Kedi

Ja úlisné mačky až tak rád nemám, ale chápem, že Turci mohli tradíciu milovania mačiek prevziať ešte Egypta, kde už v staroveku ich považovali za bytosti z hora. A keďže mi tento dokument bol celkovo ukradnutý, tak aspoň pikoška z toho Egypta. Starostlivosť o mačky sa totiž Egypťanom nie vždy vyplatila. Keď ich v roku 525 pred Kristom napadol perzský vládca Kambýses, boli mu náboženské praktiky Egypta veľmi dobre známe. Využil teda lesť. Do predných línií svojho vojska postavil celý regiment mačiek. Nijaký Egypťan sa neodvážil na ne vystreliť šíp a Peržania poľahky obsadili Egypt na viac ako storočie. Ktovie, či sme v minulosti nemohli toto využiť práve na Turkov. (19.11.2020)

Opus magnum catus. Zaujimavy dokument o spolocnych problemoch (v tomto pripade hlavne spojenych s urbanizaciou), hladanim dialogu, nachadzanim porozumenia a finalnej symbioze. Taktiez nadherna prehliadka charakterov, jak ludskych tak macacich. Namatkovo spomeniem len "vychovaneho" kocura - samotara z lahodkarstva, ktory nikdy neotravuje somranim klientelu alebo neprekroci prah obchodu; pripadne typek, ktoreho chcel otec poslat do moslimskej skoly, pretoze robil mackam na hrobcekoch kriziky (pretoze v Leoneho filmoch to vyzeralo cool).. (20.05.2017)

Ideální rodinný dokument, který zachycuje krásu Istambulu z pohledu koček. O denním životě mnoha koček v tomto městě. Nechápu jak to Ceyda Torun točila na úrovni koček, ale je to roztomilé.  Je to překvapivě filosofická pocta terapeutické síle koček. Film je vhodný ke sledování po špatném dni. Abyste si ho užili, měli byste být milovníci koček. Je rozjímající a lyrický, což se dá u tohoto druhu filmu očekávat.  Dokument je částečně přírodopisný, částečně je to městský milostný dopis a je také o lidech v Turecku. S kočkama je zacházeno se zbožnou pozorností. Mají inteligentní oči a ladné pohyby. Na slunci se vyhřívají svými kožichy.  Některé jsou tak milé, že explodujete radostí.  https://dokumenty.tv/kedi-nine-lives-cats-in-istanbul-dokument-titulky/ (12.05.2023)

Nádherný dokument o Istanbulu, o kočkách v Istanbulu a o lidech z Istanbulu, kteří mají ty tamní kočky nesmírně rádi. Mluví o nich s respektem, s radostí, s láskou k ním a musím říct, že jsem se dokázal překlenout přes fakta, která se dnes prohání naší krajinou. A tím myslím myšlenky všech těch, které mají depozita nebo útulky, snaží se o koťátka nebo kočky starat a neustále se vztekají nad tím, jak lidé u nás stále vnímají kočky a tak je nenechají ani vykastrovat, natož zavřené doma, aby si pomalu zvykli na venkovní prostor. Stoprocentně s Vámi souhlasím, jen prostě Turkové to mají prostě jinak. Nemůžete jim to mít za zlé, je to jiný kraj, jiný mrav. Na druhou stranu...snahu mají a v tomto dokumentu to bylo moc hezky představené. Hned je mi Istanbul po té návštěvě před lety zase o chlup bližší. A že mi tenkrát po návštěvě přirostl k srdci. (22.10.2020)

Dokument pěkný, ale bylo mi z něj spíš smutno. Je pěkné, že se najdou lidi, co se o toulavé kočky starají, ale ani nikdo z nich nezmíní kastraci jako řešení - i pán, co vykládá kolik peněz dají za léčení jejich kocoura - bojovníka. A za každou bednou roztomilých koťat si tak spíš představím spoustu těch mrtvých, které takové prostředí nevyhnutelně přináší... (04.06.2017)