Wind River

Indiánská rezervace Wind River není místem, které byste si vybrali pro příjemnou luxusní dovolenou. Je to nehostinné, řídce osídlené místo daleko od civilizace, kde žijí jen ti, kterým nezbývá nic jiného, nebo ti, kteří k životu moc nepotřebují a moc od něj nechtějí. Nalezené tělo znásilněné indiánské dívky svede dohromady místního lovce škodné zvěře Coryho a nezkušenou agentu FBI Jane. Následující pátrání se dá považovat za protiváhu na efekt vystavených a šokujícími zvraty plných krimi thrillerů. Je to komorní příběh plný tíhy samoty, hořkosti a melancholie. Slibované "mysteriózno" jsem sice nenalezl, ale bohatě mi stačila majestátná příroda mrazivých hor a pomalu dávkované napětí. Taylor Sheridan je především scénárista, pro konečný výsledek by asi bylo lepší poohlédnout se po zavedenějším jméně na režisérský post, ale nejde o nic zásadního. Spíš ještě jednou upozorňuji: nečekejte nic oddechového, tohle je dospělé drama s pomalejším tempem a bez rafinovaných scénáristických kliček, postavené na hereckých výkonech a tragice zmařených lidských životů. Wind River je film, který nutně nemusíte vidět v kině, ale minout byste se s ním neměli. Jde o nadprůměrnou žánrovku, která sice u většiny diváků výbuch superlativů nevyvolá, svou práci ale odvede spolehlivě. Celkový dojem: 75 %. (19.10.2017)

Sheridan se dle očekávání prezentuje jako výrazně lepší scenárista než režisér. I tak není ve své nové roli pro smích, nesporně nic nekazí (dokonce tomu i mnohé dává), ale paradoxně nedokáže naplno využít možností, které mu jeho vlastní látka poskytuje. A na ničem to není lépe vidět než na práci s prostředím. Tam kde Villeneuve/Mackenzie (a vsadil bych se že i Sollima) pracují s jím načrtnutým prostředím vyprahlých vylidněných plání jako nedílnou součástí a odrazem duše, div ne hlavním hrdinou, tak zde veškeré to skučení mrazivého větru, křupání sněhu pod sněžnicemi a nekonečné mrazivé dálavy tuto roli neplní v takové míře jak by se slušelo. V úvodu ano (a jak podmanivě!), ovšem pak jako by si řekl, že tomu věnoval již příliš prostoru a v druhé polovině bere nelítostnou krajinu a její úlohu za samozřejmost. A to je u podobného typu filmu neospravedlnitelná chyba. Jinak není co vytýkat; je to přesně ten hutný minimalistický málomluvný "mccarthyovský" nadžánrový drsný příspěvek ze staré školy s přesahem stavící na skvostně vyprofilovaných postavách, který by jeden od Sheridana čekal. (09.07.2017)

Taylor Sheridan je herec který se stal scénáristou a napsal filmy jako Sicario a Za každou cenu.A po svém debutu Odporné hře podruhé zkusil dráhu režie. A nevede se mu špatně. S Wind River mám stejný problém jak se Sicariem nebo Za každou cenu- Nepřijde mi tak dokonalé jak všichni tvrdí. Naštěstí má i spoustu pozitivních stránek. Wind River je především One Man Show Jeremyho Rennera. Ten dokáže působit jako akční hrdina avšak dokáže i dojmout a především jeho postava musí bojovat se ztrátou dcery kterou trpí. Elizabeth Olsen mu zdatně sekunduje a každý vedlejší charakter je perfektně obsazen. Wind River má pomalý příběh kterému záleží na postavách a nehustiné atmosféře která ve filmu je. Wyoming je nebezpečné místo kde se může stát cokoliv. Bohužel však moc o detektivku nejde. Případ je v podstatě banální a snadno se vyřeší. A kromě jediné přestřelky si ve filmu není nic co bych si zapamatoval. Celkem účelově to ale vynahradí záběry na přírodu, sem tam záběry na zvěř a tripová hudba. Wind River tak u mně sice tak vysoce nestoupá pořád však dokážu říct, že má nějaké kvality. 3 z 5 pravděpodobně proto, že mi tam něco chybí. Což by se při druhé projekci mohlo (či nemuselo) změnit. PS: Musím se přiznat, že jsem nějak nepochopil význam dvou scén: Scéna kdy Cory najde pumy a Elizabeth Olsen jejíž význam spočívá v tom, že jí indiánská babička říká, aby si dávala pozor aby si při navlíkání kalhot nezařízla tanga- problém je ten, že už je zaříznuté má. Moneyshot. PS 2: Děkuju redakci Moviezone, že jsem film mohl vidět v předstihu. (23.09.2017)

"Tady štěstí nežije. To žije ve městě." Nikdy v životě jsem nechtěl být kosmonaut, horník, čistič kanalizace, měnič žárovek na majáku a teď k tomu přibyl strážce zákona v zamrzlý indiánské rezervaci. To by asi nechtěl dělat nikdo. Indiáni ho ignorují, feťáci skrápí hasícím přístrojem a při přestřelce každej kašle na nějakou placku FBI. Tohle bylo prostě drsný, nejedna scéna se mi zaryla hluboko pod zmrzlou kůži a bojový hrablo už budu mít vždy ve střehu. Stopař Cory mě prostě hodně zaujal a jednou bych taky chtěl být takovej nenápadnej chlapák jako on. Nicméně nebavil mě sám. Bavila mě i agentka Jane bez jégrových drtičů mrazu, poklidnej velitel kmenový policie Ben či zmalovanej indián Martin. A přestože ve Wind Riveru nebylo hezky a nelíbilo se mi tam, tak se tam brzy chystám vrátit. (30.03.2018)

„Wolves don´t kill unlucky deer. They kill the weak ones.“ Poslední část American Frontier Trilogy svého na expozici alergického autora nezapře. Nehostinné prostředí formující charaktery, zaměření na jejich vykreslení na úkor složitější zápletky, víra v inteligenci publika, podvratné pohrávání si se strukturou vyprávění. Neowestern o místě, které neodpouští slabost a původ, humánní příběh o vzájemném propojení bolesti ze ztráty a síly jít dál. Jsou tam slabší místa, ty ale navždy překryje sníh a ticho.. (14.11.2017)