Reklama

Reklama

Aguirre, hněv Boží

  • Západné Nemecko Aguirre, der Zorn Gottes (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Zajatý Indián mluví osudově s posledním zbytkem španělské expedice hledající bájné El Dorado, město zlata. Padre mu podává Bibli, "slovo Boží". Indián si ji přiloží k uchu, ale nic neslyší. Kolem krku mu visí zlatá cetka. Španělé mu ji strhnou a drží před očima, poháněni nadějí, že teď už musí být El Dorado konečně na dosah. "Kde je to město?" křičí na Indiána. Ten nejasně mává rukou k řece. Je to ještě dál. Stále dál.

Herzogův AGUIRRE, HNĚV BOŽÍ je jedním z velkých tíživě vizionářských filmů. Vypráví příběh expedice konkvistadora Gonzala Pizarra, který v letech 1560-61 vedl hrstku mužů do peruánského deštného pralesa, přitahován příběhy o zmizelém městě. Úvodní záběr je strhující: dlouhá řada lidí se šine strmou cestou do údolí hluboko pod nimi, zatímco mlžná oblaka zasťiňují vrcholky. Muži mají kovové přilbice a hrudní pláty, své ženy nesou na nosítkách. Jsou oblečení pro dvorní slavnost, ne do džungle.

Tón filmu udává hudba. Tíživá, církevní i světská, a přitom je ještě něčím jiným. Složil ji Florian Fricke, jehož skupina Popol Vuh (pojmenovaná podle mýtu o stvoření Mayů) zaznívá v mnoha Herzogových filmech. Pro tuto úvodní sekvenci "jsme použili zvláštní nástroj, který jsme nazvali 'sborové varhany'," řekl mi Herzog. "Uvnitř má 36 různých pásek, které běží paralelně ve smyčkách. ... Všechny tyto pásky běží zároveň, a jsou tam klávesy, na něž můžete hrát jako na varhany, takže to zní stejně jako lidský sbor, a zároveň velmi uměle a dosti tajemně."

Zdůrazňuji hudbu, protože organickou součástí účinku Herzogových filmů je zvuk. Herzogovy příběhy začínají přímočaře, výsledek je ale nevypočitatelný. Divák nikdy netuší, kam jeho příběhy povedou: nekončí jasným "závěrem", ale vytvořením nálady v nás - duchovního či vizionářského pocitu. Myslím, že režisér chce, aby se diváci cítili jako nezúčastnění pozorovatelé, bytosti stojící mimo čas, posmutnělé z nezměrnosti vesmíru, drtícího sny i lidskou šalbu.

Pokud jsme zmínili, že je pro AGUIRRE, HNĚV BOŽÍ stěžejní hudba, je třeba upozornit také na tvář Klause Kinského v hlavní roli. Má vystrašené modré oči a široké, silné rty, které by působily smyslně, kdyby je nestahoval škleb šílenství. Tady hraje konkvistadora s nejsilnější vůlí. O prvním shledání s mladým Kinským mi Herzog řekl: "V tu chvíli jsem věděl, že mým osudem je točit filmy, a jeho osudem je v nich hrát."

Natáčení AGUIRRA je ve filmových kruzích legendou. Herzog, německý režisér, který mluví o "voodoo místa natáčení", své herce a štáb zavedl do odlehlé části džungle, kde se rozšířily horečky a hlad byl reálnou hrozbou. Říká se, že Herzog na Kinského namířil pistoli, aby ho donutil film dotočit, i když Kinský to ve své autobiografii popírá, ačkoli dodává, že zbraň měl. Herci, štáb i kamery byly na právě takových vorech, jaké nakonec ve filmu vidíme. K napjaté atmosféře na place příspívalo i to, k čemu se mi Herzog přiznal: "Neznal jsem dialogy deset minut před tím, než jsme scénu točili."

Dialogy ale ve filmu nejsou podstatné, dokonce ani většina postav. Výjimkou je samozřejmě Aguirro, jehož osobnost vytváří Kinského tvář a tělo stejnou měrou jako slova. Myslím, že Herzog tímto příběhem sleduje totéž, co mnohými dalšími filmy: muži, pohánění vidinou velkého úspěchu, se dopouštějí hříchu tím, že mají odvahu po úspěchu sáhnout. Pak jsou rozdrceni nenesmiřitelným vesmírem. Vzpomínám na jeho dokument o skokanovi na lyžích Steinerovi, který chtěl letět navždy, a stal se tak dobrým, že byl v nebezpečí proto, že málem přelétnul dopadovou plochu a rozbil se o kameny a stromy.

Z moderních filmařů je Herzog nejvíce vizionářský a nejvíce zaujatý velkými tématy. Nepřekvapuje, že režíroval mnoho oper. Nevypráví propracované příběhy ani nezachycuje okouzlující dialogy; chce nás povznést do říše divů. Jenom pár filmů sdílí smělost jeho vize - myslím na 2001 a APOKALYPSU.

Roger Ebert, Chicago Sun-Times (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (22)

  • Film je veľmi surový, čo podnietil aj minimalizmus príručnej kamery pohybujúcej sa na palube kolísajúcej sa plte. (vander19)
  • Odborníci označujú snímku ako jeden z "najväčších riečnych filmov." (vander19)
  • Ve filmu hrálo 370 indiánů. (M.B)
  • Scéna, ve které poté, co misionář podá Indiánovi „slovo Boží“, Indián knihu přiloží k uchu a po chvíli ji pohodí s tím, že nic neslyší, má historický základ. Podle pramenů se tak roku 1533 zachoval poslední Inka Atahualpa při přijetí dominikána de Valverda vyslaného Pizzarem. (CSSML)
  • Werner Herzog neudělal storyboardy ani k jediné scéně filmu. Všechno bylo natočeno spontánně. (akisha)
  • Během jedné obzvlášť bouřlivé noci Klaus Kinski několikrát vystřelil do obydleného stanu a ustřelil špičku prstu blíže nejmenovanému členu štábu. Herzog mu zbraň zabavil a nevrátil mu ji. (akisha)
  • Během jedné scény Klaus Kinski praští člena posádky mečem po hlavě. Herce to málem zabilo a život mu zachránila helma. (akisha)
  • Francis Ford Coppola prohlásil, že Herzogův film pro něj byl velkým vzorem při natáčení Apokalypsy. „Aguirre se svou neuvěřitelnou představivostí měl na moje natáčení velký vliv," řekl Coppola. (ČSFD)
  • Film není historicky úplně přesný, Werner Herzog to ani nezamýšlel. Jeho příběh je založen na dvou výpravách, a to Pizzarově z roku 1541 a Aguirreho z roku 1560. Hlavní postavy ve filmu, konkrétně Aguirre, Ursúa, Guzman, Inez, a Florés se skutečně výpravy z roku 1560 zúčastnily. Ve skutečnosti se skupina dostala až k Atlantickému oceánu k pobřeží Venezuely, zde už na ně ale čekali španělští vojáci a nabídli vojákům milost, pokud se zřeknou všech získaných území. Aguirre situaci neunesl a zabil vlastní dceru. (ČSFD)
  • Herecký projev Klause Kinského byl založen na skutečném chování Aguirreho, jak byl popsán v dobových pramenech. Aguirre měl válečná zranění a byl svým okolím považován za megalomana a blázna. (ČSFD)
  • Kompletní štáb měl pouze osm lidí. (ČSFD)
  • V závěrečné scéně byl Klaus Kinski pokousán opicemi. (ČSFD)
  • Werner Herzog dle svých vlastních slov napsal scénář za dva a půl dne. (ČSFD)
  • V jedné z úvodních scén se při zdolávání bažiny nebezpečně naklánějí nosítka s Inez (Helena Rojo), což nebylo filmaři zamýšleno. Ruka, která se náhle objeví v záběru a snaží se je zachytit, patří režisérovi filmu Werneru Herzogovi. (ČSFD)
  • Film byl natočen na kameru, kterou Werner Herzog ukradl z filmové školy, kterou navštěvoval. (ČSFD)
  • Werner Herzog se v jednu chvíli domníval, že byl veškerý materiál s filmem ztracen. Přepravní společnost totiž zapomněla filmové pásy poslat z Peru do Německa. (ČSFD)
  • Podle režiséra Wernera Herzoga chtěl Klaus Kinski v průběhu natáčení s filmováním skončit. Werner Herzog poté Klausi Kinskému vyhrožoval smrtí nebo sebevraždou, pokud by skutečně odešel. Později prohlásil, že byl skutečně připraven to udělat. (ČSFD)
  • Přestože je v úvodu řečena věta, že se film zakládá na záznamech z deníku mnicha Gaspara de Carvajala, režisér Werner Herzog prohlásil, že tomu tak ve skutečnosti není. Carvajalův deník sice existuje, mnich ale nebyl součástí Aguirreho výpravy. (ČSFD)
  • Snímek se točil v exteriérech v peruánském deštném pralese poblíž Puerta Maldonada. (PinPrick)
  • Aguirre, hněv Boží byl prvním filmem, do kterého Werner Herzog obsadil Klause Kinského. Jejich velmi bouřlivá a mnohdy i násilnická spolupráce trvala 15 let a někdy se neobešla ani bez výhrůžek smrti. (hippyman)

Súvisiace novinky

Projekt 100 pro rok 2008

Projekt 100 pro rok 2008

29.11.2007

V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (viac)

Reklama

Reklama