Ja, Daniel Blake

Tak toto je hodně drsné, takto zametat s člověkem, který celý život pracoval, nikomu nic nedlužil a pak z něj udělat takovou trosku jenom proto, že systém není schopen empatie se staršími, neřeší jejich potřeby a znalosti. Je to hnus, v některých věcech mi to připomíná zavadění zkurvené EET u nás. Prostě se nauč používat IT, SW, dělat upgrady, instalace, restarty a kde, přesto že tě to nikdo neučil, nikdy to nebylo vyučováno ve škole. Se nedivím, že se na to někteří vysrali. Naštěstí si myslím, že u Nás taková buzerace ohledně sociálky nebo pracáku ještě není, ale co není může klidně být. To zasazovaní do pevně daných tabulek už se rozšiřuje, přitom lidi nejsou SW, lidi v tabulkách nefungují kurva. (23.03.2017)

Ohromně silný film, který mnou hluboce otřásl. Silný, věrohodný a rozhodně neplatící pouze pro Británii, ale pro tento kapitalistický systém jako celek. Brečel jsem od konce filmu ještě pět minut po jeho skončení, jak jsem byl dojatý, že je něco takového v buržoazní společnosti možné natočit. Holt, Británie je větší demokracií než Česko. Tato společnost se stává nepřímým vrahem mnoha drobných poctivých nešťastníků, kteří mají jen tu smůlu, že si nedovedou vyšlapat svými ostrými lokty cestu k právu. Zvlášť starý člověk s nemocným srdcem, který nikdy neseděl u počítače, se ve chvíli, kdy se odvážil domoci práva na příspěvek v nouzi, dostává do byrokratické mašinerie systému, který má tisíc předpisů, formulářů a procedur, kterými žadatel musí projít. A na konci je smrt snad milosrdnou. Paralelní příběh svobodné matky není o nic méně deprimující, takových u nás máme také stovky a možná tisíce. Výborně sehráno, tleskám. (07.10.2017)

Tak na pracáku v UK to je teda asi slušnej bizár. Ani se nedivim, že někdo radši dělá kurvu, než se tam plazit před úředníkama po zemi a prosit o podporu. Jinak toto je moje druhý setkání s režisérem Loachem a opět mě to bavilo. Akorát mi připadá, že v těch jeho filmech jsou třeba sice jiný postavy a jinej příběh, ale v podstatě je to jak přes kopírák. Hodnotim to stejně jako Pardon, nezastihli jsme vás. (29.12.2021)

Pozitívny dojem z filmu, teda pardon, skôr negatívny dojem z obsahu zobrazovaného sú skôr výsledkom hereckého umu dvojice hlavných hrdinov. Johns a Suires totiž dodávajú civilnosť a uveriteľnosť aj scénam, ktoré zbytočne tlačia na pílu a kde si Loach nedokáže udržať počiatočný nadhľad. Dejová línia Katie sa vyšplhá do najpredvídateľnejšieho extrému Trierovho razenia, tá Danielova našťastie stále vychádza najmä z jeho svojskej nátury v boji s veternými mlynmi. Mal som dojem, že sledujem film o KĽDR, ale zobrazenému napriek tomu verím, i keď skúsenosti mnohých sú samozrejme koncentrované do skúsenosti dvoch jednotlivcov. Nakoniec film akceptujem ako nadpriemerný vďaka apelu na dôležitosť medziľudských vzťahov mimo rodinný okruh, ktorých absencia je momentálne podľa mňa väčším spoločenským problémom ako "brazilovská" byrokratická mašinéria. 70% (02.04.2018)

Snímek věrohodně zachycuje ohromující kontraproduktivitu britské byrokracie, což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - nakonec Británie je tím pověstná. Sociální systém, který má pomáhat přesně lidem, jako je Daniel, kteří dočasně přijdou o práci, aby ji znova našli a mezitím se nestali bezdomovci, bohužel moc nefunguje a ve snaze zřejmě odradit příživníky raději setne i ty poctivé pracující lidi, co celý život platili daně, a kteří ze zoufalství radši použijí vlastní úspory, než aby se dohadovali s neochotnými úředníky lpějícími na nesmyslných pravidlech.A to je asi účel. Taková Hlava XXII, kdy pro A musíte mít B a pro B zase A, no asi jako když se v Anglii snažíte sehnat bydlení či práci, které nemůžete sehnat, dokud nemáte NINko a k získání NINka potřebujete trvalé bydliště, takže to pak babo raď. (07.04.2017)