Favoritka

Yorgos Lanthimos nám tady právě představil jednu z nejlepších analýz ženské duše a tento snímek je zde v mých očích pozapomenutý klenot. Jsem divák, kterého historie britské královské rodiny nezajímá a nudí (především ta novodobá). Tohle soupeření zhýralé a zkažené šlechty jsem ovšem hltal plnými doušky. V hlavních rolích jsou zde 3 ženy a všechny 3 si svoji roli střihly s takovou bravurou, že jsem jim jejich role absolutně věřil. Naprosto úžasným způsobem je zde vykreslena žena - coby extrémně proradný a nebezpečný tvor využívající veškeré své zbraně k podmanění a manipulaci okolí k dosažení svých cílů. A co teprve, když se takové ženy sejdou hned dvě a mají cíl úplně stejný. To je teprve souboj na život a na smrt, při jehož sledování se mi celou dobu tajil dech. Už jsem od Lanthima viděl 3 filmy a i zde je jeho rukopis naprosto nezaměnitelný. Není to tak bizarní, jak je u něj zřejmě divák zvyklý, nicméně je to ku prospěchu věci. Dokázal parádně odhadnout hranu snesitelné bizarnosti, aby snímek nesklouzl až někam ke karikaturám. Vskutku velkolepá podívaná. [85 %] (30.12.2022)

(1001) Jak jsem si u "Mad Max: Fury Road" říkala, že Nicholas Hoult by měl navždy chodit s holou hlavou, tak jsem zjevně neměla pravdu. Emmu Stone jsem vždy nenáviděla, a tady je to použité výtečně. Olivia Colman je bohyně. K Rachel nemám potřebu se vyjadřovat, kupodivu. Je příjemné vidět, že se Lanthimos neopakuje v rámci své filmografie, i když se možná trochu opakuje v rámci tohoto filmu. -"I dreamt I stabbed you in the eye." (30.03.2019)

Tentokrát nás tak trochu nečakane režisér zaviedol do 18.storočia, v ktorom sledujeme vzťahy, vnútorné boje a boje o moc, či priazeň, v ženskom trojuholníku kráľovnej Anny (Olivia Colman), jej pravej ruky lady Sarah (Rachel Weisz) a jej sesternice Olivie (Emma Stone) , ktorá sa v kráľovskom dvore ocitá nenápadne a v tichosti, no o to výraznejšie mieša karty. Režisérsky rukopis je aj v tomto prípade nepopierateľný (bizarné scény - preteky husí, zaujímavé tanečné choreografie, svojské postavy...). Napriek tomu je Favoritka omnoho viac divácky prístupnejšia širšiemu publiku ako jeho predošlé filmy (Zabitie posvätného jeleňa, Homár, Kynodotas...). Preto, ak patríte medzi milovníkov tohto režiséra tak ako ja, v tomto prípade vám bude jeho typickej šialenosti, absurdných scén, až nechutnosti tak trošku málo. Sklamaní však určite nebudete. Brilantné herecké trio, kvíliace sláčiky a znepokojujúca hudba, ktorá diváka neustále udržiava v nepríjemnom pocite a úchvatná výprava si zaslúži návštevu kina. (27.01.2019)

Přistoupíte-li na Lanthimosovu svéráznou životní poetiku a stylistické choutky, bude pro vás Favoritka dost možná nejzábavnějším filmem roku. Přestože rozčlenění do kapitol a některé obrazové deformace vyvolávají dojem pofidérnosti, tak absurdní vygradování konfliktu, hra s prostředím a osvětlením, herecké výkony a hudba jsou natolik dobré, že film plyne skoro stejně suverénně, jako kdyby ho kormidloval sám Kubrick. Je moc fajn, že v éře hollywoodského feminismu se bude prát o tolik oscarů snímek, v němž jsou ženské postavy buď nevzdělané a nerozhodné nebo nesnesitelné manipulativní mrchy. 85% (29.01.2019)

Yorgos Lanthimos rozhodně není můj oblíbený režisér. Sem tam si ale rád dám nějaký bizárek a tento Řek byl zárukou jeho dodání. Takhle jsem si třeba docela dost užil Zabití posvátného jelena. Jenže pak je tu Favoritka, která se, zejména díky tomu, že si Yorgos výjimečně scénář nenapsal sám, drží hodně při zemi. Někdo říká, že toho bizárku tu je přece jen více než v podobném Mary Queen of Scots, ale já do toho lesbické uspokojování nepočítám. Takže pro mě zklamání, místy jsem se i nudil. Nebýt Emmy Stone a opětovné touhy vidět všechny hlavní oscarovky, bych i film vynechal, což mohu soporučit většině ostatních, jež náhodou zabloudili na tento profil. Ti ostatní už jej viděli...a evidentně jim to sedlo více než mně..5,5/10 (21.02.2019)