Réžia:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (viac)Obsahy(1)
Konec 30. let: Pan Karel Kopfrkingl je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti a všestrannou výchovu svých dětí. Rád předčítá ze své oblíbené knihy o Tibetu. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach. V měšťáckém stereotypu žijící Kopfrkingl spolupracuje s nacistickými okupanty a s obludnou samozřejmostí se zbavuje všeho nebezpečného ve svém okolí, včetně členů vlastní rodiny. Jeho velká a nebezpečná kariéra začíná...
Filmová adaptace psychologického hororu, vzdáleně upomínajícího na Hitchcockovy grotesky, kongeniálně vystihuje morbidní atmosféru a jakoby neskutečný svět panoptikálních postav vynikající předlohy Ladislava Fukse (vyšla v roce 1967). Pan Kopfrkingl se stal životní rolí Rudolfa Hrušínského a tragikomedie Spalovač mrtvol jedním z nejvýznamnějších filmů Juraje Herze, jenž tu plně uplatnil svůj smysl pro bizarnost, perverzi a fantaskní vidění. I když byl snímek normalizátory českého filmu příkladně zatracován a nemohl se po dlouhá léta objevit ani v kinech, ani v televizi, sotva lze tento titul pominout ve výčtu nejhodnotnějších českých filmů. Na scénáři spolupracoval s Jurajem Herzem autor původní novely Ladislav Fuks, kameramanem byl Stanislav Milota, vedlejší role ztělesnili Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Jiří Lír, Míla Myslíková, Vladimír Menšík. V roce 1969 získal Herz za režii a Milota za kameru tohoto filmu cenu FITESU Trilobit. Na Přehlídce českých a slovenských filmů v Sorrentu obdržel snímek Stříbrnou Sirénu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 656)
Jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem v bohaté české kinematografii okusil. Ať už se jedná o výsledný pocit, herecký um Rudolfa Hrušínského (který už ve své filmografii nepřekonal), „fantaskní“ Milotovu kameru nebo dekorativní hudbu. Vše by klidně mohlo působit samo o sobě, ale obratným skloubením jednotlivých složek dostává film „vyšší“ rámec, nádech nadčasovosti. Hrušínský plně vystihl psychiku Kopfrkingla, jeho „humánní“ filosofii. Při poslouchání jeho ód na nejmilosrdnější a očišťující smrt zbavující lidstva utrpení člověku neustále běhá mráz po zádech. Je to dáno i precizně vybudovanou atmosférou, tím zamlženým, temně absurdním oparem. Jeho myšlenky začínají dostávat reálný charakter v momentu, kdy se o slovo hlásí nacistický režim. A zvrácená proměna jedince dostává ještě jasnější kontury. Je jasné, že jiné podobné dílo už nikdy nevznikne, a proto si vážím tohoto klenotu o to víc. ()
"Pohřeb žehem je naprosto lidský." - tato věta vychází z úst Rudolfa Hrušínského - coby pana Kopfrkingla - v mnoha svých podobách a obměnách. Při každém vyslovení těchto slov a vlastně při každém slovu pana Hrušínského (jako "něžná", "požehnaná", "krásná", "drahá", "laskavá", "milosrdná", "dobrotivá" etc.) běhá mráz po zádech. Postupná metamorfóza pana Kopfrkingla pak udává směr tohoto Herzova opusu, který vyniká svou "znepokojivostí". SPALOVAČ MRTVOL Juraje Herze je neskutečně silným filmovým zážitkem. Vedle výborného nasnímání (využití „rybího oka“, práce s detaily etc.) je nutné zmínit zajímavou a neobvyklou práci se střihem. Také zvuk a hudba jsou výrazným prvkem filmu - skvěle spoluvytváří potemnělou, podivnou a až „hororovou“ atmosféru. Morbidní atmosféra filmu je občas prosycena stejně morbidním humorem. Vše však v takových přiměřených dávkách, že tím snímek nedostává komediální nádech právě naopak. Shrnuto a podtrženo: Juraj Herz geniálně zpracoval stejnojmennou novelu Ladislava Fukse a natočil nadčasový snímek, který patří ke skvostů (nejen) české kinematografie. ()
Exkurzia do mysle človeka vzdelaného, milujúceho, ale vo vnútri chorého. Že nieje nič čierno biele vieme a Herc dokázal tie najodsúdenejšia hodné názory podať tak sofistikovanou formou, že človek až nechápe. Kopfrkinglove hypnotické monology v kontraste chrámu smrti, bordelu a rodinných večierkov donútia premýšlať, chápať. ()
Už při prvním zhlédnutí jsem byl naprosto ohromený tímto grandiózním filmem a nezapomenutelným zážitkem z něj (i když se pak u mě dostavila docela slušná depka ;-)). Při dalších zhlédnutích jsem si Spalovače užíval ještě víc, a to všech jeho složek, ať už to byl brilantní Rudolf Hrušínský (pro mě osobně jeho nejlepší herecký výkon), výtečná Herzova režie, Liškova hudba, Milotova kamera, Janáčkův střih, mrazivá atmosféra, či cynický, černý a morbidní humor (ale naprosto chápu, že to někomu vtipné nepřišlo; ostatně i mně při prvním zhlédnutí do smíchu zrovna nebylo...viz Herzův monolog v bonusech). Myslím, že ani nebudu moc přehánět, když Spalovače označím za jedno z nejlepších dramat, které kdy byly natočeny (z československých možná vůbec nejlepší). ()
Scénář: Juraj Herz .. Silné! Opravdu silné kafe!! Božsky mile sadistický Rudolf Hrušínský předvádí nezapomenutelný herecký koncert. Výtečně temný příběh na jehož samotném konci přichází tak neskutečně mrazivé vyústění, zvláště když si domyslíte co by následovalo, nebýt to fikce.. Bravurní klenot (české) kinematografie. 100%. ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (59)
- Těsně před začátkem natáčení se s režisérem Jurajem Herzem setkal Otakar Vávra s tím, že nutně potřebuje pro natáčení svého filmu Třináctá komnata (1968) Rudolfa Hrušínského. Herz odmítl. Dokonce i sám Hrušínský rezolutně odmítal spolupráci. Nakonec, i přes neúnavnou Vávrovu snahu, zůstal Hrušínský u Herze a Vávra hlavní roli obsadil Martinem Růžkem. Herz je ve své knize "Autopsie" přesvědčen, že kdyby nebyl rok 1968, tak by Hrušínského neudržel, vzhledem k Vávrově souladu s režimem. (ForGump)
- Film má natočené dva konce. Riaditeľ československého filmu si však kotúč s nezverejneným záverom vzal k sebe a ten sa potom stratil. (Raccoon.city)
- První reakce Rudolfa Hrušínského na nabídku zahrát si titulní roli Karla Kopfrkingla byla odmítnutí. Nechal se ale Jurajem Herzem přemluvit. (krib)
Reklama