Protikráličí plot

Vždycky, když se nějaký slizoun s fašounskou image rozhodne, že bude kázat nadřazenost evropské běloby, vznikne silný lidský příběh. Filmů o nesvobodě a vzdoru už bylo více než japonských turistů na Karlově mostě a samozřejmě se jim nedá upřít morální síla, nicméně pokud chce tvůrce zaujmout širší diváckou obec (ne každému stačí, že je story na motivy skutečných událostí), musí přijít s něčím neotřelým. Rabbit Proof Fence TO má i nemá. MÁ skvěle nasnímanou australskou pustinu, atmosféru, dobré herce, výbornou hudbu a sílu v marnosti zobrazovaného boje (útěk holek byl silným protigestem, nicméně v Austrálii byla devastována práva původních obyvatel ještě desítky let poté; vzdor byl vlastně stejně účinný, jako výstavba králičího plotu - ten byl dostavěn až poté, co se králíci dávno rozmnožili na obou stranách), ovšem NEMÁ schopnost zaujmout či výrazněji zasáhnout. Je docela smutné, když tak krátký film působí tolik prázdným dojmem a některé scény až naivně protahuje. Jediným emocionálně silnějším momentem je - SPOILER - závěrečný záběr na zestárlé ženy, jejichž dětský příběh film zachycuje. Ve výsledku je to taková fajn dějepisná pohlednice z Austrálie. (18.01.2014)

Nevedela som, čo čakať a preto som celkom prekvapená. Páčilo sa mi to, veľmi. Zaujímavý a pekný príbeh o troch dievčatkách, ktoré po nechcenom odvlečení do "prevýchovného" zariadenia utekajú naspäť domov. ("Tie deti sú problém.") No zároveň je to smutný príbeh... Pretože keď niekomu vezmeme jeho kultúru, jazyk a spôsob života, akoby sme mu vzali jeho dušu. Nevtieravú a pritom podmanivú atmosféru podčiarkla krásna hudba, no a tá kamera...pecka. Austrálska príroda ozaj berie dych, je prekrásna. (03.11.2008)

Neveselý příběh z neveselého období pro australské domorodce. Kenneth Branagh, v civilu fanatický milovník Shakespeara, zde coby fanatický vykonavatel rasistických zákonů a šílený eugenik "Mr. Devil", rozhodnutý pomoci od psacího stolu těm ubohým zabedněným Austrálcům za každou cenu, i kdyby o žádnou pomoc vůbec nestáli. Není mi ten chlap odjakživa sympatický, takže tahle role mu myslím skvěle sedne. V dílčí záporné roli se objeví i klaďas Gulpilil, jehož postava zdánlivě zlověstného stopaře ale nedostane moc prostoru a ke konci podivně vyšumí do ztracena. Tak nějak vyšumělý mi vlastně přišel i celý děj, bez tempa, bez většího napětí, mnohasetkilometrový útěk dětí polopouští se smrskne do několika schématických obrazů. Ale výpovědní hodnota je vysoká a člověk si o téhle skutečné události může přečíst i knížku, nebo aspoň zapátrat na netu. (10.04.2023)

Síce pomalý a režijne nie moc nápaditý film - vizuálne osobitým ho robí iba rozbehaná kamera - ale témou veľmi príjemný a v rámci filmografie Phillipa Noyceho prekvapivý. Možno je politickou propagandou, ale tiež je príbehom dôležitosti rodinného puta a prítomnosti domáceho zázemia. A s výborným hereckým výkonom mladej hlavnej predstaviteľky. (24.05.2003)

Říkal jsem si, že se v tom filmu zas tolik věcí nestalo. Ale ta hodina a půl utekla asi stejně jako jeden díl Simpsonových, což značí o jeho relativní nabušenosti a nebo o tom, že mě to fakt bavilo což teda asi opravdu jo. Popravdě jsem neměl tušení, že se v Austrálii opravdu děly takovéhle věci. Už jen proto, že bílý muž tam přijel docela nedávno a dalo by se počítat s tím, že už tam přijel chytrý. Ale to je naše vizitka, naše smůla a náš stud. Ještě že už to tak není. Byť pouze ostudných 40 let... (07.03.2011)