MOST!

Martin Hofmann u mně dostává o frčku navíc. Už myslím, že si ji zaslouží. Zaujal mně už v Trpaslíku (ten mně naopak nezaujal vůbec) a po minulé roli vrahouna v seriálu Rédl jsem byl rád, že do hlavní role obsadili tvůrci zase jeho. Úplně jsem zíral, co to ultrakorektní a všeliké menšiny i divnospolky chránící ČT dovolila vysílat! Sever Čech je svůj o tom žádná. Ale těch seriálů z drsného severu je už nějak krapet moc resp. vždycky se to odehrává tam. Uhelné pánve, chemička v Litvínově, Romové, nepřizpůsobiví, zdevastovaná příroda..ty kulisy by už chtělo změnit. Chudáci obyvatelé Mostu, celkem by mne zajímalo jak na ten bedekr o svém městě koukají oni .-). Každopádně seriál se nám zatím svižně rozjel a přistihl jsem se, že se u něj většinu času culím a to je u našich soudobých komedií u mne jev přímo nevídaný. Uvidíme kam se to bude sunou dál, ale zatím super i obsazení ostatních herců. * * * * (10.01.2019)

Výborný seriál nastavující zrcadlo bigotním buranským slušnočechům (jediné dvě postavy, které nedělají Čechům ostudu, jsou Dáša a Blanka). Ale co je ještě geniálnější je to, jak se tvůrcům podařilo přesně tyto slušnočechy vytrollit, protože i jim se seriál líbí, smějí se "nekorektnímu" humoru a nechápou, že seriál si dělá legraci především z nich samých. Ti chápavější postupně seznávají, že byli podvedeni sluníčkářskou propagandou, přestože po několika prvních dílech psali "Divím se, že něco takového vysílá sluníčkářská ČT, snad stihnou všechny díly, než to zakážou". No a ti méně chápaví to neprokoukli doteď :-) (27.02.2019)

Další zářez tandemu Prušinovský-Kolečko udělal takové "haló" jako žádné jejich dílo předtím, byť i Trpaslík tnul velmi často dost hluboko do živého. Ale vybudit takové vášně jako se to povedlo tomuhle katalogu neskutečných figurek, které nedělají bohužel nic jiného než že většinu "běžného provozu" nastavují to příslovečné zrcadlo dnešku, to je opravdu nevídané. Stejně jako to, že se tahle přehlídka dlaždičské mluvy dala nasadit rovnou od 20:00 a ještě k tomu na ČT1 :) Ať jde (podle Vašich preferencí) o Romy, Romáky, cikány, cikády, cigoše, vlastence, nácky, pravdoláskaře, vítače, gaye, bukvice, LGBTI+ (oder was) nebo transky a jejich větší či menší měrou na houby jsoucí životy, tvůrcům se podařilo (vedle kvalitní technické stránky) dokonale namixovat sociální komentář s místy až absurdním černým (a taky zatraceně nekorektním) humorem - a taky s momenty, kdy musí každému nesociopatickému divákovi zatrnout. A navíc se o tom dá hodiny a hodiny debatovat. Jako o celku, tak i o jeho jednotlivostech. A závěrečnou scénu mám za Montypythonovsky geniální. Dosavadní vrchol Prušinovského/Kolečkovy tvorby. 90% PS: A vydržím to a neřeknu to s tím Mostem;) (17.10.2021)

Jihoafričané mají svoje Soweto, Američané svůj Detroit a my máme svůj Most. Uznejte, že z tohoto úhlu pohledu jsme na tom přece jen o poznání líp. Prušinovský přišel s kolekcí karikovaných postaviček z periferie české společnosti a povedlo se mu u mě zabodovat. Ne, že bych neměl výhrady, už druhý díl znamenal zřetelný sešup kvality, ale celkově si seriál drží styl, dokáže se pohybovat mezi nekonformní přidrzlostí s lehce podvratnými prvky a mezi výchovným poselstvím o nutnosti vycházet spolu v rámci místní komunity, ať jsme, jací jsme. Šikovně to pracuje s předsudky a stereotypy, v převážné míře to je svěží a jen málokdy trapné. Celkový dojem: 80 %. (07.02.2019)

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)