Lesní chodci

Musím priznať, že ma Ivan Vojnár melancholickou atmosférou svojej snímky absolútne pohltil. Lenže bohémovia a lúzri v jednom nie sú ľudia, ktorých chovanie by som chápal a s ktorými by som sa chcel stretávať. Už vôbec by som nechcel počúvať ich premúdrelé reči. Podobný typ ľudí totiž v skutočnosti vedie trochu iný typ konverzácie, ako postavy v tomto filme. Ale za snahu priniesť do českej kinematografie niečo iné, ako nesmrteľné hlášky pre budúce generácie a hřejivost má u mňa Vojnár nezanedbateľné hutné tri hviezdy. (16.02.2013)

Hodně zajímavý a neprávem zapadlý český film, vyprávějící o životech tuláků, kteří hledají smysl svého života, okolní svět jim připadá vzdálený a radši tráví svůj čas někde v lesích, než někde ve městě v práci. Stejně jako u Vojnárova debutu, filmařsky je to perfektní, skvělá kamera, výborně vybraná hudba, akorát u hereckých výkonů to místy skřípe. Takový Schmitzer tu hraje bravurně, ale někteří herci tu pak přehrávají. Vlastně moje hodnocení Lesních chodců je hodně podobné mému hodnocení filmu Cesta pustým lesem, i se stejnými klady a zápory, je to i podobně poetické. Akorát tady je zajímavější příběh. Celkově se ale opět jedná o velmi zajímavý český film, který prostě neprávem zapadl. Silné 3* (13.10.2019)

Je zajímavou skutečností, že se poslední dobou točí filmy ze života bohatých nebo dobře situovaných. Nečiní tak ale Ivan Vojnár, pro něj je výzvou alternativa. Svoboda za cenu opuštění tradičních vazeb práce-žena-rodina. Příběh lidí, tuláků, cestujících vlaky a hlavně pěšky, kterým ke štěstí stačí flaška, kytara a kus salámu. Tuláků, obklopených komunitou lidí. Jak moc jsou to trosky a jak moc jim máme závidět? Co oni ztratili a my držíme jen za cenu zatracení svých původních přání a snů? Film nám samozřejmě na otázky neodpoví, ale zaznívá pár zajímavých myšlenek, nekompromisních stanovisek, řešení nikoli. Neočekávám, že se bude většinově líbit, jelikož ani pro většinu není točen. Chce oslovit jen ty, jež chtějí naslouchat. 80% (12.02.2013)

SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: "Já nevím, co je na tom chlastu tak krásnýho?" // "Nejdůležitější a nejkrásnější je, když člověk v něco věří." "Jako v co?" "Jako v sebe." // "Když tak milujete tu anarchistickou svobodu, tak koukejte vypadnout. Padejte mi z očí." // "V týdletý zemi je tak zkaženej vzduch, že se tu nedá dejchat." "Změna podnebí je potřebná." // "My Češi pořád přešlapujeme." // "Vůbec mě nebaví shánět prachy, abychom si udrželi nějakou životní úroveň." // "Víš, co je dobrý? Že mě přestane otravovat ta moje pitomá rodina. Budu od ní daleko." // František Gellner 1903 (ve 20 letech): "Asi se dám ke kanibalům. A nechám se jimi sežrat. To je můj nejlepší skutek, co můžu udělat pro lidstvo." // "Vlast máš tam, kde je ti dobře." "A to je jako kde?" "Určitě ne tady v tom bordelu." // "Já jedu. Zůstaňte si tady volové!" // "Ty jsi takovej vůl, že tomu věříš. Já bych takovýho chlapa jako seš ty teda nechtěla." // "Já se prostě nechci zařadit do toho stáda kolem sebe." // "Nemáš vůbec žádnej styl. Nemáš vůbec žádnej styl, že mě tu chceš nechat." // "Vy jednou za čas dokážete potěšit, pane majore." // "Když jsem se narodila, tak jsem měla po celém těle srst jako opička." // "Máma opustila psychiatra a tajně zmizela." // "Musím pryč." "Kam jinam?" // "Ustřižený křídla jsme měli všichni čtyři." // "Kdyby člověk neznal svou minulost, tak neví, co je zač." // "Jsem tak daleko od lidí, že nemám šanci se k nim vrátit." // "Okrádat se mezi sebou a válčit o šéfa smečky." // "To tady mám u sebe malej stromek roztomilej. Tak já trochu přibrzdím, aby se na to sluníčko taky dostal." // "Pivo nesmím! Co teda vlastně smím?" // "Budeme spolu?" "Už je pozdě. Všechno jsi zkazil." // "Prosim tě, nech si ty tvý latinský průpovídky." // "Vůbec mě to tam nebavilo. Pravý bojiště je tady." "Bojiště. To je přesný." // "Vždycky, když vidím toho zkrachovalýho Rufuse, tak mě popadne vztek. A pak strašlivá lítost nad promarněnýma možnostma." // Naprostý souhlas s Douglasem. U filmu mě nejvíc iritovala značná nesouvztažnost mezi řečeným a viděným. Bylo to takové čudné. Pokud chcete mermomocí vidět nějaký filosofický film, tak vřele doporučuju film Marat/Sade // Vzkaz uživateli Dudkovi / reakce z na jeho komentář k filmu Marat/Sade: Z mého hodnocení tohoto filmu je vidět, že nejsem blahem slintající pseudointelektuál. :) (10.11.2006)

Možná míváte taky ty nálady, kdy jste opilí anebo se právě chystáte opít a k tomu si pustit film, ve kterém lidi hodně pijí. V takovém stavu vám nejde o nějaké objektivní kvality filmu, ale o jakýsi blíže neurčený intenzivní pocit (možná sounáležitosti?), který ve vás ta kombinace vyvolává. Lesní chodci se mi dokonale trefili do atmosféry večera, podobně jako před časem Žiletky a kdybych se na ...a bude hůř tehdá dívala pod vlivem, určitě by to taky bylo bývalo lepší. (Ne snad, že by film byl jen o tom, ale názor na další aspekty Lesních chodců nejsem schopná v omezeném prostoru komentáře formulovat.) (30.11.2011)