Taliančina pre začiatočníkov

Italian for Beginners je v pořadí vzniku dvanáctý film, natočený dle přísných pravidel manifestu Dogma 95. Je to první dogma-film, který jsem viděl. Proto se mi asi zdá toto pojetí tak moc lidské, svěží, nenásilné a hlavně svobodné. Je to hořkosladký příběh o prostých lidech, ty dohromady spojuje kurz italštiny, kam se rozhodli docházet z důvodů, které jim samým často unikají. S postavami tohoto "neobyčejně všedního" příběhu se seznamujeme, jako bychom se s nimi právě spřátelili. Poprvé jsou nám cizí, neznáme je a nevíme jací jsou doopravdy. Ale postupem času je začneme mít rádi a najdeme si ke každé vlastní vztah. Italian for Beginners je svazek osudů jednotlivě prachobyčejných, ale v kontextu s celkem naprosto neuvěřitelných. (18.02.2006)

Romantický dánský film, kde všechny aktéry spojují nejen hodiny jazykové výuky italštiny. Divák je pomalu seznamován s nelehkými osudy jednotlivých postav, a nakonec nezbývá než všem držet palce. Konec je sice opravdu trošku pohádkový, ale je to příjemný kontrast oproti předchozímu průběhu filmu, kde je optimismu jako šafránu. Viděno již podruhé a film na své kráse vůbec nic neztratil. (06.04.2012)

Docela hodně se mi to líbilo, ale mám pocit, že kdyby to natočili úplně stejně v Hollywoodu (se statickou kamerou a anglicky, samozřejmě), všichni by tomu ostošest vyčítali citové vydírání diváka (naturalistický a depresivní úvod) a pohádkový závěr. Jinak však není co vyčítat, protože divák si jednotlivé hrdiny skutečně zamiluje a fandí jim až k zaslouženému (byť v životě dost nepravděpodobnému) happy endu. (08.10.2002)

Presne jak napsala Heraldika. Ze zacatku Vam nikdo z postav neprijde nijak sympaticky, postupem casu si ale najdete svoji cestu snad ke vsem. Tento film neni klasicka komedie, je nasata ale spoustou cerneho humoru. Dansky rukopis je velice citelny a zajimalo by me, zda by danske tvorba byla tak citelna i bez dogmy 95?! Mne je ale dansky film maximalne po chuti a pro me ma tato mala zeme nejvice nadanych a relativne mladych reziseru ze vsech evropskych zemi. Velice kvalitni herecke vykony a scenar ( i pres kupu mrtvych ). (09.04.2008)

Příjemný hořkosladký příběh ze života těch obyčejnějších lidí. Každý má své problémy, svá skrytá tajemství a nepříjemná traumata, která sebou vleče a s menší, či větší úspěšností se je snaží překonávat. Nikdo nechce zůstat osamocen, každý chce mít svojí oporu v překonávání všedních těžkostí životní pouti. Každý chce nalézt svůj malý kousek štěstí, který by mu dodával odvahu a smysl žití. Je zde zastupující mladý kněz Andreas (Anders W. Berthelsen) s nedávnou životní ránou, submisivní prodejkyně v pekárně Olympia (Anette Støvelbæk) s despotickým otcem, osamělá kadeřnice Karen (Ann Eleonora Jørgensen) s neodbytnou matkou, neprůbojný a ochotný hotelový recepční Jørgen Mortensen (Peter Gantzler) s pochybností o své mužnosti, neurvalý číšník fotbalové hospody Hal-Finn (Lars Kaalund) se strachem z odkrytí své citlivosti, a italská servírka Giulia (Sara Indrio Jensen) s touhou po lásce. Jednotícím prvkem je městský kurz italštiny, který zbavuje každého jednotlivce jeho tíživé samoty. Kurzisty doplňuje realitní makléřka Kirsten (Karen-Lise Mynster), pragmatická zdravotní sestra Lise (Rikke Wölck) a napravená kostelnice (Elsebeth Steentoft) s hříchem z minulosti. Z dalších rolí: zahořklý a odstavený reverend Wredmann (Bent Mejding), Karenina nemocná a vydírající matka (Lene Tiemroth) a neméně vydírající a bezmeznou poslušnost vyžadující Olympiin otec (Jesper Christensen). V životě každého jsou smutné i radostné chvíle. V osamělosti se krize překonává těžko, a proto se všichni sdružují a hledají. Hledá každý sám i všichni společně, hledají se navzájem, přibližují se i se vzájemně vzdalují. Nacházejí se, aby se na život usmívali. Aby v objetí šli vstříc radosti ze života. S horoucím srdcem, nadějí v duši a vírou ve vlastní štěstí. (01.02.2016)