Mŕtvi ľudia (E03)

"festivalově" laděný třetí díl jenom potvrzuje smíšené pocity, které přicházejí s celou touto řadou. Na jedné straně odvážný vstup HH (hlavního hrdiny) z budoucnosti do doby těsně po svém početí a anonymní rozmluva s vlastní matkou patří k tomu zajímavějšímu. Premisa "neovlivňovat budoucnost zásahy do minulosti" zůstala zachována, i když HH tancoval na hraně a vlastně bylo napínavé, jestli přikázání poruší nebo ne. V jiných částech díl opět balancuje na hraně parodie hlavně ve vztahu k socialistické realitě, která je vyvedená do absurdna a kterou takovou prostě nepamatuju, ale asi je to záměr. Autoři seriálu si neberou servítky s kapelou Sloky Luboše Nováčka, jejíž kapelník aktivně spolupracuje s StB ("tou druhou, sesterskou, policíí) a kde je zřejmá paralela s jistou tehdy (a možná i dnes ještě) skutečně existující kapelou. Kriminální příběh tentokrát za moc nestál, nicméně vyřešen byl originálně a pointa je zajímavá a reálná. Takže stále ano, i když s výhradami, vyhlížím další díl. (18.01.2017)

Díl přeci jen hodně vzdálený dnešní době. Naši hrdinové jsou pracovně pozváni na festival politické písně v místě bydliště Marvanových rodičů (Sokolov). Veřejná bezpečnost má chránit jakéhosi kytaristu, kterému je vyhrožováno smrtí nápisem na zdi. Důležitější však je, že hlavní hrdina přímo potkává své budoucí rodiče ještě ve stavu jejich zamilovanosti a pomalu se zaplétá do osudu svých předků. Díl neskutečně pomalý, bez zásadnějšího vtipu i pointy. Zaujal jedině Klement se svými hláškami. Rozhodně slabší než předchozí dva díly. (20.01.2017)

Hodně odlehčený díl s dokonalou parodií Kroků Františka Janečka. Všichni chválí výkon Marka Taclíka, já ho však nebudu chválit za jeho afektovanou řeč, nýbrž za naprosto dokonalou choreografii za klávesami. Rovněž hláška kanadského umělce o tom, že vlasáči a máničky jsou v Kanadě velice pokrokoví, stála za to. A je toho ještě mnohem víc. (24.01.2022)

Scénárista Ondřej Štindl založil kdysi na Rádiu 1 pokrokovou hitparádu "Strašidelný zámek". Výsledky zná asi už jen on, ale Sloky(Kroky) asi i něco získaly. Jen nevím, co je odkaz na Epochu a jejich kytaristu (Pražský výběr a Soukup všichni znají, ale tohle jsem nevymyslel). Škoda, že to působí hodně parodicky, i když takové to asi i bylo. Nenávist k této "kultuře" je asi u Ondřeje zřejmá a ztotožňuji se. Doufám, že nám naservíruje i Michala Davida a další "pecky", protože scénárista zná tehdejší hudební perly lépe než jeho kolegové a i dobu má hezky nakoukanou. Jen depresivní to není (a přitom bylo). To zvládl nejlíp Občanský průkaz a Pouta. Skvělý díl, hodně jsem se bavil a vzpomínal na rané Rádio 1 a kraviny, které tam moderátoři dělali (takový Kakaxa a Raxaxa, nebo Beranice), či ondřejův Bazar... (18.01.2017)

"Večer zahrajem tak, že se z toho posere celej Severočeskej uhelnej revír." Kroky jsem poslouchal vždy jen na recesistických akcích, ale Sloky to je jiná. Jejich vyznání o tom, že mají radši lásku nežli bombu by Festival politické písně v Sokolově ozdobilo i v současnosti. Ano, já žádám obnovení tohoto festivalu, který sice ani v 80-tých letech nikoho nezajímal, ale měl své kouzlo. Pochází totiž z doby, kdy všechno patřilo všem a já děkuju za připomenutí, že i já jsem tím pádem kdysi býval spoluvlastníkem velkorypadla. Tohle mě zkrátka bavilo a nejúžasnější bylo sledovat Klementa, jak uděluje důtku. To byla učebnicová lahůdka. (20.01.2017)