Kill Bill

Pryč je doba, kdy se točily filmy o životě. Ať žije doba, kdy se točí filmy o jiných filmech. A Tarantino je genius této nové epochy. Ukazuje nám, že citovat a vycházet není totéž, co krást. Po gangsterských Reservoir Dogs a Pulp Fiction nám opět ukázal, že umí. Jeho styl prosvitá skrze právě jmenované filmy i nový Kill Bill aniž by se dalo říci, že se napodobuje. Zatímco předchozí filmy byli založeny především na vtipných dialozích, Kill Bill má westernovou polohu filmu, kde se nekecá. Zatímco ovšem klasický western si svou pomalost a úspornost uchovává, jak v dialogové, tak v soubojové fázi - Kill Bill je jiný. Vychází s klasických honkongských kung – fu, kde když se přestane mluvit, film se teprve rozjede. Souboj je pro kung-fu film tím, čím je hudební číslo pro muzikál. Děj sice dopředu neposunuje - to ovšem nevadí, protože právě kvůli tomuhle jste na ten film přišli. Ta dokonalá choreografie, ty barvy, ta krása pohybu, dokonalý soulad Je to již otřelý postřech, že boj a tanec jsou dvě překvapivě si blízké formy lidské činnosti. Ovšem, to jak již jsem naznačila Tarantinův styl nedělá. Jeho styl spočívá především v inteligentní schopnosti citovat, aniž by měl člověk pocit, že jen opakuje, co bylo řečeno. Řeklo by se, že Tarantino vykradá celé úryvky z jiných filmů a tvoří ve pro žánru zaběhnutých klišé. Jenže Tarantino má tolik pro tvůrce důležitou schopnost ze starého vytvořit nové. Potrpí si na zajímavé hrádky se strukturou vyprávění. Užili jsme si ho již v Pulp fiction, ale Kill Bill zdá se nezaostávat. Neotřele působí i vložení celé animované, či spíše anime – sekvence. Podtrhuje tak, stejně jako ony pro kung -fu žánr charakteristické hudební vložky, ono lehce východní vyznění filmu. Cítíme však, že tu jde jen o hru. Tarantino nenapodobuje, Tarantino si pohrává s lehkostí člověka, který se na kung-fu filmy díval zřejmě pět let v kuse a teď je pro něj proto tento způsob vyjádření ten nejpřirozenější. Nevím, proč o tom pochybovat, že jde opět o další Tarantinův kultovní film. Už se těším na pokračování. (23.01.2004)

Netušil som a ani som nikdy nechcel napísať toto, no od Tarantina pre mňa veľké sklamanie. Všetko je graficky, kamerovo a farebne vyblýskané a úchvatné, ale akčné scény nič moc a všetko mi kazili nepochopiteľne prehnane trápne potoky krvi, ktoré sa mi akosi nedali prekusnúť. Samozrejme jediné, čo poteší, je nával hviezd, ktoré mi aspoň poskytovali pocit, že nejde o úplnú somarinu. 65%. (25.11.2006)

Příliš mnoho nápadů na jeden film. Příliš málo děje na jeden film. „Jenom“ extrémně cool a sexy (rape)-revenge thriller, až nezdravě okouzlený hongkongskými a japonskými akčními filmy a téměř zcela postrádající etický rozměr. Jednotlivé kapitoly dávají víc smyslu po boku odpovídajících kapitol ze dvojky, neboť ty jim dodávají chybějící hloubku a opodstatnění (celé Vol. 2 je v podstatě backstory). 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Dudek, belldandy, Jeanne, Turiec, cheyene (23.02.2005)

Soundtrack RZA: 1. Bang Bang (My Baby Shot Me Down) - Nancy Sinatra [2:40] ,2. That Certain Female - Charlie Feathers [3:02] ,3. The Grand Duel (Parte Prima) - Luis Bacalov [3:24] ,4. Twisted Nerve - Bernard Herrmann [1:27] ,5. Queen of the Crime Council [0:57] ,6. Ode to Oren Ishii - The RZA [2:05] ,7. Run Fay Run - Isaac Hayes [2:46] ,8. Green Hornet - Al Hirt [2:18] ,9. Battle without Honor or Humanity - Tomoyasu Hotei [2:28] ,10. Don't Let Me Be Misunderstood - Santa Esmeralda [10:30] ,11. Woo Hoo - The 5678's [1:59] ,12. Crane/White Lightning - The RZA/Charles Bernstein [1:37] ,13. The Flower of Carnage - Meiko Kaji [3:52] ,14. The Lonely Shepherd - Zamfir [4:20] ,15. You're My Wicked Life [1:14] ,16. Ironside - Quincy Jones [0:16] ,17. Super 16 - NEU! [1:06] ,18. Uakuza Oren 1 [0:22] ,19. Bannister Fight [0:21] ,20. Flip Sting [0:04] ,21. Sword Swings [0:05] ,22. Axe Throws [0:11], (22.05.2011)

Tarantino je génius. Tento bloodfest je toho nevyvratitelným důkazem (alespoň pro mě). Námět vpodstatě naprosto debilní a jednoduchý - pomsta. Ale mistr z toho opravdu dokáže vytěžit maximum. Neskutečně efetkní podívaná, výborné souboje v japonském duchu, místy vtipná místa (hudba při končetinovém rodeu v Tokiu:)), celkově výborná práce s kamerou i herci. Režisérskými nápady se to tu jen hemží...Pravděpodobně se to leckoumu líbit nemusí, ale kdo se nebojí trochy krve (no dobře, VELKÉ trochu krve) a bude toto dílo brát s nadsázkou, nemůže být nespokojen. Bravo! (22.10.2006)