Skúška dospelosti

Znáte rčení o tom, že namazaný krajíc padá vždy svou namazanou stranou dolů? Tak Zkouška dospělosti je film právě o tom, když vám v životě nepadá krajíc, ale rovnou celý namazaný bochník a po pádu se ještě odrazí a dopadne (jak jinak než opět namazanou stranou) ještě o kus dále čili máte o to větší svinčík. Mungiu točit umí, o tom žádná. Problém je, že stejně jako u 4 měsíců mu samotná stupňovaná osobní tragédie slouží jako prostředek pro nastavování zrcadel společnosti a poměrům. Jenže tam kde to ve 4 měsících šlo pěkně ruku v ruce pospolu a vždy to bylo především o těch postavách, tak tady to působí přesně opačně. Jako by tu příběh sloužil jen jako odůvodnění k dalším a dalším přesahovým komentářům a osudy lékaře, jehož cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly, tu jsou tak nějak navíc a na druhé koleji. A ono je to v této poloze "jdu za tím a tím, kousek po kousku ustupuji ze svých principů a podvoluji se korupci, která tu je na každém rohu a čím dál tím více jsem uvízlý v sebezničující spirále" značně kolovrátkové čili ve výsledku poněkud ubíjejí*zííív*cí. (15.07.2016)

Filmová výzva 2018 . Rumunsko. Rumuni a Cristian Mungiu opět zazářili. Výborně vystavěný a nasnímaný příběh, který jednak tepe rumunskou realitu dnešních dnů, ale současně prostřednictvím dlouhých a chytře promyšlených dialogů klade řadu zásadní otázky pro jedince, ať žije kdekoli. Za doslova mistrnou záležitost považuji rozhovor Romea a jeho matky o tom, kam se má ubírat život Romeovy dcery. Rumunština mi opět připomenula, že se jako románský jazyk hodně podobá francouzštině a italštině. (13.05.2018)

Měl bych se zase vrátit k sledování rumunské nové vlny, už jsem zapomněl, jak moc mi filmy z ní sedí. Tenhle film má ale jedno obrovské mínus - nedokáže dostatečně životně pracovat s postavami a jejich psychologii se taky hlouběji nevěnuje. Je to škoda, protože jestli k tomu něco chybí k dokonalosti, je to tahle zásadní věc. Postavy opravdu spíš jednají z vůle scénáře než přirozeně, dost se toho podřizuje tomu, co tím filmem chtěl Mungiu říct, ale popravdě mi to ve výsledku vadí míň, než bych sám čekal. Ono je totiž docela brzo jasné, že tu jde hlavně o to ukázat, co je na současném Rumunsku špatně a až teprve potom je tu příběh učitele, který chce pro své blízké to nejlepší, ale spíš jim vnucuje své představy o tom, co je podle něj nejlepší a na opačný názor moc nereaguje. A ono to funguje dohromady, obě vrstvy filmu mají něco do sebe, také určitou hloubku a do jisté míry i propracovanost, popravdě mě to ty dvě hodiny dokázalo stále napínat a zajímat, jen ten level propracovanosti celku není tak vysoký, jak by mohl být. Čtyři hvězdy tomu ještě dám, protože dojmy z toho mám spíš pozitivní, ale stejně mě mrzí, že se práce s postavami odsunula na druhou kolej. Takový Cristi Puiu by přišel s mnohem vyváženějším výsledkem... Slabé 4* (15.07.2023)

Keby sme sa miestami nemotali v kruhoch a nemal som pocit, že film mohol byť kratší v tom, ako podal svoju myšlienku, bolo by to super. Film je skvele zrežírovaný, výborne napísaný a má skvelé postavy. A chcete vedieť ako to na konci dopadne a či film skutočne k niečomu dospeje. No ako som povedal, mám pocit, že sa točíme v kruhoch a celý čas riešime to isté a okrem toho film nám mnohé veci naznačí a pôjde nejakým smerom, no následne už na tieto otázky nedostaneme odpoveď a celé to ostane veľmi otvorené. A popravde, ja by som chcel poznať odpovede na niektoré otázky v tomto filme. Pretože nechať niečo otvorené je super, no nedať skoro žiadnu odpoveď, to ma úplne neberie. Ale atmosféra filmu a výborný scenár z neho skutočne robia príjemné pozeranie. Takže určite odporúčam vidieť, len si nie som úplne istý, či nebudete mať tiež podobné pocity. Skúste s tým teda počítať. Hodnotenie: B+ (13.07.2017)

Nemocná doba, nemocná společnost. Rumunská nová vlna má přesně všechno to, co chybí současné české kinematografii - nebojí se být společensky kritická, nebojí se ukázat realitu v pravém světle, odhalit status quo protykanosti společnosti, korupčního balastu, morální úpadek. Rumunský Michael Haneke upomene skutečně k Henekeho Utajenému, tou předtuchou něčeho tíživého, tragického...vykořeněností hrdinů...korozí národní i osobní identity...motivem všudypřítomného pocitu ohrožení... a jako v Bílé stuze - jednání dospělých se otiskuje do dětí... (07.05.2017)