Réžia:
Klaus HändlScenár:
Klaus HändlKamera:
Gerald KerkletzHudba:
Felix Mendelssohn-BartholdyHrajú:
Lukas Turtur, Philipp Hochmair, Thomas Stipsits, Magdalena Kronschläger, Manuel Rubey, Gerald Votava, Gabriela Hegedüs, Vitus Wieser, Cornelius Meister (viac)Obsahy(1)
Hladíte kocoura a ten přede, dokud vás nesekne drápem... Andreas a Stefan jsou muži v nejlepších letech, kteří umějí žít. Pečují o sebe navzájem, o svůj krásný dům se zahradou a o milovaného kocoura Mojžíše, který k nim jednoho dne přišel a už zůstal. Jejich harmonický život je inspirací pro přátele a kolegy, z nichž leckterý by taky rád zůstal (na noc). Vše ale naruší nečekaný a šokující okamžik násilí, nevysvětlitelný skutek na pomezí nehody a zkratovité reakce. Na Andrease a Stefana začnou působit odstředivé síly nedůvěry, strachu a odcizení, které umocňuje to, že každý z nich potřebuje truchlit jinak. (Mezipatra)
(viac)Videá (1)
Recenzie (7)
První polovina filmu zachycující soužití dvou mužů středního věku je krásná, natočena živě a citlivě včetně intimních scén. Pak ale dochází k nepochopitelnému zlomu, jeden z mužů bůhvíproč (omylem či záměrně???) zabije jejich nádherného domácího mazla, mourovatého kocoura. A nastává podivné, zdlouhavé psycho, aniž by se divák dozvěděl, proč k celé vyšinuté situaci došlo. ()
Skutečně mimořádný divácký zážitek. Ten film má hlavně dokonale sehrané herecké kreace ústředního páru. Dlouho se mi nestalo, abych tak fascinovaně zíral na plátno a těm lidem upřímně fandil. Kocour získal na letošním Berlinale cenu Teddy za nejlepší queer film. Teď můžu s čistým svědomím dodat - právem. ()
...podepisuju kamislava. Pro mě po dlouhé době film v kině a odešel jsem. Kdybych neseděl pátý od okraje, odešel bych po 20 minutách, takhle jsem odešel zcela zničen po 40, kdy jsem už notnou dobu trpně odpočítával patnáctisekundovky a marně se snažil v každém dalším protahovaném záběru najít ten poslední. Film to byl především insitní - špatný. Přes všechnu výlučnost prostředí (zrzavý hrdina byl hornista) film špatně udělaný, špatně nasnímaný, příšerně sestříhaný, byla to Rosamunde Pilcher pro buziky. Je úplně jedno, že herci nehráli úplně špatně, a že se daly překousnout i vypjaté scény - jak sexuální, tak násilné a scény žalu - dramaturgie záběrování a režie od scény ke scéně z toho po řadě úplně zbytečných peripetií dělaly nekonečné utrpení bez pointy, rozmatlávané jak lubrikant po kachličkách. Oproti tomu Ulrike Ottinger je veleumění queer cinema. ()
Byli jednou dva a ti měli všechno. Krásný velký dům, inspirující zaměstnání, ušlechtilé koníčky, spoustu přátel, jeden druhého... a kocoura. Až toho měl jeden dost a roztomilého kocoura usmrtil. Lavina emocí a vzrušených vášní spouští téměř dvouhodinový (!) dusivý melodram, kterému by rozhodně neuškodila nekompromisní ruka páně střihačova a poněkud sofistikovanější rozuzlení, než jaké nám nabídl režisér Klaus Händl. Ale jako celek je to fajn a zejména vykreslení sexuálního i profesního života hlavních protagonistů nabízí příjemně civilní, nenucený pohled na život jaký je. #mezipatra2016 ()
Působivý film. Nemůžu říct, že bych hlavním hrdinům fandil, protože jsem měl dost práce ustát svůj pocit ohrožení. U Hanekeho Funny Games nebo Trierovi člověk ví, na čem je, že režisér a film jsou insane, ale tady jsem do posledního momentu nevěděl, zda se něco nestane. Další undertoad. Film dvě šokujícími událostmi totiž zobrazil hned dva z mých Deep Dark Fears. Spodních výrů. Nechci v životě zkoušet kapacitu lásky a bezpečí, když činy druhého a osudu překročí myšlenky a fantazie a fatálně se zaryjí do masa reality. Ale s oddechem můžeme říci, že film skončil happy endingem (doslova). šeptem: teď spoileruju ()
Galéria (14)
Fotka © Thimfilm
Reklama