Svatební cesta do Jiljí

Osmdesátá léta - léta nepochybně vrcholné umělecké zralosti již tehdy oprávněně proslulého manželského hereckého páru - dala Šafránkové a Abrhámovi hned dvě zajímaé herecké příležitosti. Sympatická pábitelská dvojice lidsky hledající nejen partnera, ale i sebe sama, si teprve na vcelku dobře simulované mezní situaci testovací poněkud potřeštěně pojaté dovolené uvědomuje nejen předpoklady pro manželský život, ale i rezervy, jichž si žádný z partnerů doposud nebyl vědom. Řetěz gagových příhod (doprava kůlu na vysoký horský vrchol, bezradné bloudění orientačního turisty s doprovodným triumfem v terénu bezradné partnerky, dobrodružná plavba po řece, rázovitý Svěrákův průvodčí) vede vyvolený pár k poznání a vzájemnému uznání protějškových kvalit. To, co je ve filmu nejcennější, humor mixovaný s věcnou vážností a shovívavým nadhledem, je ve SVATEBNÍ CESTĚ zastoupeno měrou vrchovatou. A s tím i poznání, že věci partnerské a manželské mohou být lidsky teplé a humorně povzbudivé. Když tehdy, tak proč také ne dnes? (17.02.2011)

Kdo pospíchá se svatbou, bude mít dost času toho litovat… Ona živelná, lehce manipulativní a s otevřeným srdcem, zažije zklamání s falešnou kybernetikou a pravým žárlením. On racionálně uvažující vědátor, jenž si v představách nachystá poznávací cestovní pětiboj s romantickým podtónem, ale přitom se neudělá ani na vodě. Přes to všechno mám pocit, že je cesta do Jiljí sblížila mnohem víc, než si představovali.. Milé, úsměvné, nenásilné, dá se říct, že ze života a Abrhám nesoucí trám na Golgotu, to je ukázka ryzí mužské zabejčenosti.. (12.06.2014)

Půvabná Libuše Šafránková a šaramantní Josef Abrhám tvořili hezký pár v životě i ve Svatební cesta do Jiljí. Jedna z nejlepších romantických komedii Made in Czechoslovakia.  Má laskavý humor, je inteligentní, hercům to sluší. Celkovému dojmu pomáhá i vnitřní hlas mužské polovičky této dvojce. Zajímavý byl ženský vnitřní hlas. Tento komentář a hodnocení jsou tak trochu věnovaný Libuši Šafránkové a Josefu Abrhámovi jednomu z nej (v několika ohledech) hereckých párů. Budete nás bavit z pláten kin, televizních obrazovek a monitoru počítačů bavit bavit dohromady i solo ještě dlouhá léta. (18.05.2022)

Je to trochu odlišné od knihy, kde je ten konflikt poněkud hlubší a krapet jinak rozhozený, ale jinak hlavní téma zůstává a je zobrazené dokonale - všechna ta racionálnost mužů a emotivnost žen, ale stejně jim to nejlíp jde, když táhnou za jeden provaz a doplňují se. Abrhám a Libuška jsou skvěle sehraní - asi do toho dali i kus ze svého vztahu. Jinak ke knížce jsem psal na Databázi knih tento komentář: Co se týče žánru, tak jde o zasvěcovací cestu (tedy cesta sama je cíl), proto jsou jednotlivé kapitoly také rozděleny na jednotlivé dny. Každý den pak dokonce ještě obsahuje „pohádku“ na dobrou noc. Gró knihy však tkví v přesných postřezích o vzájemném manželském životě, o rozdílech mezi muži a ženami, a jak se vlastně nakonec doplňují. Vše okořeněno chytrým humorem, vynikajícími slovními obraty a vtipnými. někdy až kousavými postřehy. (24.03.2019)

Pěkná televizní komedie o předsvatební cestě mladých (no, mladých…) partnerů (Abrhám a Šafránková), nijak mě neurazila, ale že bych se výborně bavil, to taky zrovna ne. Mohou za to dvě věci: za prvé téměř všechny peripetie, které ústřední pár ve filmu potkají, jsou z kategorie lehce předvídatelných. To však zachraňuje sympatický ústřední herecká dvojice, a množství vedlejších postaviček, z nichž Svěrák hraje asi tu nejvtipnější (revizor ve vlaku, který dostane najíst). Druhá věc, které si asi většina televizních diváků nevšimne nebo si to vzhledem ke statutu televizní klasiky nepřipustí, ale mně maximálně vadila, je všudypřítomný postsynchron. Něco tak do uší bijícího, nepřirozeného se jen tak neslyší. Jinak je „Svatební cesta do Jiljí“ záruka příjemně strávené hodiny a půl u televize. (29.09.2006)