Aj dvaja sú rodina

Velmi pěkný i smutný film, Omar Sy mě přesvědčuje víc a víc jak je výborný herec, tahle role otce mu dobře pasovala, opět nezklamal člověk se zasmál kde to šlo, film vás provází chvílemi radosti, smutkem a několik zvratu do toho, blondýnu by sem chytl za vlasy a pověsil z nejvyššího patra že se vůbec odvážila ještě bojovat od dceru a když už to prohraje tak ještě test otcovství no nakonec zničila málem vše tak krásné, co bylo vytvořeno, jsem rád jak to dopadlo i když ona už neměla být koncem součástí. (29.04.2017)

-2* Téměř s jistotou můžu dopředu určit o filmu s vysokou návštěvností a vysokým hodnocením, který je však u mých spřízněných duší hvězdičkově nevyrovnaný, že půjde o zklamání a tady se to opravdu potrvdilo. Jedná se o podivně vyumělkovaný a nepřirozeně fungující film, který má na konci smysluplné dojemné poselství, ale kvůli tomu se nemusím koukat skoro dvě hodiny předtím na tu šarádu. Podle mě je hlavní chyba je ve scénáři a pak ve hlavním hrdinovi Omarovi Sy, kterému srdceryvné a rodičovské scény nedokážu uvěřit. Možná i ty dvě hvězdičky jsou moc, ale snad stačí na odrazení podobně smýšlejících diváků jako já a samozřejmě snad dostanu rozum i já ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.03.2020)

Příběh tohoto filmu je trochu očekávaný, není na něm nic moc tak vyloženě překvapivého, ale musí se mu nechat, že byl tak dobře obsazen, že vás prostě strhne. Omar Sy je natolik skvělým hercem, že zvládne každou scénu, ať už frajera, nebo otce milujícího dceru, nebo zdrceného muže. Vše mu sedí dokonale. (16.02.2018)

Omar Sy se snaží seč může, ale po zdařilém úvodu začíná jeho cesta propadat čím dál tím větším klišé až skončí naprosto záchodovým závěrem plným lacinného patosu. Laťka nasazená poměrně vysoko však dokáže udržet vcelku osvěžující divácký zážitek a pokud se smíříte s tím, že tohle je spíše červená knihovna než další Nedotknutelní, přežijete film bez úhony... 5/10 (08.05.2017)

Francouzský film s Omarem Sy v hlavní roli vystupující jako komedie se sociálním podtextem? Tak to si nenechte ujít. Tento vysoký charismatický dlouhán se opět připojil k projektu pojednávající o sociální problematice, tentokráte jde o rodičovství a opět mu to vychází. I přes poměrně depresivní téma v podobě odloučení dítěte od matky, střídavé péče a podobným záležitostem týkajících se daného tématu, se nekonají žádné emocionální výlevy či násilné slzopudné momenty. Práce s emocionální stránkou je vedena střídmou cestou a depresivnější části jsou protkány spoustou komedie, jako tomu bylo již u Nedotknutelných či v Sambě. Mladá slečna, dcera hlavní postavy, jejíž úsměv sám o sobě přidává do filmu emoce, působí neuvěřitelně přirozeně a mile, jen škoda té neomalené angličtiny narušující libozvučnou francouzštinu. Ale je to právě synergie mezi otcem a dcerou, co tvoří podstatnou části snímku, přičemž funguje naprosto příkladně a má jak dostatek fantazie, tak i zvratů včetně silných momentů, jejichž šperkem je hlavně závěr. Ten představuje nádherný pohled na život a svým způsobem ustavuje celý film, který není o přetahování se mezi rodiči, ale o radosti ze života jako takového a sdílení vlastního štěstí. I dva jsou rodina je snímkem, který si rozhodně zaslouží pozornost a jen potvrzuje francouzskou dominanci na poli dramedií. [80%] | Kino (25.03.2017)