Martin Scorsese v roli průvodce americkým filmem

I když dávno milujete film a je pro vás něčím důležitým, s Martinem Scorsesem si tuhle lásku můžete uvědomit naplno. Věnuje se filmu od jeho počátků až do 60. let a dělá tak se skutečnou láskou, která se přenese i na vás. Filmy si podobnou pozornost zaslouží, protože je to něco, co nás ovlivňuje, co nás provází, co nás vysvětluje. A Martin Scorsese to podává cestou, která je úchvatná. (28.02.2015)

Uff, skoro čtyři hodiny monotónního hlasu a zbytečně dlouhých ukázek z povětšinou neznámých filmů... Pasáže, které se věnovaly známým filamřům (Griffith, Welles, Wilder, Kubrick atd.) mi určitě něco daly, ale většinu ostatních jmen jsem neznal a jinak božský Marty ve mě nedokázal o tyto filmy vzbudit zájem. Obsahově nemůžu dokumentu nic vytknout, ale jednoduše nebavil mě, tohle nebyla výuka ve stylu školy hrou. Elementy Scorseseho nostalgie a vzpomínání na filmy jeho mládí se na mě, jako diváka, nepřenesly. Navíc dokument se věnuje jen filmům do doby než sám Scorsese začal točit a já se paradoxně těšil, že bude také trochu hodnotit své kolegy (což on přesně přiznal, že nedokáže, resp. nechce). 6/10 (24.03.2014)

Skvělý dokument o Scorseseho oblíbených snímcích potěší neotřelým pojetím, nestandardním výběrem (takže člověk má hned spoustu tipů na další průzkumy) a Mistrovým komentářem, z kterého je patrné pořád přítomné nadšení a láska k filmu. Bebáčka určitě potěšila velká zmínka o Leave Her To Heaven, já jsem byl mimo jiné velmi rád za připomenutí Jacquese Tourneura. (13.05.2008)

Scorsese se zde projevuje jako regulérní filmový fanatik. Vybral zde samé mě absolutně neznámé snímky, samozřejmě kromě Kanea, a filmů od Kubricka. Lituji, že žádný z těchto filmů nejspíš ani neuvidím. Bylo potěšením sledovat jednoho z největších žijících režisérů vzdávat poctu starým mistrům. Jeho komentáře mě utvrdily v tom, že to nejdůležitější ve filmu se stalo ve 20. století a nyní už asi žádné nové revoluce očekávat nemůžeme. (12.02.2007)

Scorsese má úžasné charisma a jeho poučenému, humorem proloženému povídání o filmech bych dokázal naslouchat dalších pár hodin. Během svého výletu do dějin americké kinematografie zmiňuje všeobecně profláknuté tituly spíše sporadicky a mnohem více prostoru věnuje filmařům méně známým, ale srovnatelně významným (část z nich trefně nazývá „smugglers“ – pašeráci). Jde tedy o velice poutavé povídání (a podívání) i pro ty, kteří si myslí, že o filmech již něco vědí. 90% (28.10.2008)