Ta třetí

Druhá adaptace stejnojmenní Havlíčkovy prózy, kterou Jaroslav Balík v první filmové verzi z roku 1968 zasadil do současnosti, si ponechává původní dobové reálie 20. let. Co mají oba verze společného, jsou skvělí herci. Vladimír Dlouhý znamenal sázku na jistotu, pozitivním dojmem působily i Ilona Svobodová nebo v roli matky Blanka Bohdanová (v první adaptaci si zahrála jednu ze dvou milenek). Ale především velice překvapila jednaadvacetiletá Lucie Vondráčková v typu role či filmu, jaký si snad už nikdy později nezopakovala a nezopakuje (a že byla jak kouzelná, tak hodně přesvědčivá). Pokud jde o hudební složku, stařičký swing mi zde k příběhu sedl lépe, než psychedelický rock ze zlatých šedesátých u Balíka. Přesto mne tento příběh o muži, který zamilovaně váhá mezi mladou slečnou a starou kamarádkou z dětství, a ze své neschopností dát přednost jenom jedné se nakonec zastřelí, nijak výrazně neoslovil ani teď v tomto odlišném podání. Celkově za mne opět lepší průměr. 60% (Filmová výzva: Padme_Anakin) (14.08.2019)

Doufám, že tento film bude jednou doceněn, protože si myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co bylo v televizi po revoluci natočeno. Potěší hlavně pro český film vzácná vyrovnanost hereckých výkonů. Snad jen Vladimír Škultéty a v první třetině ani Lucie Vondráčková nejsou úplně uvěřitelní, zato zde exceluje( neznamená předvádí se) Vladimír Dlouhý. (23.12.2007)

Dlouhý s Vondráčkovu v tomhle televizním filmu předvedou Havlíčkovu novelu na takové úrovni, za kterou se často marně vydávám do kina. Zejména Vondráčková mě překvapila tím, jak svou cukrářku podala (ty očí v závěru..). U Dlouhého a Pavelky jsem tak překvapen nebyl, ti mě už přece jen potěšili mnohokrát. Klein trefil přesně tu pravou atmosféru, příběh vypráví pomalu a klidně, tak jak si předloha žádá, dobře vybraná je i Viklického hudba. Jedna z malých náplastí na televizní poplatky.. (04.10.2011)

Havlíčkův román je mistrovskou studií o mužské nerozhodnosti, o spalující vášni, která si dříve nebo později vybere svou daň. Televizní adaptace v režii Dušana Kleina zachovává kontrast mezi sešněrovanou dobovou morálkou a touhou po svobodě ducha a jak Vladimír Dlouhý, tak výborná Lucie Vondráčková dostáli původní autorské představě o rozháraných srdcích dvou poblouznělých milenců se vší hereckou odpovědností, s přesvědčivou jistotou. (20.01.2022)

No stále pořád nechápu co mě vedlo k tomu pustit si takovou hloupost. Asi obsazení Vladimírem Dlouhým...těžko říct. Abych se v tom vyznala zrekapituluji si milostný trojúhelník: takže bloncka zblbne v obchodě s gramofonovými deskami postaršího štramáka pak spolu sedí na kávičce a za nedlouho se chtějí vzít....jenže jemu furt nesedí, že se s ním nechce vyspat a jak se směje s jinými muži nebo její smysl pro humor. Tak si jede bloncka do hor s kamarády a štramák se nudí tak si nabrnkne kámošku z dětství, které namluví, že se s blonckou rozešel a ze svatby sešlo a že pořád myslí na ni. Mezitím se vrátí bloncka, která zjistila, že ji štramák "podvádí" s jeho vrstevnicí z dětství a tak na něho vymyslí habaďůru a asi s ním stráví své "poprvé"....No a aby toho nebylo málo on si zase usmyslí, že zahodit šanci, aby byl za největšího kance mezi kamarády a aby se na stará kolena tak nenudil, že se tedy vrátí k bloncce. Jenže ta ho už nechce a pak ho nechce ani vrstevnice. Smutný to osud starého mládence a tak se picne. Konečný záběr na sladký úsměv a srostlé obočí Lucie Vondráčkové - jak inspirující. Nebýt Vladimíra Dlouhého(budiž mu země lehká)byl by to odpádek jak vyšitý. (25.12.2012)