Denník Anny Frankovej

Pre mňa je Lea van Acken. v porovnaní s jej výkonom v Krížovej ceste, trochu sklamaním. Chcel by som ju vidieť hrať akčne, ale vybral som si nesprávny film. Tu dostatočne dynamická byť nemohla, už z povahy deja. Zato emocionálne bola presvedčivá až tak, že som mal pocit, že sledujem divadelnú hru, nie film. Dej som poznal dopredu, čiže ma nebavil natoľko, ako by mohol. (16.04.2017)

Presnejsi sonda do Anniny duse, nez ve filmu s Benem Kingsleyem. Vic osobni a to bylo jadro deje. Coz bylo skvele. Jen uplne nevim, jestli to takhle Anna psala, nebo jestli to byla invence od tvurcu (napr.eroticka scena). Ulrych Noethen byl velmi dobry, presto Ben byl o neco lepsi. Musim stale porovnavat s filmem z roku 2001, nelze se toho zbavit. Ten byl casove daleko komplexnejsi a diky tomu taky silnejsi. Rozhodne ale, pokud jste zadny film o Anne nevideli, vrele doporucuju. (22.03.2018)

Úplne prvé nemecké filmové spracovanie najznámejšieho denníka na svete a pre mňa takisto úplne prvé stretnutie s Anne Frank na filmovom plátne. A vôbec neľutujem, naopak. Lea van Acken je vynikajúca, rovnako ako sú trefné jej monológy k divákovi a rovnako ako verne je vystavaná atmosféra počas celého filmu, ktorý skrátka nemá chybu a jeho silný záver nenechá oko suché. Treba vidieť, samozrejme v pôvodnom znení (ako inak). Posledné slová prenechám Anne. „Premýšľajte o všetkej tej kráse, ktorá je stále okolo vás a buďte šťastní." (24.03.2020)

Niterný pohled na holocaust, který odhaluje jeho zrůdnost možná ještě silněji než různá drastická líčení. Film je poměrně civilní a vyhýbá se zbytečnému patosu, což mu slouží ke cti. Nutí tak diváka k niternějšímu přemýšlení o tom, kde se mohou rodit v lidech kořeny podobného zla a jak jim v zárodku pokud možno čelit. Přitom nejde zdaleka jen o holocaust, neboť jak známo, lidstvo je v podstatě nepoučitelné. Jako obvykle u současnějších filmů, laciný dabing snímku spíš škodí, než že by mu pomáhal. Kde jsou doby, kdy byl český dabing pojmem - možná by nebylo od věci ho jednou provždy opustit, když už ho pořádně neumíme. Na dnešních velkých obrazovkách se už titulky dají pohodlně číst a umělecký dojem i lepší srozumitelnost by tak zbytečně neutrpěly. (17.06.2023)

Film jsem viděl v Lucerně se školou. Předešlé dva roky jsme šli na filmy, které mě ale vůbec nenadchly, a tak jsem doufal, že tentokrát mě film už nezklame. A to tedy neudělal. Němci mi opět potvrdili, že válečné filmy umí točit a výsledek pak stojí za to. Deník Anny Frankové začíná docela nevinně, ale pak se rozjede komorní drama a divák neví, co se může v následujících minutách stát. Kontrasty mezi šťastnějšími a těmi horšími momenty (zejména na konci) jsou zde skvěle vykreslené. Bylo zajímavé sledovat, jak herci dokázali ztvárnit psychologické vyčerpání svých postav po více než dvouletém životě v úkrytu. Dívka, která si zahrála samotnou Annu Frankovou, se zhostila své role na svůj věk velmi profesionálně a z jejího výkonu to bylo jasně patrné. Konec byl velmi drsný a smutný zároveň, opravdu nic pro slabší jedince. Skoro si ode mě film odnesl pět hvězd, ale některé filmové pasáže mi ani do příběhu moc nepasovaly a přišly mi zbytečné. Za mě dávám 85 % (20.11.2016)