Protikráličí plot

Mierne sklamanie. Na mňa to po emotívnej stránke moc nezapôsobilo, myslím, že na vine je hlavne réžia, pretože námet s utekajúcimi deťmi a neprávosťami páchanými na domorodom obyvateľstve ma vždy vedia chytiť za srdce. Chcelo to len iné spracovanie, lepšiu muziku, viac dramatických situácií a napätia. Niečo z toho prišlo až na záver, žiaľ. U mňa lepší priemer. 65/100 (29.06.2015)

Kamera, námět a hudba zaslouží absolutorium. Navíc ten závěr, kdy jedna z dívek už coby stařena mluví o tom, jak jí stejný zrůdný systém sebral tříletou dceru, mě dostal. Bohužel jinak mi to ale přišlo tak nějak o ničem. Dívky putují odněkud někam a tím to hasne. Nějaká omáčka s přílohou mi tam strašně chyběla a je to obrovská škoda, protože tohle si jí zasloužilo. Nebylo by od věci, kdyby se tohoto tématu ještě někdy někdo chopil. I tak se ale jedná o milou podívanou. 60% (29.07.2010)

Doslova mně iritují filmy, v nichž zajímavý a znepokojující námět zahluší přehánění a tendenčnost. Často výborné zpracování je pak zbytečně snižováno černobílým viděním světa - za všechny třeba Mullanovy PADLÉ ŽENY. Trochu jsem se před zkouknutím RABBIT-PROOF FENCE obával stejného prohřešku. O to větší bylo mé milé překvapení. Mohu s klidem v duši konstatovat, že v případě tohoto snímku se "zjednodušené a (byť s dobrým úmyslem) zkreslované pojetí světa" nekoná. Phillip Noyce předkládá civilní a uvěřitelný příběh, v němž grázlem není nikdo zbytečně a kde ti na "špatné straně barikády" nenosí všudypřítomný zlý výraz, neříkají automaticky zlé věci nebo přinejmenším při jejich hláškách nenaskakuje zlověstný tón. Phillip Noyce prostě podává příběh tak, jak se mohl skutečně odehrát. Druhou stranou mince je fakt, že to snímku může pro některé ubírat na zajímavosti, spádu či atraktivnosti. Nepříliš bombastický příběh však dává o to více prostoru pro hru s obrazem (výborná kamera) a zvukem (vynikající Peter Gabriel). A toto se Noyceovi povedlo na jedničku. Shrnuto a podtrženo: Realisticky zpracovaný příběh o tom, že "rasová čistota" nebyla vždy jen doménou Hitlera & comp. (13.11.2004)

MOŽNÝ SPOILER : Opravdu zdrcující film a když si představím, že to byla skutečnost, tak vůbec nechápu, jak něco takového bylo možné. To, jak ty děti odchytávali jako zvěř a v klecích je převáželi do jakýchsi pochybných táborů, je něco neskutečně drastického. Molly má můj obrovský obdiv, že se vzepřela a touha po domově jí pomohla najít tu sílu překonat nemožné. O táborech na převýchovu míšenek, vlastně dětí násilím odtržených od matek jsem nevěděla, ale jsem ráda, že jsem tenhle příběh mohla vidět, protože silně vypovídá (přímo řve) do světa lidí o tom, čeho všeho jsou schopni! (19.02.2015)

Nádherný film podle pravdivé události o dlouhé a útrpné cestě tří domorodých dětí-uprchlic zpět domů z tábora na převýchovu míšenců (jež v Austrálii opravdu existovaly a nemilosrdně odebíraly domorodým matkám děti až do sedmdesátých let minulého století). Krásné (a v závěru smutné) na tomto filmu je, že nevypráví o penězích, majetku či jiných malichernostech, ale o skutečných lidech a jejich touze po kořenech.. Co jej řadí mezi skvosty, je výborná hudba Petera Gabriela skládající se především z rytmického dunění a domorodých žalmů. Funguje to perfektně. Kvůli podobným snímkům se vyplatí sledovat současnou kinematografii... (12.08.2004)