MOST!

Po prvním díle nevim. Nejmíň o ligu lepší než Trpaslík, ale čekal jsem pokus o poctivé socioautentično a ono je to spíš jako nějaký sitcom s kontextu zbavenými "typickými" figurkami. Takže v Severce se samozřejmě sejdeme všichni, včetně Cikána Franty reprezentujícho romskou menšinu. Vtípky na něj (a taky celá kausa "Dáša") se tváří nekorektně a fobisticky jako lid sám, přitom ale fungují jako velmi zřetelné sdělení divákovi, jak jsme antifobní, otevření, všelidští a vůbec. Druhý díl už úplně nepokrytě jede na výchovné vlně. Pořád mě to ještě baví, ale mám pocit, že téměř výhradně zásluhou Hofmannova Luďana, který se od začátku stal mým hrdinou. Od třetího dílu zvrat. Parádně se to rozjelo, chci víc. Přestože vypořádání se s místním kmotříčkem Romanem je opravdu únosné jen v sitcomu, přestože jsem doufal, že Luďan bude pár dílu vybírat a dostávat se tak do čím dál "hlubších rozporů", přestože některými velmi slabými místy a ochotnicky prvoplánovými řešeními (neúspěch s gymplačkou) mě tvůrci upomínají na slušně řečeno nevydařeného Trpaslíka. Přes to všechno to začíná mít drajv, v čemž pokračuje i čtvrtá epizoda, která je už kritickou mezí: tady se už divák musí rozhodnout, jak celý seriál vnímat, chápat a hodnotit. Protože sluníčkové antifobní a vůbec pozitivní vychovávání diváka útočí už opravdu masivně, přímočaře, doslovně a odevšad. Nejde jen o vztah k rasovým či sexuálním menšinám, ale i o ten přepálený sociální distanc gympl-učňák. U mě krize dopadla dobře: Most! je komedie o Luďanovi z Mostu, který se po celkem poklidném luďanském životě začíná dostávat do všemožných "fobo" situací, přesněji řečeno celý jeho mosťanský život se začal dostávat do této situace. Menšinové bytosti, které ho infiltrují, útočí nejen svou existencí a osobním vztahem, ale i všemožnými pozitivními klišé. Jde to ze všech stran, nemá to konce a do pavučiny tolerance jsou neúprosně zaplétány i osoby z Luďanova okolí. Úměrně tomu na diváka útočí zase všechny ty positif-pipula edukace, tudíž se divák ocitá ve stejné situaci jako Luďan a jako on se s tím vším musí nějak poprat. Z tohoto hlediska hodnotím vysoko, navíc je nutno ocenit ortodoxní lokační autenticitu. Most! a těším se na pátý díl. (///) K hodnocení druhé půle viz můj komentář k 8. dílu. K celku ještě dodávám, že si laskavý divák může ušetřit mnohé ideové a ideologické ujímání, když si včas uvědomí, že Most! je s realitou nějak nakládající pohádka. Jo, prostě skvělá pohádka. (29.01.2019)

Komediální seriál, který se sám směje, ovšem ne černým nebo bílým. Prušinovský s Kolečkem se smějí komukoliv, koho nachytají. Smějí se všem, kteří o MOSTU! vedou hluboké nejisté debaty typu "Mám se tomu teď smát? Hodí se to?" nebo "Tohle zase úplně k smíchu není, ne? Nebo je?" a přemýšlejí, oč tvůrcům šlo a co chtěli národu sdělit. Smějí se taky všem, kteří se po každé odvysílané epizodě chtěli jet podívat do Mostu, jestli "to tam fakt tak je", a zároveň těm, kteří o "skutečném Mostu" psali vážné články a točili vážné reportáže, i těm, kteří je pak četli, sledovali a poslouchali. O internetových diskutérech nemluvě. Kdykoliv jsem takovou názorovou výměnu zaslechl, říkal jsem si: Proboha lidi, proč musíte všechno rozebírat? Je to komediální seriál, takže když vás baví, smějte se, a když se v něm stane něco, co k smíchu není, no tak se prostě nesmějte. Opravdovost není v Mostu, opravdovost je ve všech těch lidech, které najdete v každém jiném městě. Skvělý Martin Hofmann (zářící už v Trpaslíkovi) je nejlepší příklad. Jeho buránek Luďan jednou udělá něco, zač byste ho zabili, a hned potom si to u vás vyžehlí, aby to mohl co nejdříve zase něčím pokazit... A aby se díky tomu všemu nakonec třeba změnil v lepšího člověka. Aspoň trochu. Tak to chodí v Mostu, v Plzni, Praze, Brně... (03.03.2019)

Seriál Most! pobláznil celou republiku a já si říkám, že vlastně není vůbec na škodu, když se seriály a filmy točí víc věcně, že si dokážeme i představit, kde se tak asi odehrávají. Most měl ještě to štěstí, že do prvního dílu seriálu si o něm nikdo nemyslel nic moc dobrého. Teď je skloňovaný snad v každý debatě kamarádů, kteří se letos chystají na výlet a ještě neví, kam podniknou ten první. Seriál Most! je prostě nářez a podle mě je i takovým vykrystalizováním toho nejlepšího, co tandem Kolečko + Prušinovský mohli spolu dát dohromady. Trošku jsem se bál té vážné stránky seriálu, protože už jsem také zažil, že Kolečko to s tou vážností po scénáristické stránce úplně nedal, Prušinovský je ale takový režisér, že tu vážnost natočí s takovou lehkostí, jakou já přesně potřebuji. V podobném duchu to vždycky svedl například i pan Menzl s příběhy Bohumila Hrabala. Krása! Jsem rád, že tu máme takové tvůrce, jsem rád, že město Most získalo status jedinečnosti a kromě tvůrcům děkuji i hercům, kteří se u mě zasloužili o jeden z nejlepších filmových zážitků letošního roku, na který bylo radost každé pondělí koukat. Za jiných okolností je pondělí dnem pěkně na hovno, teď bylo pondělí osmkrát docela fajn. Díky! (28.02.2019)

První polovinu se to plouží kupředu jako kombinace depresivní utahanosti Kober a užovek bez pointy a těch horších aspektů Vyšehradu a Lajny (nespojitý sled situačně komediálních scének, které by být mohly i nemusely a nikdo by nepoznal rozdíl). Pak to ovšem Snědá tíseň celé propojí, Dáša je z chlapa degradována na ženskou, což znamená, že odteď pro Luďanovo pohodlí může leda tak držet hubu a krok, a já se zabouchla. Humor tu šokantně nepramení z identity, tj. nepovažuje se samo o sobě za děsnou řachandu, že Franta je Rom, Dáša transsexuálka a Luďan z nižší třídy, ale z průserů, do nichž se postavy vlastními charakterovými nedostatky vmanipulovávají, z intersekcionálních absurdit (kupříkladu Franta + Dáša není problém proto, že spolu randí cis chlap a transsexuálka, ale protože se cigán sápe na bělošku) a z používání jazyka, který pro jednou nepůsobí jako až příliš inteligentně načinaný výběr ze Slovníku nespisovné češtiny, ale jako něco, co člověk v reálu fakt vyplodí (nemluvě o tom, že když Dáša o pařížáku pronese, že ho měla ráda jako malej kluk, je to vtipnější i informativnější, než když v jednom z předchozích dílů udílí wikipedickou přednášku o tom, jak jí doktoři ušili super pičku). Závěrečný díl je takové malé zjevení – aspoň v tom fikčním světě jde totálně rozdělenou společnost poupravit tak, abychom ve výsledku neměli neustále chuť se vzájemně pozabíjet. Ech, no co, don’t stop believing. (27.02.2019)

Při shledování Mostu! jsem dostal obrovskou chuť zajít si na dopoledne na jedno do Severky. Prostředí vágusů, cikánů nebo prostě jen pracujícího lidu má Prušinovský stále v malíky. Jeho postavy prostě na plátně žijí život. Trošku škoda že první 3 díly byly fantastické a poté jakmile se děj začne více zaměřovat na Snědou tíseň, tak jde vtipnost dolů. I přesto ovšem je rozhodně co chválit. Hofmann je dokonalý a rozhodně jsou skvělé až na drobné výjimky všechny postavy. Pro mě skrytým klenotem bude věčně naložený farář v podání Cyrila Drozdy. PS: Právě zjišťuju že toho borca kdysi šikanoval Bolek v jedné brněnské restauraci. 80% (24.11.2023)