Z Paríža do Paríža

Velice specifický pohled na válečnou Francii, okupovanou i kolaborující, očima chlapců, kteří na své cestě za přežitím prošli současně strastiplnou duševní proměnou. Opustit svůj bezstarostný svět dětských her, popřít sebe sama a vyrovnat se s všudypřítomným nebezpečím a strachem, to chce velkou odvahu. Jejich příběh je proto úžasný a samozřejmě také notně emotivní, i díky obrovské dávce štěstí, které jim osud daroval, aby ho mohli vyprávět. Jeho filmová podoba je po všech stránkách vynikající, počínaje provázáním jednotlivých scén, přes postupné proměny nálad nebo výtečnou atmosféru ve všech polohách a konče hereckými výkony hlavních hrdinů. Krásný snímek, při němž někdy přeběhne mráz po zádech, ale který jindy naopak chytí za srdce. 90 % (06.06.2017)

Válečná léta, zaznamenaná pohledem židovského chlapce, který díky okolnostem předčasně dospěl ... v mnoha ohledech. Přesto jeho oči neztratily stříbřitý odlesk dětství, které má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Pokaždé dokáže vstát, vydat se na další dobrodružnou cestu, přizpůsobit se složitým a nepřátelským podmínkám ve složitém a nepřátelském světě - a dívat se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Možná i proto, že mu vrtkavá štěstěna poslala naproti pár dobrých a statečných lidí ... že ve správnou chvíli odehnala mraky z jasné tváře Slunce ... že stála při něm i ve chvílích, kdy se chtěl vzdát ... 4,5* ... P.S.: Příběh vychází z autobiografické knížky Josepha Joffa. (04.01.2019)

Já prostě miluji francouzské filmy. Netuším čím to dělají, ale od klasických hollywoodských filmů nebo od Anglických se prostě liší a vždycky jsou tak krásně natočené s takovou lehkou atmosférou. Tenhle film není výjimkou. Při sledování filmu jsem měla pocit, jako bych tam byla s nimi a prožívala každý okamžik. Je neuvěřitelné čím vším si museli projít, aby se nakonec v pořádku dostali domů. Samozřejmě na konci filmu nechyběly slzy, ale to jsem celá já. (09.06.2017)

Hodně dojemný příběh, silný především výkonem malého Doriana Le Clecha. Zápletka má jen jednu vrstvu, a tou je neustálý útěk před anitsemity. Okupovanou Francii mám rád, napětí velké jen v jedné scéně v zahradě. Christian Clavier v titěrné roličce židovského lékaře. Film se očividně natáčel i u nás, poznáte minimálně Marka Vašuta (předabovaného někým jiným). (13.09.2017)

Obstojný francúzsky vojnový film o dvoch židovských bratoch na úteku, ktorí sa skrývajú pred nemeckými zlosynmi, alebo domácou milíciou, ale koľkokrát stáli zoči - voči nepriateľovi, tvárou v tvár. Tvária sa, že sú alžírski kresťania, aby nepadol tieň podozrenia, inak by ich čakal transport smrti. Je to taký snímok, že na jedno pozretie, dobrý, ale nič viac, nič menej, kvôli čomu by som ešte po skončení záverečných tituliek dumal, aký skvelý film som to zhliadol. To sa bohužiaľ nekoná, ale až tak neľutujem, že som tomu venoval svoj dvoj - hodinový čas, ktorý by sa dal aj inak stráviť. Vôbec nič sa nestalo, opäť som videl priemerný film. Que la France vive. (14.10.2017)