Morgiana

Tradičně skvělá Iva Janžurová je tentokrát teprve fascinující. S dvojrolí odlišných sester hodné a zlé si dokázala vynikajcím způsobem pohrát a obě je skvěle odlišit. Samozřejmě  ji k tomu pomáhají i velmi dobré masky, ale ona je dokázala oddělit i hlasově. Jinak prakticky hned úvodní sekvence nad hrobem s varhanní hudbou mě dostala do správné mrazivé nálady a napětí. Juraj Herz prostě strašidelnou atmosféru udělat uměl a chválit ho za to by bylo nošení dřiví do lesa. Já tedy na oplátku horrory až tak nemusím. Avšak musím říct, že tentokrát šlo o inteligentní horrový kousek a ta mrazivá Herzovská atmosféra mi sedla více než v případě třeba Panny a netvora, která mi příjde nevhodně zařazována do pohádkového žánru a dokonce se často nemístně  objevuje v  programu mezi standardními pohádky o Vánocích. Zatímco tohle je poctivá žánrovka s jasně srozumitelným příběhem avšak řadou artových odboček, kdy jsem si možná chvíli potřeboval zvyknout na určité extravagantní a útržkovité podání. Ale pak  se mi třeba konkrétně motiv a atmosféra halucinací zdál velmi zajímavý. Ony všechny ty motivy nejdou ani na první dobrou pobrat. Takže tím si možná říkám, že až zase najdu  odvahu (za pár dlouhých let.:D) mohl bych se na Morgianu podívat znovu. A už teď jsem zase o něco lépe připraven na Herzovo vrcholné dílo Spalovače mrtvol. (07.06.2021)

Děj filmu tvůrci přenesli z našich luk a hájů až k břehům Černého moře, jehož nádherná scenérie přímo vybízela k natočení nádherných záběrů a rozmanitých scén. Právě samotného prostředí si u filmů všímám asi nejvíce a musím podotknout, že jsem byl doslova okouzlen všemi krásami, jenž nám zde byli nabídnuty. Dalším důležitým aspektem byla vytvořená atmosféra, která nás provází napříč celým filmem. Tvůrcům se vskutku podařilo stvořit něco tak úžasného, že diváci budou doslova chrochtat blahem. Především pak díky bravurní práci kameramana, který své práci dokonale rozuměl a divákům nabídl nezapomenutelný zážitek. Některé záběry divákovi doslova vyrazí dech a způsobí menší záchvěvy úzkosti. Především pak ve scénách, kdy se realita smísí s představivostí hlavních hrdinek a divák v tu chvíli ztratí lehce kontrolu nad dějem. Jeho úspěch se odvíjel nejen díky bravurnímu hereckému výkony Ivy Janžurové, která si zde střihla rovnou dvojroli, ale i díky tomu, že vznikl v období Herzovy největší slávy. (22.10.2010)

Juraj Herz ukazuje, že horor zvládal skutečně dobře a že je naprosto jedno, jaké si zvolí prostředí, hlavně, když má k dispozici skvělé herce. On už dokáže vygradovat atmosféru a okořenit příběh tak, aby vás bavil celou dobu. Tohle je ale jednoznačně představení Ivy Janžurové, která filmu vévodí a dokáže vás okouzlit, stejně jako zhnusit v podstatě v jednom okamžiku. (30.12.2014)

Juraj Herz vždy rád točil temné příběhy. A to ve vysoké kvalitě. Zábavně i ponuře. Tento film jen podtrhává jeho umění. Atmosféra i nálada filmu je skutečně tajemně temná. A to prostřednictvím obrazů, výběrem míst, hudby, pohybu kamery, zvuku i hereckým podáním. O lidských povahách. O závisti, o nenávisti, o škodolibosti, o přetvářce, o pomstychtivosti, o spalující žárlivosti, o vydírání, o intrikánských hrátkách, o vině, o bezvýchodnosti, o strachu. Hlavní postavy sester Kláry a Viktorie (vynikající Iva Janžurová) představuje veškerý střet nevinnosti a laskavosti s přetvářkou, zradou a žárlivou zlobou. Z dalších rolí: voják a vyslyšený nápadník Marek (Josef Abrhám), vyděračská prodejkyně nelegálních lektvarů Otýlie (dobrá Nina Divíšková), a advokát a odmítaný nápadník Glenar (Petr Čepek). To nejdůležitější a nejúchvatnější se odehrává v hlavní dvojroli, ve způsobu kamerového snímání a zvukovém doprovodu. Vítězí pravda a láska nad lží a nenávistí? (20.12.2014)

Jedno ze spojení tvůrců československé kinematografie, jenž lze nazvat geniálním. Herz, Janžurová a Fišer. I kamera J. Kučery se dá do této kategorie zařadit. Juraj Herz už kdysi dávno pochopil (stejně jako já o pár desítek let později), že Iva Janžurová, je nejuniverzálnější a bez diskuze jedna z nejlepších hereček všech dob. Proto jí zasadil do absolutně nevídané dvojrole. Souboj povah i nastalá situace nádherně gradují a vyvrcholí v jedno klasické, české přísloví o jámě. Geniální střih a kamera i dokonale zvládnuté rozhovory Viky s Klárou. Bezchybné prostředí a atmosféra dávají tomuto dílu rozměr nejkvalitnější. J. Herz je precizní režisér, který ví, co dělá, je to vidět na většině jeho snímků. Máme štěstí, že patří do bohaté mlýnice československé kinematografie. (15.09.2011)