Hostinec U létavého draka

Jako adaptace Le Fanovy slavné předlohy mi to přijde strašné, ale ten film podle mě nefunguje ani samostatně bez znalosti knihy. Ze slavné povídky Pokoj v hostinci Dragon Volant nezůstal v podstatě kámen na kameni a osobně mi přijde směšné už jen to, jak Dragon Volant přeložili do češtiny jako "Létavý drak", podobně jako se tomu nevyhnula typická předrevoluční nesmyslná (nekonzistentní) výslovnost cizích jmen - zatímco jméno hlavní postavy herci vyslovují počesku jako [Richard], jméno jeho sluhy Johna už vyslovují jako [Džohn] - nedávno jsem se pro změnu podivoval u o rok staršího Hraběte Draculy, proč v něm jméno Jonathan vyslovují jako [džonasn]. Kvůli tomu, že herci mluví česky, se navíc zcela zabil původní duch povídky, v níž je Richard původem Angličan, který přicestoval do Francie, kde obdivuje zvuk "lámané, a přece tak neskonale lahodné angličtiny" z úst hraběnky (která se v anglickém originále jmenovala Eugenie a v obou českých překladech vystupovala jako Evženie, zatímco film její jméno pozměnil na "Laurance" - nejsem si jistý, jak by se to mělo psát, protože v závěrečných titulcích je Brejchová uvedena pouze jako "hraběnka"). Film navíc zcela postrádá napínavý duch předlohy, která si celou dobu připravuje munici na to, aby čtenáře na posledních stránkách zaskočila šokujícím rozuzlením, které je ve filmu otevřeně naznačováno dávno předem; scénář Zelenkové se navíc v samotném závěru od předlohy zcela odklání a přichází s jiným finálním vyústěním, které je na míle vzdáleno celkovému vyznění Le Fanova textu, na který lze nahlížet jako na osobitou detektivku s hororovými prvky (tajná chodba, umrtvující jedy, pohřbení zaživa...) a varovným závěrečným prozřením hlavního hrdiny, který se - na rozdíl od filmového Richarda - ze své lehkovážnosti poučil. Nesedlo mi ani obsazení hlavních rolí, Hanzlík s Brejchovou mi oba přišli pro jejich role nevhodní, a na paměť se mi stále drala vzpomínka na Soukupovu Svatbu upírů, která o 22 let později z Le Fanova stejného textu rovněž hojně čerpala (a přidala tam navíc ty upíry) a kde mě kdysi zcela okouzlila tehdy 27 letá Iveta Bartošová, které jsem roli sličné hraběnky dokonale věřil, a podobně i Rudolf Hrušínský nejml. mi v roli Richarda přišel nádherně věrohodný, a celkově se ten film Le Fanově poetice přiblížil víc, mj. díky barevné kameře a nádherným kostýmům a lokacím - ta černobílá kamera zde oproti tomu působí strašně neživotně, což ještě zhoršuje to, že celý film se kompletně odehrává v umělých interiérech a veškeré záběry jsou buď z polodetailu nebo z detailu - působilo to na mě ve výsledku až klaustrofobním dojmem a dal bych život aspoň za jeden velký celek někde v exteriéru, leč nebylo mi dopřáno - ten film byl zjevně natočen pro tehdejší (černobílé) televizní obrazovky (samozřejmě ve formátu 4:3), nikoli pro širokoúhlé kino... Líbil se mi tam jenom výborný Husák v roli Richardova sluhy, jinak mě ten kostýmní spektákl nijak zvlášť neoslovil, a považuji ho za potvrzení skutečnosti, že Češi nikdy horory moc točit neuměli, až na naprosto ojedinělé výjimky. (16.12.2021) (menej) (viac)