Kocúr Bob

Kocour Bob s nadpozemskými terapeutickými schopnostmi, které by mu mohl závidět lecjaký psycholog. Přitom nepoužil nic zásadního, jen svůj atraktivní vzhled a kouzelný kukuč, aby zachránil jeden skoro zbytečně promarněný život. Našel si drogami zbídačeného Jamese, který se pokouší vrátit do normálního života. A svým kouzlem ho donutil, aby se o něj začal starat a tím ho vlastně nakopl, aby začal fungovat. Jak prosté a jak účinné. Bez něj by to James zřejmě nedokázal, to bylo nejvíce zřejmé ve chvíli, kdy Bob uteče a pár dní se neukáže. James zažívá nejkrušnější chvíle a nepřeje si nic víc, než aby se Bob vrátil, protože bez něho pro Jamese nemá život smysl. Bob svým charisma převálcoval i roztomilou Betty, která jistým způsobem mohla být další pomocí v Jamesově životě. Krásnej příběh ze života, bez váhání 100%. (13.07.2017)

Podobný případ jako nedávno viděné Psí poslaní, pokud máte pro tyhle chlupáče slabost, tak má film z půlky vyhráno, že vás zaháčkuje a už nepustí. O to spíš, když váš kočičí kámoš je na světě už sedmnáct let a překonal všechny nástrahy, co mu život postavil do cesty (tímto tě zdravím, cat named Kenny (ano, podle Kennyho ze SP :-). James Bowen je frajer, Bob ještě větší, a tenhle snímek, i díky parádnímu soundtracku, mě zas jednou (po dlouhý době) dostal... a do toho oka mi jen něco spadlo, fuckt, protože jsem kurva velkej kluk, co nebrečí... :-) Jdu si sehnat knižní předlohu ("Výborná knížka, jako kdybych prožil každou stránku." Jasně, Jamesi, poznal jsem tě, cha). (21.06.2017)

Albert Schweitzer napsal: Existují dvě útočiště před bídou světa – hudba a kočky. V případě drogového závisláka Jamese to zafungovalo na sto procent, protože to byla právě jeho kytara a nový chlupatý kámoš, kteří mu pomohli, na jeho cestě k odvykačce, nejvíce. Když o nějakém filmu napíšu, že mnou jen tak lehce prošuměl, nemyslím to obvykle jako kompliment, ale tohle je výjimka. Právě ta civilnost a ne moc přílišné tlačení na pilu patosu, ke kterému by takový námět jinak přímo vybízel, mu prospívá nejvíc. Představitel Jamese, Luke Treadaway, dokázal přesvědčivě ztvárnit roztřesenou narkomanskou trosku, ale i tak se mu nějakým způsobem podařilo vzbudit dojem sympaťáka, což je fajn. Co si ale budeme namlouvat, největším lákadlem filmu je samozřejmě nádherný zrzavý kocour Bob, který se sice vůbec nenamáhá hrát a dělá si ty svoje kočičí věci, ale jak každý správný kočkomil moc dobře ví, každá scéna a situace, v níž se nachází kočka, je prostě lepší než každá scéna a situace, v níž se kočka nenachází. Tečka. (21.05.2017)

Takových příběhů o přátelství člověka a zvířete jsme už viděli mnoho. U Boba je tu ta zvláštnost, že se to tak všechno údajně stalo doopravdy. No, dejme tomu. Já jsem teď viděl poměrně dost depresivních filmů a tak mi tento krásný zrzavý kocour a jeho od fetu si odvykající kámoš James přišel vhod a bavil mě. Dalo se dokonce u toho i dojmout a tak nějaká slabší povaha by mohla i zaslzet. Dávám zasloužené čtyři hvězdy a jdu si utřít oči do kapesníku. (26.03.2018)

Příjemnej a pozitivní filmek o tom, že můžete bejt ve sračkách, ale dokud je šance a vůle něco změnit, tak se může najít někdo nebo něco co vás z toho vytáhne a nemusí to bejt nutně kocour. Tady je to míněno spíš všeobecně. Každopádně Bob je luxusní zrzek to jo (nevím proč je v titulcích mourek, když je zrzavý, ale čert to vem) a pochopitelně u mě jako u milovníka koček je úspěch podobného filmu předem zaručen, ale myslím si, že to může chytnout i nezaujatého diváka. Svým způsobem takřka sázka na jistotu a moc pěkný čtyři hvězdice.85% (01.04.2017)