Naživo z Bagdadu

Problém je, že v okamžiku kdy to pro mně začínalo se film rozhodl skončit, takže živě z Bagdádu se moc nekonalo. Celý se to smrsklo na dvě věci, na rozhodnutí zůstat či nazůstat a na fakt, že novináři si musí dávat velký pozor, aby se nestali hlasnou troubou různejch diktátorskejch zkurvysnů, nic víc v sobě film bohužel neměl. (13.01.2014)

Vynikající film. Žádná velká glorifikace, bombastičnost, heroismus, jak to Američani umí. Naopak, je to až téměř dokumentární zpracování toho, jaké byly počátky tradice televizního vysílání z oblastí zasažených válkou, oblastí, do kterých se nahrnuli Američani (jasně, ale nejen oni), aby tam dělali pořádek... a naráželi na odpor, cenzuru, ale také - a to zejména - riskovali své vlastní životy, pro pravdu, pro nápravu věcí. Střídnému Keatonovi tu sekunduje vynikající Helenka Carterovic, opět jiná, a přesto stále svá - holka s rozcuchem, černým tričkem, kopou cinkajících stříbrných náramků a žvýkačkou v puse, připravená pomoci, včas zareagovat, stát nohama na zemi...Dnes už je to asi všechno někde jinde, ale o moc asi ne - ti novináři (a to nemluvím o vojácích) se musí pořád stejně bát, když všude kolem nich létají kulky a bomby. Bylo to víc než poučné. (20.03.2011)

Film natočený podle skutečných událostí. Válka v přímém přenosu. Příběh štábu tehdy malé kabelové stanice, který přišel do Iráku v době, kdy tři velké americké televizní společnosti (ABC, NBC, CBS) už odtud dávno vysílaly, a přesto se díky nezměrné odvaze a neústupnosti dokázal prosadit. Ocenění: Televizní ceny Emmy ´03 (USA): - Ceny za nejlepší castig, za nejlepší střih a za nejlepší zvuk. - Nomince na ceny za nejlepší kameru, za nejlepší výpravu, za nejlepší režii, za nejlepší scénář, za nejlepší střih zvukových efektů a pro nejlepší herečku (Helena Bonham Carter). Zlaté Globy ´03 (USA): Nominace na ceny za nejlepší televizní film, pro nejlepšího herce (Michael Keaton) a pro nejlepší herečku (Helena Bonham Carter)... ...Scénář : John Patrick Shanley, Timothy J. Sexton, Richard Chapman A Robert Wiener. Kamera : Ivan Strasburg. Hudba : Steve Jablonsky (19.05.2011)

Snímek pro fanoušky americké zahraniční politiky. 1) Dynamický film působí autenticky a zvláště zpočátku jsem ho sledoval s velkou chutí. Ovšem o příčinách amerického zásahu se divák nic nedozví._____ 2) Roztomile americký je následující rozhovor: Robert Wiener objednává telefonem do pokoje: Could you send up a Pepsi, please? Ingrid Formanek: I'll take a Pepsi. Judy Parker: I'll have a Coke. Ingrid Formanek: Oh, there's no Coke in Baghdad. Bottling plant's in Dixie. Zmatená Judy hledí na Ingrid. Ingrid Formanek šeptá: Israel. Mark Biello: I'll take a Yoo-Hoo. Všichni se na něho podívají. It's a chocolate drink. Judy Parker: I didn't say anything. Robert Wiener: Make it seven Pepsis._____ 3) První válka v Zálivu v roce 1991 dostala nedávno založenou (1980) dosud malou kabelovou televizi CNN mezi americkou Velkou trojku (ABC, CBS a NBC). CNN totiž byla jedinou televizí, schopnou komunikovat z hotelu Rashid v Bagdádu během prvních hodin bombardování._____ 4) Výstižný koment: SB*. (09.08.2018)

Film má sice docela spád, ale stejně je to jen průměrný film o práci válečných zpravodajů. A nejhorší je, když se nám pokouší v těchto filmech sdělit něco o etice. Jakákoliv taková snaha vždycky vyjde naprázdno a herci pak působí až trapně. Nevím, proč to pořád dělají. Buď to neumí, nebo to prostě nejde. Tak ať se na to radši vykašlou. Jinak ale film moc nenudí a jak už jsem řekl, má docela spád, takže se na něj dá s jistou dávkou shovívavosti koukat. (24.05.2009)