Ať žije Mexiko!

Dokument o mexickej kultúre a tradíciách natočený filmovým priekopníkom Sergejom Ejzenštejnom. Bohužiaľ však počas natáčania upadol do nemilosti samotného Stalina a musel sa spolu s celým filmovým štábom vrátiť do Moskvy. Nakoniec mu ani nebolo dovolené film zostrihať a tak sa po 47 rokoch dostala do kín len necelú hodinu a pol dlhá stopáž filmu. Rovnako ako Ejzenštejnove celovečeráky je aj tento dokument precízne natočené dielo, z ktorého dýcha dobová atmosféra a je tu zobrazená nádherná mexická príroda i jeho svojrázni obyvatelia. (25.11.2015)

Nedokončený Ejzenštejnův film je i přes svou délku subjektivně dlouhý tak dvě a půl hodiny. Kompozice a vůbec práce s obrazem samozřejmě úchvatná, ale to po čtvrt hodině přestává stačit. Člověk by chtěl i něco víc. Jak uměl Ejzenštejn pracovat s mizanscénou, věci jako gradace mu naprosto unikaly. Nasadí vždy od začátku poklus a po chvíli mě začíná ztrácet. Tady mi zmizel úplně z dohledu. (23.12.2012)

První část je spíše zeměpisný dokument. Indiánské chrámy, lidé a rituály, náboženská pouť, býčí zápasy. Nádherné záběry, snad všichni lidé jsou zde krásní, ženy a dívky obvzláště. Soudobý indián z profilu vedle starého mayského reliéfu, který by mohl být jeho portrétem. Záběry poutě úžasné. Takhle to mohlo vypadat v baroku, i když tenhle mexický lidový katolicismus bude asi vášnivější a smrtí fascinovanější než náš v kterékoliv době. Druhý díl je to dobrodružné drama. Obrazy opět krásné, ale je to jen torso z kterého lze jen odhadovat celek. Konec je věnován fenomému calavera, tedy smrťáka ke kterému mají Mexičani asi kladný vztah. Aspoň tak naznačuje ta dušičková pouť, kde se všichni veselí v maskách smrťáků a děti chroustají cukrovinky v podobě lebky. Viděl jsem verzi Mosfilmu dlouhou hodinu a půl. (01.01.2013)

Převapivě působivý film, který začíná mistrovsy komponovanými obrazy pohanských rituálů ve stínu pyramid, pa se dostává k vášnivým tancům a přes napínavé býčí zápasy ladně přechází do fikčního a až morbidně lyrického příběhu příkoří, kterého se na skupině rolníků dopustila ohavná buržoazie za přihlížení zachmuřeného diktátora z obrazu. Vyústění mučednictví tří hrdinů v revoluci je jen naznačeno, neboť nemohlo být natočeno. V epilogu je velmi sugestivně v karnevalové scéně naznačena posedlost Mexičanů artefakty souvisejících se smrtí, jimiž nad ní vyzrávají. A na pověstném odkrývání masek nakonec vyjde najevo, jak to dopadlo s tou buržoazní tyranií. Tak originální propagandistické poselství se jen tak nevidí! (03.06.2009)

Neejzenštejnovsky nekonzistentní, ale díky užití hudby coby kontrapunktu k obrazu, prostřihům na detaily tváří, extrémní hloubce ostrosti či podhledům a nadhledům stále velmi ejzenštejnovský pohled na Mexiko. Pohled natolik výstižný, že si z něj nějaký ten kousek odkrojila a ve svém vlastním díle rozředila celá řada mexických či v Mexiku natáčejících režisérů. (Viděna verze sestříhaná Alexandrovem, který by teoreticky měl vědět nejlíp, čeho chtěl mistr dosáhnout.) (03.03.2011)