Réžia:
Ken LoachScenár:
Paul LavertyKamera:
Robbie RyanHudba:
George FentonHrajú:
Dave Johns, Hayley Squires, Briana Shann, Dylan McKiernan, Andy Kidd, Micky McGregor, Malcolm Shields, Harriet Ghost, Stephen Clegg, Kate Rutter, Sharon Percy (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Sociálne apelatívny a v súčasnosti až nepríjemne aktuálny film rozpráva príbeh päťdesiatnika Daniela z Newcastlu, ktorý sa po tom, čo mal infarkt, ocitne vo vyčerpávajúcom kolotoči žiadostí o podporné dávky od štátu. Zatiaľ čo sa snaží prejsť nezmyselne nastaveným systémom a absurdnými byrokratickými procesmi, ktoré ho nútia zháňať prácu v rozpore s odporúčaním od lekára, stretáva slobodnú matku Katie a jej dve deti. Neúplná rodina má jedinú šancu, ako uniknúť jednoizbovému miestu v ubytovni pre bezdomovcov – prijať byt v neznámom meste 300 míľ ďaleko. Daniel a Katie každý po svojom snažia vysporiadať sa s príkoriami systému a pritom nestratiť zvyšky dôstojnosti. (Film Europe)
(viac)Videá (8)
Recenzie (147)
Tak toto je hodně drsné, takto zametat s člověkem, který celý život pracoval, nikomu nic nedlužil a pak z něj udělat takovou trosku jenom proto, že systém není schopen empatie se staršími, neřeší jejich potřeby a znalosti. Je to hnus, v některých věcech mi to připomíná zavadění zkurvené EET u nás. Prostě se nauč používat IT, SW, dělat upgrady, instalace, restarty a kde, přesto že tě to nikdo neučil, nikdy to nebylo vyučováno ve škole. Se nedivím, že se na to někteří vysrali. Naštěstí si myslím, že u Nás taková buzerace ohledně sociálky nebo pracáku ještě není, ale co není může klidně být. To zasazovaní do pevně daných tabulek už se rozšiřuje, přitom lidi nejsou SW, lidi v tabulkách nefungují kurva. ()
Paráda! Daniela Blakea jsem si opravdu užil, protože se zabývá tématem, které je mi bližší než blízké. K mému překvapení jsou britští úředníci a zákony ještě nelidštější než u nás. Taky jsem si při vyřizování invalidního důchodu a průkazu ZTP prošel zajímavými fázemi, ale proti Danielovu osudu to byl naprostý čajíček, zacyklil jsem se jen jednou a naštěstí ne nadlouho. Film mě provedl tak nádherně depresivním příběhem, do kterého jsem se dokázal ponořit, že jsem zíral s otevřenou... ústy. Dave Jones byl v roli rytíře bez bázně a hany v boji s větrnými mlýny krásně civilní a věřil jsem mu každé slovo, Hayley Squires ho svým zoufalstvím výborně doplňovala a já jsem nadšený! ()
Doteraz som nevedel, že niečo také ako ľavicové filmy sa vôbec natáča. A ako na to pozerám, robiť filmy pre takúto cieľovku je podobne jednoduché ako robiť pre nich politiku. Aj keď napíšete psudomoralistický status či urobíte obrázok s takým posolstvom, úspech máte zaručený, lebo kvantum ľudí sa na to chytí ako ryba na udicu. Odhliadnúc od toho, že s autorom filmu politicky nesúhlasím, ani umelecká stránka filmu nie je žiadne terno (aspoň v kontraste s tými festivalovými ováciami). Triviálne diaĺogy, neuveriteľné situácie... A aj tá politická angažovanosť a spôsob, akým Loach forsíruje svoje ľavicové posolstvá je na smiech. Kritika kapitalizmu - tie isté tenisky dovezené z Číny stoja neporovnateľne menej ako v obchode... A černošský imigrant sa týmto živí!!! Zatiaľ čo poctivá anglická matka musí predávať svoje telo aby nasýtila svoje dve deti!!! ()
Vždy když nějaký film vyhraje Zlatou palmu, tak mám velká očekávání. Možná toto umocnilo mé mírné zklamání. Po skončení promítání jsem sice slyšel smrkání do papírových kapesníčků a vzlykot. Avšak můj pocit z filmu byl, že až moc pateticky hrál na city diváků. Čímž se odrážela určitá nereálnost, jak byrokratické situace, komunikace a emancipace mezi lidmi funguje. ()
Nestor britské kinematografie Ken Loach natočil další své typické sociální drama a mne nezbývá než konstatovat - je to opět silný film. Pohled na odvrácenou stranu jedné z nejbohatších částí světa, pečlivě utajovaný obraz pyšné Evropy hrdé na svůj vyspělý sociální systém...a v podstatě také odpověď pro všechny ty, kteří nechápou, kdo mohl hlasovat pro Brexit, kdo u nás volil Miloše Zemana...a přeneseně v USA Donalda Trumpa... Sociálně nesmírně kritický Ken Loach ovšem v ničem nelže a nemanipuluje se skutečností, pouze nastavuje zrcadlo Evropě, v níž se povážlivě rozevírají sociální nůžky, kde velká část těch šťastnějších obyvatel nesmírně bohatne a ta druhá zákonitě chudne a propadá se na hranici existenčního minima. Evropa úspěšných a Evropa sociálně vyloučených. Evropa luxusních vilových čtvrtí a Evropa sociálních ghett. Já, Daniel Blake je dokonale civilní film, který je pro mne jako diváka nesmírně tíživý, tohle je pohled do sousedství, před kterým ve svých sociálních bublinách podvědomě zavíráme oči... ()
Galéria (19)
Fotka © Wild Bunch
Reklama