Panna a netvor

Nikdo mi nevymluví, že tato adaptace interpretuje látku velmi psychoanalyticky a surrealisticky, kdy sexualita proniká i do názvu díla (samozřejmě, že psychiatrie zanechala v díle i další stopy: schizofrenní hlavní postava, zlo toužící po krvi lehce sklouzne k fašisticko-machistickému chování, mladá dívka touží po krásném princi a zároveň podvědomě po zviřeti etc.). (23.01.2012)

Hororová pohádka, která dovede vzbudit pocit strachu, ale ne že bych tajil dech nebo křečovitě ryl prsty do sedačky. Spíše mrazivě milá když se bojíš rád. Dílo režiséra Juraje Herze, které dovede opravdu nadchnout a po tvůrčí stránce téměř dokonale profesionální práce s temnou atmosférou a dobrými hereckými výkony. Závěrem mám pocit, že Herzův inteligentní filmový rukopis předčil tak mnoho jiných hororových filmů oplývající směsicí brutalit a otřepaných triků. Proto jeho film patří rozhodně k tomu lepšímu, co bylo kdy u nás v tomto žánru natočeno. (13.06.2010)

Panna a netvor nie je žiadna rozprávka, kdeže. Žiadne "bol raz jeden/jedna/jedno..." sa nekoná. Juraj Herz si z komunistov jednoducho vystrelil a pod zámienkou rozprávky nakrútil jedinečný film, kde sa ušľachtilá empírová štylizácia ponára do neobyčajne pochmúrnych a zlovestných tieňov. Je to film pre dospelých, ktorí si dokážu vychutnať archetypálnu story podrobenú neúprosnej interpretácii prostredníctvom morbídne, naturalisticky a iracionálne orientovanej imaginácie. Dieťa - pokiaľ vôbec prežije záverečné sekundy openingu s brutálnym mordom v najklasickejšom štýle slasher hororu - ťažko ocení fascinujúcu atmosféru zmocňujúcu sa diváka ako biblický Leviathan. Ľúbostný cit je nazeraný z tých najmučivejších stránok (milostné lôžko sa stáva smrteľnou pascou - podivní démoni spúšťajú baldachýn ako veko rakvy) a erotická symbolika je až bezočivá (postava milenca je spolovice vtákom :-) Morbídna hororová nádhera číha na každom kroku - mŕtvola v lese, bahenná sopka na nádvorí, obrazy hrôzy pod vrstvou prachu. Sakrálne patetická hudba Petra Hapku podčiarkuje nevšedný majestát tohto diela. Ortodoxne kultová záležitosť, no scénu s laňou Jurajovi nikdy neodpustím. PS: Hoci netvorova maska je produktom spontánnej invencie, veľmi podobné vtáčie monštrá vidieť na obrazoch niektorých nizozemských manieristov (Frans Floris, Crispin van der Broek, David Teniers, Maarten de Vos či Frans Francken), kde obývajú desivé svety posledných súdov, zvrhnutí padlých anjelov a pokušení sv. Antona. (26.05.2007)

Pošetilý předpoklad, že pohádky jsou primárně - až prioritně - určeny dětem, mýtus o mýtu, který byl vytvořen až mladší dobou (zhruba na přelomu XIX. a XX. století), je čas od času pro svou viditelnou profláklost skutečností až profackováván. Pohádky byly vždy všechny s tím dodatkem, že se někdy se svým zaměřením přechylovaly buď jedním, nebo druhým směrem, tj. i k dětem, i k dospělým. PANNA je nadto víc než pohádkovou zmravňující a zživotěnou jinotajnou mravní tezí. Bez kontaktu se skutečností není ani názor Radka 99 o žánrových přesazích tohoto trans- i supraevropsky rozšířeného příběhu-tématu. Látka, která je takto vymezena, je ošidně až mámivě vícesečnou šancí. Mnohé usnadňuje, mnohé skrývá; je nesnadnou snadností. Dědictví vlny šedesátých let a šťastný námět, vzdálený svým bezprostředním směřováním případnému nedobrému "zájmu" dobové cenzury, nabídl v tomto ohledu mimořádnou šanci. Nad Hrubínovým adaptačním základem se sešli dva povolaní. Režisér a spoluscénárista Juraj Herz a jeden z nejlepších barrandovských scénaristů předlistopadové éry Ota Hofman. Osobité, v jednotlivostech až překvapivé herecké obsazení doplnilo scénáristické ozvláštnění příběhu o další rozměr až nečekaně kvalitní interpretační kreativity. Výsledek stojí za to: vznikl jeden z nejosobitějších a současně z nejlidštějších příběhů normalizační éry - jakýsi vážnější pandán ke TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU - spolu s tehdy novým slovenským hereckým objevem: Zdenu Studénkovou. Tento objev zůstává objevným i dnes, jen tehdejším objevům přibylo na letech, na zkušenosti a na zralosti. Ale příběh, který ztělesnili, zůstává stále mladý. (05.05.2008)

Mal som asi 10 rokov, za oknami ciernocierna tma, su vianocne sviatky, dom prazdny, v telke bezia rozpravky, tak samozrejme Pannu a netvor som si nemohol nechat ujst. A kedze horory som mal vzdy rad, v tomto pripade to bola asi chyba, pretoze toto asi ani nebola pre mna rozpravka, ale skutocny horor. Strasne dlho som tento film nevidel, ale dodnes som na tu strasidelnu atmosferu nezabudol, ako som sa vtedy bal a teraz, ked ho opakovali na Barrandove, musel som si ho opät pozriet, aby som si pripomenul stare casy a je skutocne este stale tak napinavy a hrozostrasny, ale velku ulohu tu zohrala aj hororova organova hudba Petra Hapku. Z nostalgie plny pocet hviezdiciek. _______ Zdena Studenková - (Julie) +++ Vlastimil Harapes - (Netvor) +++ Václav Voska - (Otec) +++ Jana Brejchová - (Gábinka) +++ Zuzana Kocúriková - (Málinka) +++ Josef Laufer - (Ženich) +++ Vít Olmer - (Jezdec) +++ Jan Přeucil - (Jezdec) +++ (02.05.2008)