle. Už jen ty běžící děti a to útočící hejno... Jediné co mi tam už nesedělo byl ten elektronický křik ptáků. Chcilkami to působilo až nepřirozeně co se týče zvuků. Ať tak, či tak i přes jistou věkovitost musím stále uznat, že tohle je skvělé dílo. A jestli leckterý z prvních hororů dne suž půdobí úsměvně, pak Ptáci to určitě nejsou. Dávám za 4 klovance. * * * * (20.05.2023)

"Už viem, prečo v tomto meste nechodí pošta." Diabolský film. Hitchcock sa s postavami (ani s nami) nemazná. Chudák Veronica Cartwright, najskôr toto a potom votrelec. Snímke spočiatku dominuje pomalá, ale o to napínavejšia atmosféra. Tušíme, vieme, že sa na nás a na postavy chystá čosi príšerné a strašné a vidíme občasné zlovestné náznaky, vinou čoho je atmosféra napnutá na prasknutie. A potom sa rozpúta peklo.  Hitch mal podobný prístup v obľube, podobne boli ladené i Psycho a Okno do dvora, ktoré vyzerali ako dialógové roztopašné komédie a zrazu sa preklopili v nervy trhajúcu jazdu. Jasné, s odstupom desaťročí to zostarlo, ale nepoznám film, ktorý by nezostarol. Na mnohých miestach ale možno až príliš na povrch presiaka režisérova záľuba v nekonečne dlhých dialógoch, ktoré sa síce skvele počúvajú a herci si ich zjavne užívajú, tak ale od hororu človek predsa len čaká možno menej kecania a viac hororu. Či? Sranda je, že z dobrej, ale nevýnimočnej poviedky Daphne Du Maurier vo filme ostalo len prímorské mestečko a útoky operencov na ľudí; všetko ostatné je nové. (15.12.2004)

Další z filmů, které jsem viděla dávno tomu coby dítě... a nebála jsem se;-). Morbidní dětskou duši potěšila vyzobaná očička, ale jinak dítko čekalo o něco víc krve a napětí, dítko se totiž namlsalo výbornou povídkou Daphne du Maurier. Těžko říct, jak by na mě Hitchcockova klasika působila dnes - možná lépe, možná bych se nudila, připouštím však, nijak mě neláká si tuto podívanou zopakovat. To si radši znova přečtu onu parádně atmosférickou povídku. 65% (21.10.2009)

Hororové pasáže jsou skutečně mrazivé a výtečně natočené, ale příšerně dlouho se na ně načekáme. Přepečlivá studie charakterů v první polovině funguje jen zpočátku, ovšem postupně Hitchcock upadá do stereotypu a s protahujícím se čekáním na "něco" se pomalu vkrádá nuda, což se mi u jeho filmů stalo vůbec poprvé. Nicméně Ptáci jsou na svou dobu řemeslně pořád neskutečně na výši, od trpělivé režie a střízlivého scénáře až po skvělý střih a excentrické využití barev, a je těžké si představit remake, který by mohl někdy v budoucnu vytříbenost celého filmu nějak atakovat. Hitchcock sice měl i lepší kousky, ale to se dá říci i v případě Spielberga a jeho Čelistí- i ty jsou teď vnímány jako velký kult. 75% (29.04.2013)