Taliančina pre začiatočníkov

Asi jsem od toho čekal moc. Nejsem úplně zklamaný, ale chyběly mi tam dvě zásadní věci: sluníčko a černý humor. Jelikož se slunce v severských filmech vyskytuje méně často, než politici na úřadu práce, dotvářejí atmosféru černým humorem. A ten tu není (téměř). Co si rozhodně zaslouží pozornost, jsou herci, ale jinak je to docela nuda. (16.06.2006)

Očekávala jsem komedii, takže prozření bylo až příliš tvrdé. Naštěstí tušíte, že se to bude ubírat hezkým směrem. Tak trochu jiné pojetí lásky, láska zde nevzniká velkými gesty a snovým zablýsknutím, ale drobnostmi, které jsou ve skutečnosti velkými akty lásky, a imanentní přitažlivostí, které prostě musí svést všechny spřízněné duše dohromady. (04.11.2018)

První záběr filmu (na certifikát Dogmatu) mě trochu zarazil - představa romantickýho filmu mi s timhle konceptem nějak dohromady nešla. Nakonec to ale fungovalo skvěle, a to navzdory začátku věnujícímu se po seversku klasicky jen poškozenejm, zoufalejm a hnusnejm lidem (rodiče hlavních postav, farář opilec, ale i třeba žalostně křečovitý Hal-Finnovo držení se vybledlý vzpomínky na to, jak jednou u nich na stadionu hrál ten Juventus atd.). Ten konec na vejletě v Benátkách, kterym všichni tak trochu trochu symbolicky vykročili z tý ubíjející maloměšťácký šedi toho jejich dánskýho domovskýho prostředí i jeho toxickejch vztahů, tehle konec to nakonec završil krásně - pořád jsem trochu (asi předevšim kvůli avizovanýmu následování principů Dogmatu) čekal nějakou závěrečnou ránu na solar, ale on je to naštěstí ve výsledku opravdu romatickej film: Někoho, s kym ten život bude snad o něco míň zprdele, si nakonec našli snad všichni, a bylo to tak sympaticky, nenásilně a nekýčovitě podaný, že mě to jenom potěšilo a z toho filmu (navzodry tomu naturalisticky šedavýmu začátku) jsem měl jen radost. (23.04.2019)

Nemám rád filmy podle manifestu Dogma 95. Jsou tmavé, roztřesené, bez pořádné hudby, a všechny jsou si podobné. Naštěstí si jsou podobné i v tom že v nich hrají výborní přirození herci v uvěřitelných rolích. A Itaština pro začátečníky není výjimkou. Je plná ne až tak obyčejných lidí kteří si žijí svoje obyčejné životy. Někdo je osamělý, někdo nesmělý, někdo by zasloužil pořádně vyliskat aby se probral. A všichni chodí na lekce italštiny. Scénář je sice až příliš naivní, zápletka je až moc průhledná, ale film ve své, na severské poměry ani ne tak moc depresivní atmosféře funguje skvěle. Romantické komedie má raději ty tradiční, plné ztřeštěných situací, vyhrocených momentů a prudkých změn nálad, ale někdy nezaškodí vidět i něco jiného, zvlášť když je to tak skvěle natočeno. (29.12.2011)

Krásný a milý romantický film, kde jsou osudy všech nenásilně pospojovány a všechno to, co se mi na začátku nelíbilo dostane najednou hluboký smysl a všechny ty lidi si postupně zamilujete i s jejich zvláštostmi. Lehký nádech humoru a dramatu dodává filmu na zajímavosti a ačkoliv ten konec přesně takový očekáváte, nemůžete říct, že je to kýč. Navíc jsou v hlavních rolích velmi zajímavé typy herců a velice dobře své postavy vystihli. Film, který mě opravdu potěšil a pohladil po duši. (13.12.2005)