Finální portrét

Jedna * za herce. Omlouvám se, ale tohle byla strašně nudná břečka. Děj absolutně o ničem. To, že umělcům kolikrát trvá opravdu dlouho, než jsou se svým výtvorem spokojení a vidí na něm i mouchy, za které by někdo i tak rád vysolil majlant, jen aby ho měl na stěně svého nóbl obýváku, ví každý. O ničem jiném tento film není. Je o zdlouhavém vytváření jednoho malíře/sochaře, který jako každý jiný z podobné branže, má zhýralý život, monogamii moc nedá, ale hlavně, že má v puse pořád cigáro a pod postelí balíčky s miliony, což ho ale stejně nezajímá. Tak dlouho jsem na ten film čekala, až jsem se dočkala a teď jsem z toho akorát vytočená, protože jsem měla co dělat, abych to vůbec dokoukala, což je ostuda... jak pro mě, že mám na takové filmové cáry malou trpělivost a především ostuda pro film. (11.01.2020)

Zajímavý pokus, jak okecat, že umělec nemůže nikdy soupeřit s fotografií. Proč socha Palacha je nerez krabice? Prý je to umění. Proč Picasso čmáral jak pomatený geometr? Protože to je nový styl a vyjádření duševna. ATD. ATD. ATD. ------- Naštěstí neexistuje doba, která by umožnila koexistovat více než několika skutečným umělcům zároveň. Naštěstí mám právo tvrdit, že ty mrzkosti, jež jsou nám předváděny, nejsou uměním. Stejně jako tento film. Nudný a o ničem. Už jen proto, že stále jen lže.Prý fotografie převzala umělcům řemeslo, a malování se muselo změnit. No tak dobře.Když to všichni říkáte, tvoříte tím maintream, a všichni ostatní jsou blbí. Sámo včetně mne. (28.07.2019)

Stanley Tucci si vzal zajímavou osobnost, vzal si zajímavý příběh z jejího života a nebýt herců, s nimiž točil, tak tenhle film bude opravdu nudný. Ale herci zachraňují to, že tohle je vlastně jen o tom, že někdy umělci trvá hodně dlouho, než vytvoří obraz tak, aby s ním byl skutečně spokojený. Ale udělá u toho spoustu jiných a zbytečných věcí. (27.02.2018)

Druhý film S. Tucci (ako režiséra) by sa dal charakterizovať ako vznik samotného „finálneho portrétu“. Je to pomalý, „zbytočne“ predĺžený a emocionálne len miestami „výbušný“. Najviac emócií (paradoxne) obsahuje hádka G. Rusha so S. Testud. Zbytočne odklony od hlavného príbehu, G. Rush je však super. Osobné hodnotenie: 63% (**) (15.08.2019)

,,ČÍTAM NOVÚ KNIŽKU." ,,MOJU?" ,,BOŽE, NIE!" ,,AKO SA VOLÁ?" ,,VOLÁ SA ŠPIÓN, KTORÝ PRIŠIEL Z CHLADU." ,,O ČOM TO JE?" ,,JE O ŠPIÓNOVI, KTORÝ PRICHÁDZA Z CHLADU." __ Obdivujem Alberta Giacomettiho a jeho ,,Kráčajúceho muža" (je ho možno vidieť aj vo filme) považujem za jednu z najlepších sôch 20. storočia. O to viac som bol rád, keď som úplne náhodou natrafil na tento prakticky neznámy film. Stanley Tucci, o ktorom som doteraz netušil, že je aj režisér, nakrútil príjemne komorný film, zrozumiteľný aj pre divákov nezaujímajúcich sa o umenie. Je len na škodu, že po prvej polhodine vplyvom istej monotónnosti svojho rozprávania upadá do repetatívnosti a okrem rôznych názorov na umenie už toľko nemá čo ponúknuť. Geoffrey Rush (veľmi dobre nadabovaný Pavlom Rímským) pritom svojím hereckým prednesom dokazuje, že by postavu Giacomettiho vedel zahrať aj v náročnejšom podaní. Scéna so skrývaním balíka peňazí je vynikajúca, Armie Hammer neskutočný suchár, Tony "Monk" Shalhoub namaskovaný na nespoznanie a ,,Finálny portrét" je slušným filmom o umení, nie však umeleckým filmom. (131. hodnotenie, 9. komentár k filmu) (20.08.2019)