Kruh

Na horory, jakožto společně se sci-fi mým nejoblíbenějším žánrem, jsem vždycky o něco přísnější v hodnocení ( i když parodoxně právě u sci-fi jsem většinou značně benevolentní). Americký Kruh narozdíl od japonského verze je mnohem srozumitelnější a koukatelnější, což spolu nese ale i břemeno menší mysterióznosti a strachu. Samotný hlavní námět není nijak světoborný, je na pomezí nadpřirozena a halucinace, což ale dává určitý malý pocit uvěřitelnosti. Napětí je chvílemi slušné. Strachu odolávám v podstatě vždy, takže jediný moment, kdy mě trochu mrazilo, bylo ve scéně "servání tapety" ve stodole. Při té bídě, patří Kruh mezi nejpovedenější horory v tomto tisiciletí. Ringu je, i při mírné odlišnosti, v podstatě na stejné úrovni, uznávám jej více, líbil se mi méně. Mam obrovskou chuť dát za tři, 4 s odřenýma očima... (29.01.2006)

Pro hodnocení horrorů asi nejsem ten pravý ořechový, protože jsem se mockrát přesvědčil, že to co děsí mě, nechává všechny ostatní chladnými a naopak. Tak jako se já snažím systematicky vidět všechny komedie, moje matka je zase posedlá horrory, thrillery, kriminálkami a jinými odnožemi hrůzy. Když jsem jí před lety pustil Záhadu Blair Witch, předem jsem ji varoval, že je to možná nejděsivější film, jaký kdy viděla. Když se dodívala, zívla a řekla: "Tak se ztratili v lese. No a co?" :-) Tak tohle do smrti nepochopím. No a s Kruhem to bylo podobně. První polovina, kde je k vidění obsah videokazety, scéna s mouchou a drnčící telefon, v němž skřehotavý hlásek zašeptá "Zbývá sedm dní", mě děsila strašně. Zrychlený puls, oči navrch hlavy atd. No a pak už to začalo být slabší, protože hrdinka se na vše snaží přijít racionální dedukcí, to nejasné temné "cosi" je čím dál víc konkrétní a hmatatelné a to je podle mě chyba. Jakmile vím, čeho se mám bát, všechen strach mě přejde. To je asi důvod, proč pokaždé usnu u Vetřelce. Ale když jsem Kruh promítl máti, bylo to přesně naopak: během první, nejasné poloviny filmu poklimbávala, ale když se začaly vyjasňovat věci kolem studny, hleděla na to s vytřeštěnými zraky. Tak nevím. 70% (28.12.2005)

Řada skvělých scén, slušně záhadná atmosféra a zručná režie, která si místy vážně hezky pohrává s ohranými klišé hororových filmů (během úvodu hned několikrát, třeba se dveřmi od lednice). Bohužel to v jedné chvíli tak trochu logicky zadrhlo a mně se do hlavy dostalo několik otázek týkajících se kletby a jejího zrušení (takže SPOILER): Proč měla Rachel halucinace po celou dobu, když se jí kletba vlastně už netýkala a zemřít měl jen Noah (a později Aidan)? Je v tom nějaké pravidlo ve stylu "Sice neumřeš, ale halucinace mít budeš, dokud neumře ten druhý"? Nebo je to prostě díra ve scénáři? Byl bych ochotný přistoupit na vysvětlení, že Racheliny halucinace byly jen vzpomínky na to, co viděla na videu, ale tomu by zase nohy podkoplo finále ve studni... No, nevím. (12.02.2017)

Tak jako... Horor to neni v žádným případě. Nebál sem se ani jednou, ani jednou sem se nelek... Herci standartní, ale ty záběry. Krásné, dlouhé záběry, kdy kamera jede nad vodou (bohužel připomínají kubrickovo Osvícení) a hudba, která ovšem zní trošku jako z Psycha, a Shyamalanových znamení... Nic nového pod sluncem, a několik okamžiků dobrý film neudělá. (30.01.2006)

Když jsem tento film viděl poprvé, byl jsem z něho úplně unešen. Se spolužákama jsme ho probírali tenkrát na škole několik týdnů a udělali jsme si z něho takový menší kult :) Bohužel dnes, po pár těch letech, co už jsem starší, jsem film viděl a ta ejakulace jako tentkrát se prostě nedostavila. Škoda. Každopádně se jedná o nadprůměrné dílo, které si zaslouží svůj obdiv. Mezi horory špička ledovce. (23.11.2007)