Krátky film o láske

První setkání s Kieslowskim a hned láska na celý život. Film, který se k dokonalosti neblíží, on ji svou formální výstavbou a emocionálním dopadem dalece přesahuje. Těžko říci, co mě fascinuje více - jestli hluboké myšlenky a přirozené postavy nebo samotný systém díla, který se díky vynalézavému vývoji motivu voyeurství řadí k těm vůbec nejlepším, jaké si může jen trochu analytický divák přát. Herci, hudba i kamera vynikající, zhruba od poloviny čistá cinefilní extáze. Grazyna Szapolowska je sousedka, kterou by sledoval snad každý :) (01.06.2017)

"Když ten autobus chytíme, půjdeš ke mně !! Když ne, půjdeš domů !! Platí ?!" Přemýšlím, kdy naposled mi bylo tak úzko, kdy jsem byl tak dojatý, a tak by mě zřejmě jen těžko napadlo, že se tak stane právě u Kieslowskiho nesmírně upřímně a lidsky poetického snímku, který úžasně parafrázuje a velmi osobitým způsobem odkazuje jak na šesté přikázání, ačkoliv bych spíš mluvil o lásce k bližnímu, tak i na Hitchcockovo Okno do dvora !! Ten střet rozdílných vnímání lásky samotné i zcela odlišně smýšlejících postav dokonale vystihuje, jak člověka přes veškerou snahu a chuť jí jít naproti často láska naprosto míjí a jak city zůstávají nenaplněny !! Witold Adamek kreslí svojí kamerou jednu bezútěšnou a hořkou scénu za druhou, mezi nimiž naprosto ční jedna zcela symbolická, která divákovi omlátí o hlavu frázi o pláči na rozlitým mlékem.. Vše účinně doplňuje a pozdvihá z kaluže slz velmi vhodně zvolená hudební složka Zbigniewa Preisnera !! (15.11.2013)

Kieslowski umělecky zpracoval jeden z typických patopsychologických případů. Kluk z dětského domova i ve svých devatenácti letech podvědomě hledá maminku, hledá teplo a bezpečí mateřské lásky. Jenže Magda není jeho maminka a tak když dojde na TO... Až potud je to klasický stalking. Relativizace spočívá v tom, že Magda si nakonec přes Tomka a jeho dalekohled uvědomí prázdnotu svého života. Ač je film pro diváka velice emočně náročný, ač je skvěle a citlivě natočen, nemělo by se při jeho sledování zapomenout, že Tomek je duševně nemocný člověk (a proto vychází dobře se svou bytnou). (27.05.2009)

Povrchným pohľadom sa môže tento kratší snímok javiť ako jednoduchý príbeh o láske, avšak geniálna réžia tomuto dielku dáva úplne iný rozmer. Sme svedkami grandiózneho divadla v depresívnejšom sídliskovom a panelákovom prostredí, kde na prvom mieste tróni šokujúca otvorenosť čo sa týka prejavov citov ako aj naprostá originalita poňatia tejto témy. Horkosť a smútok nad nemožnosťou naplnenia lásky je tak hmatateľná až to bolí. Záverečná scéna plaču nad rozliatym mliekom ma totálne dostala. Smútok, smútok a smútok.... Viac niet čo dodať, treba pozrieť. (01.09.2015)

Vďaka týmto osemdesiatim šiestim minútam som sa zamiloval do Grazyny S., obdivujem Olafa L. a s pokorou mi opakovane došlo, že Kryzstof K. rozumel rovnako ženám i mužom. Nie je nič jednoduchšie a zložitejšie ako láska, nič krajšie a bolestnejšie ako láska, nič prchavejšie a zásadnejšie ako láska. Nie je nič ako LÁSKA. (05.06.2009)