Annabelle 2: Stvorenie zla

K první Annabelle jsem byl mírnější než většina ostatních diváků. Za a) jsem prostě fanoušek démonického vesmíru Jamese Wana a za b) i přes slabší prostřední část filmu byla poslední půl hodina infarktový námrd a od scény ve sklepě se to už nezastavilo. Takže jsem se na dvojku nejen těšil, ale po obsazení Sandberga na režisérskou sesli jsem byl dokonce nadšený. Ono vůbec hodnocení hororů tady je dost podivné, příjemná Annabelle má smutných 51%, dokonalé Lights Out pouhých 67% a takový unylý, zdlouhavý a nudný Conjuring 2 nesmyslných 78%. Nic, přejdeme ke zrození Annabelle. Nevím jestli to je kinem plných čuráků nemístně do atmosferického ticha šustících s pytlíky laciných čipsů a vyjebaných kund požírajících a chřoupajících předražené kukuřičné nachos s hnusně smrdící salsou, kdy sem si místy připadal jak v dobytčáku plným prasat a ne v kino sále, nebo bandou černých bezzubých monster které dostali na pracáku sociální dávky a po vybrakování KFC šli ukojit své touhy do kina (z téhle doby a lidí je mi opravdu zle), sem si ale film moc neužil i když sem se snažil soustředit čistě na děj a ne na tu spodinu lidstva která si dnes říká návštěvník kina. Začátek byl poněkud zdlouhavý a než se začne strašit trvá to na můj vkus dost dlouho. Atmosféra tu asi je, ale ocením jí určitě víc doma, než ve vydejchanym sále plným prasat. Hojně zde chválená hudba mi nějak unikala, Wallfisch není Bishara a velký význam jeho hudbě nepřikládám. Zato Sandberg je vizuální génius, který má dokonalé kamerové záběry zrežírované s naprostou elegancí. Jeho strašení od nástupu démona na scénu je skvělé, navíc hlavního bastarda je poměrně hodně vidět a na to sem čekal hodně dlouho. Záběry démona z poza panenky prostě nemají chybu a odkazy při kterých se dočkáme spousty Easter Eggů jsou boží. Kdo dává pozor najde Valaka. Zatímco v jedničce fungoval začátek a konec, ve dvojce funguje spíš jen prostřední část filmu, kdy se nejvíc straší, lekaček a děsivých nočních scén je tuna a ze Sandbergovi režie jde cítit hororová radost. Finále je typický Wanůw finální twist, kdy už jde atmoška trošku stranou a i když napojení na jedničku je skvělé, po finále ve mě zůstala prázdnota a pocit nenaplnění i když mi osazenstvo v sále naplnilo tělo hněvem, studem a odporem mírou vrchovatou. Je to paradox, některé horory jsou prostě v kině dobré (Lights Out, Conjuring) některým zase víc sedí klid domova při víkendové propršené noci (Insidious, Annabelle) a já pevně věřím, že si doma při další projekci Creation tu poctivou čtvrtou hvězdu vystraší a potvrdí, jelikož teď jsem tak na půl cesty mezi třema a čtyřma. Že se mi celou noc zdálo o té zkurvené, černé svini (o tom démonu, né o té dvěstěkilové moreně s mega porcí popcornu o tři sedadla od bratra) tak zůstanu zatím na 75% a 4*. Polo radost, polo zklamání. Sandberg potřebuje svůj scénář. (13.08.2017)

Keď výrobca hračiek príde o svoju milovanú dcéru, rozhodne sa po dlhých rokoch smútku pomôcť dievčatám zo sirotčinca a spolu so sestrou ich pozve do obrovského domu. Chce tým potešiť aj svoju manželku, ktorá je ťažko chorá a detský smiech jej po smrti dcéry urobí radosť. Radosť ale nepotrvá dlho. Ich dom je totiž aj domovom prekliatej bábiky Annabelle, pre ktorú sú nevinné dievčatá práve tým, na čo dlhé roky čakala. - Prvý diel Annabelle nebol podla mňa zlým hororom. To len pán John R. Leonetti nebol po rokoch za kamerou pripravený režírovať mainstreamový horor. Pán David Sandberg je však úplne odlišným príkladom. On si velmi dobre pamätá časy, keď ešte pred pár rokmi odkladal každý cent a investoval ho do svojich hororov, a preto si kormidlo u tohto prequelu zaslúžil a svoju šancu patrične využil. Bol som až prekvapený, ako velmi sa v tomto snímku straší, pretože v podstate takmer každá druhá scéna má za úlohu vystrašiť a nie je tu zbytočne strácaný čas na nezmyselné dialógy. Parádnu réžiu doplnili herecké výkony talentovaných dievčat, o ktorých v tomto žánri ešte určite budeme počuť, hudba pána Benjamina Wallfischa, ktorá síce dosť pripomína prácu z jeho predchádzajúceho hororu A Cure for Wellness, ale zase má znamenitý a po dlhej dobe zapamätatelný soundtrack, a v neposlednom rade sa mi velmi páčili aj lokácie, v ktorých sa natáčalo. Scéna po záverečných titulkách ukazuje, že v budúcom roku sa teda vyberieme do Rumunska, kde sa pozrieme na príbeh Valak, a opäť sa tu stretne talentovaný režisér a vynikajúci casting. Či sa to už luďom páči alebo nie, séria The Conjuring jednoducho vládne modernému hororu. A aby som nezabudol. Dobre ma pobavil jeden z posledných príspevkov v diskusii k tomuto hororu, kde očividne dosť zaostalá slečna píše, že na monitore nič nevidela. No ani sa tomu nečudujem, keď sa pozerá na nejaký ruský CamRip, v ktorom nie je nič vidieť. + Joseph Bishara + herečka z Deliver Us from Evil a Ouija: Origin of Evil + herečka z Hostel: Part III, The Purge, Underworld: Blood Wars a Lights Out + herečka z The Hive (15.09.2017)

Takto to dopadne, keď horor s nanajvýš ohraným tématom dostane do rúk prvotriedny žánrový režisér. Mňa už tieto duchariny prakticky prestali zaujímať, takmer všetky sú už o tom istom a aj napriek áčkovým technickým parametrom, keďže tento subžáner je v posledných rokoch v kurze si z nich musím vyberať, pričom aj tak som len málokedy skutočne spokojný. Pôvodná Annabelle sa len chcela zviesť na úspechu Wanovej tvorby a tak po hororovej stránke moc nefungovala, ale predsa len ponúkla aspoň svižné tempo a sympatické postavy, aby to nebola ani vyslovene strata času, ale toto pokračovanie už teda dopadlo o dosť lepšie. Ako som spomínal, dejovo to už prakticky ani nemohlo byť ohranejšie, v tomto ohľade aspoň chválim, že sa konečne nejedná o nejakú rodinu, ale osadenstvo sirotčinca, čo je predsa len solídnejšia voľba, ale aj celkovo si to ten potrebný štandard splní a dá sa na to pozerať aj v tomto ohľade. No film povyšuje predovšetkým hororová stránka, ktorá je teda úplne niekde inde, než u väčšiny konkurencie. David F. Sandberg je skutočne talent, ktorému môže konkurovať jedine James Wan a tak ponúkne slušnú atmosféru a dostatok výborných hororových sekvencií, ktoré sú teda nadmieru napínavé a o postavy som sa skutočne obával, čo sa mi v tomto žánri stáva len veľmi zriedka. Obsadenie síce neponúkne moc známych hercov, ale aj toto mi vyhovuje, detské zloženie je sympatické a tých pár dospelých tomu tiež len pridá, tu mi vyhovovali všetci. Ako som spomínal, režijne tu v rámci žánru nemám absolútne žiadnych výhrad. Takže síce ohraná téma, ale toto pokračovanie Annabelle fanúšikovi žánru určite stojí za pozornosť. A dúfam, že sa David F. Sandberg k tomuto žánru ešte vráti. 74% (28.12.2017)

Všechny ty vzkazy na papírcích, schodišťová křesla, nákladní výtahy či strašáci do pole mají své využití předem dané sotva se objeví na scéně. Postavy v záběrech jsou vždycky rozmístěny tak, že dopředu víte, z kterého místa přijde bubácká aktivita a nezaznamenal jsem jediný pokus, že by se autor z tohoto pravidla snažil vytěžit nějaké překvapení. V minimálně deseti případech si s vteřinovým předstihem zazoufáte, ať se to hororové klišé nepoužije a oni ho tam bez milosti vrazí (mj. samovolné otvírání dveří, třesoucí se poklop studny, kladná postava nečekaně bouchne zvenčí do okýnka auta). Děti, pokud zrovna nevyměňují kolo bez reflexní vesty, se nemusejí obávat, že by jim někdo zkrátil dětství a v rámci výborných svěračů si své individuální zkušenosti s nadpřirozenými silami navzájem svěří až asi po hodině filmu. Konec, kterého bych si mimochodem ani nevšiml, kdyby nenaběhly titulky, byl suchý jak klín frigidní ženy a postavil se jako protiklad k typickému žánrovému nonsensu v podobě sexuálně přitažlivé jeptišky. Tento zdaleka ne úplný výčet vyměřuje Sandbergovu prachsprostou rutinu, která může vyděsit maximálně toho, kdo šokován při Rosenbergově Hororu v Amityville upadl do kómatu a probral se až nyní. Tu otravnou panenku Annabelle měl už dávno navštívit rošťák Chuckie s pugetem růží. Přeskočil by předehru (respekt k nápisu Choking Hazard), nadzvedl jí kanýrovou sukýnku a ukázal, kdo je tady pán domácí. Pokud by si nedával pozor, nemusíte být ani odborník na genetiku, abyste věděli, že to bude mít rezavé vlasy a vražedné sklony.. (27.09.2017)

Předem říkám, že můj názor může být zkreslený kinosálem plným pubertálních retardů, což bych nechal bez dalšího rozvádění, a díky čemuž zvážím domácí repete (kurva, proč já na ty horory do těch kin vůbec lezu...???). Asi se nubráním srovnáním s hejtovanou jedničkou. Tu tento prequel poráží na úrovni příběhu, kde jednička působí jako přeblaflá tuctovka, navíc se scénáristům podařilo pěkně (prvoplánově) oba díly spojit. Co se strašení týče, ujde to, ale koncept záporáka (logicky) zůstal stejný, takže přidaná hodnota ve vztahu k panence nula, zbytek typu haunted house, krypl na scéně, krucifix jsou klišé všech klišé, navíc je film neúměrně dlouhý, takže i když jsem rád za vysvětlení kořenů zla Annabelle, nadšený nejsem, spíš jsem čekal víc, přičemž ve vztahu k atmosféře v sále svých peněz docela lituju. Jednička se mi líbila víc. 65% (17.08.2017)