Úplní cudzinci

„Proč jsme dali Brunovi jméno Bruno?“ - „Co?“ - „Můj otec je Amedeo, tvůj Ennio. Jak jsme přišli na Bruna? Tobě se to líbí?“ - „Chceš to řešit po 10 letech?“ Zaujal Vás film Jméno (2012)? Pak doporučuju jeho italskou verzi, Naprosté cizince. Nejde o vykrádání, Italové mají svá odhalení, kupení se náhod a čím dál hustější atmosféru. V úvodu samé fórky, úsměvy, pak začne „hra“…a divák je v pozici zlomyslného hosta, který ovšem na rozdíl od aktérů nemusí mít mobil na stole, a tak na něj nic nebouchne. Já se škodolibě smál po většinu filmu a ani trochu se za to nestydím, protože jde o konverzačku s brilantními dialogy, výbornou chemií mezi postavami a vzrůstajícím dusnem. A přestože závěr již tak podařený není a nadsázka v podobě koncentrace průserů je dosti vysoká, bavil jsem se ještě víc než u Jména, proto nakonec dám slabších 5*. „Jestli spolu mluvíte 30 minut denně, jsi zamilovaný.“ - „Co když spolu mluvíme 60 minut?“ - „Pak jsi hodně zamilovaný.“ - „Když spolu mluvit přestanete, znamená to, že jsi ženatý." (09.12.2017)

Uff Italové na začátku roku tedy tasí slušné Eso z rukávu a už teď si troufám říct že v Žánru Komedie/Drama tohle dokáže horko těžko něco letos překonat. Tohle je zřejmě první komedie, která je inteligentní, založená pouze na dialozích, bez sprostých slov, bez pubertálního humoru, bez nahoty a bez trapných situací, která se mi líbila ! :D Zpočátku jsem byl v obavách jak asi dopadne film odehrávající se celý u stolu jedné večeře mezi čtyřmi staršími přátelskými páry, ovšem ona hra, či nápad je sám o sobě geniální, že je o zábavu vyloženě postaráno. Představa, že já vyložím mobil na stůl mezi všemi přátely a veškerý hovor či sms, která příjde uvidí všichni, tak by mi také nejspíš nebylo příjemně.Ke konci film graduje takovým stylem, že z Komedie se nakonec stává nervy drásající Thriller. Velmi vtipné, inteligentní, zvratovité, originální a perfektní. 100% (16.02.2017)

Skvělý námět - umím si představit, že Skandinávci by z toho udělali sžíraví psychothriller. Takhle je z toho jen rodinná komedie, která nevyeskaluje tak, jak jsem doufal. Respektive vyeskaluje ad absurdum, kdy se toho děje zbytečně moc najednou, místo aby se rozvinula jedna dvě silné situace. A postavy začnou říkat velké teze, aby bylo jasné, o čem to bylo. Přesto to představuje několik chytrých momentů, které přesahují pouhou hodnotu gagu, takže to nebyla ztráta času. Co do provedení snad jen příšerná práce s hudbou, ta návodnost mě i v tom zaskočila. Ale jinak asi hlavně slušná drama-komedie s neproměněným potenciálem. (01.04.2022)

Po dlouhé době obrovské překvapení. Film, o kterém jsem ještě předevčírem vůbec neslyšela, jsem si pustila včera večer a doteď (více než 20 hodin po zhlédnutí) jsem ho nedokázala vytěsnit a stále nad ním přemýšlím. Jedná se o opravdu velmi silné drama s celkem originálním nápadem a sice trochu přehnaným průběhem (tolik kompromitujících sms a hovorů během jedné přátelské večeře?), ale zato myšlenkou, která donutí k zamyšlení a přehodnocení všech iluzí. (13.11.2017)

Kdo si hraje... nezlobí? Aneb tvářit se, že nemám tajnosti, ač jich mám více než dost, není z nejlepších nápadů... Film se mi velice líbil, mám rád konversační dramata, obzvláště když nahlíží do života lidí ve středním věku; sám jsem zvědav, jak v této životní fázi budu vypadat já a tiše doufám, že ne podobně. Ano, zvratů a odhalení bylo postupem času více než dost, ale třeba je to na partu třicátníků / čtyřicátníků tak akorát... Velice se mi líbila (závěrečná) myšlenka s úplňkem, ač mi chvíli trvalo, než jsem ji pochopil - aneb co jsme si, to jsme si, terazky se vraťme k našim ulhaným životům... 90% (20.05.2018)