Sladké starosti

9/10 Pan hlavny, debussee! Zeny maju o 20% mensi mozok. Ale su prefikane! A podobne hefty. Svojho manzela mozem byt iba ja! Kto spalene jedava... No velmo prijemne prekvapenie od uja Herza. Bavil som sa ako dlho nie. Vyborna plejada hercu a herecek - pro predabovanou Irenu posledni film. Moj svet je Vidiek! (12.01.2010)

Pokus o socialiastickou grotesku Herzovi nevyšel. Zejména proto, že není vtipná a Emil Horváth ml., jakkoliv disponuje nesmělým chlapeckým šarmem, v sobě nemá jedinou komickou buňku. Jeho opakované etudy, jak mu někde uvízne prst nebo jak bourá nacvičenou oslavu nebyly vtipné, ale pitomé. K tomu mají šnečí pomalé tempo, čímž začínají nudit - z rocknrollového rytmu grotesky nepochytily vůbec nic. Takže spíš divák uvažuje, jestli se nedívá na mentálně zaostalého nebožáka. A ty jeho proslavené dorty byly jedna hrůzná přeplácanost vedle druhé – i když beru, že musely dát dost práce, a že tehdy byl jiný vkus i v gastronomii. SHRNUTÍ: Socialistická upachtěnost. (26.10.2022)

Zase trošku jiný Herzův film se skvělými herci, výbornou atmosférou a výborně vychytaným koncem. Zde, i přes to, že se jedná o odlišný film, co se týče tvorby daného tvůrce, zůstává i vcelku věrný svým stylovým výrazovým prostředkům. Koukalo se mi na to velice dobře. Příjemná pohodová komedie, ovšem pozor určitě ne laciná ba naopak velmi kvalitní, jakých by dnes člověk pohledal. 85% (07.09.2011)

Nečudo, že tento film patrí medzi najlepšie slovenské filmy natočené vôbec. Vynikajúca komédia o šikovnom, ale nemotornom cukrárovi sa jednoducho vydarila. Skvelé hlášky, vynikajúce herecké výkony na čele s Hrycom a Horváthom ml., výborná Herzova réžia a nezabudnuteľné Debušé - píše sa to Debouche. :D (04.10.2011)

Problémy kolem Straky v hrsti vygenerovaly slavný Herzův barrandovský zákaz, který ovšem neplatil na Kolibě. A Slováci jsou za to dodnes rádi, protože Sladké radosti patří mezi zlatý fond slovenských komedií. A skutečně, jedná se o lehce plynoucí komedii s prvky klasické grotesky. I to, že je zasazená do toho zmaru a šedi 80. let vadí jen pramálo. Nápad na hlavního hrdinu, cukrářského mistra, který je roztomilý a zároveň bezbranný, je příjemný. S přirozeností sobě vlastní tu nástrahami proplouvá Emil Horváth ml. a stejně jako jeho předchůdci v klasickém slapsticku se vyrovnává stejně elegantně s náručemi dívek i překážkami různých portýrů či vdavek chtivých matrón. Není to vybroušený diamant, ale pro orientaci ve slovenském filmu skvělá ukázka a motivace, proč nezanevřít na produkce z východní části naší republiky. Příznivci pouze pražských produkcí zas mohou doplnit bílá místa ve filmografii Kocába, Maškové, Mourkové, Duchoslava nebo Ireny Kačírkové. (04.12.2020)