Buldoci a třešně

Výborné obsazení, které si své role užívá každým coulem, ale pokud se na Buldoky a třešně podívám jako na celek rozpadá se v bejkárnu, která nefunguje ani coby komedie nebo parodie, a už vůbec ne jako mafiánské (zlodějíčkovské) dobrodružství. Několik sporadických povedených scén a dobří herci ještě nedělají film automaticky dobrým. 30% (05.06.2014)

Parodie na mafiánské filmy v čele s Kmotrem, která se však rozhodně nepovedla. Postavy se míhají jako sochy na orloji, na děj často nemají žádný vliv, a tak i přes plejádu českých hereckých hvězd nemá film absolutně co nabídnout. Děj plytký, slabý a hloupý. Jediné, co asi tak zaujme, je úvodní krvavá střílečka a striptýz, což asi není pěkná vizitka na českou komedii. (02.07.2014)

Tahle mafiánská parodie se nedá jen tak smést ze stolu, jakkoli je nepovedená. Juraj Herz by natočil výrazně lepší film, kdyby měl pro něco takového podmínky. Navíc v polovině natáčení zemřel Jiří Hrzán, což Herze, jak sám říká, podlomilo. Marián Labuda je horší než kdy jindy, mnoho dobrých komiků je zde jen do počtu, chaotičnost děje s příliš mnoha postavami v mnohém připomíná britské Casino Royalle. Ovšem černohumorné scény s Rudolfem Hrušínským coby kmotrem a s jeho kočkami ("Tak koupat je prý můžeme, ale ždímat ne.") jsou výborné. (23.02.2003)

Mafianské drama po česku. Úplně špatné to není, jak se to snaží průměr hodnocení 36% dokázat, dokonce mi bylo trochu líto, když to po 100 minutách velice náhle a velice otevřeně skončilo. Jen mi nějak nedošlo, jaký měla celá ta šaráda italských mafiánů v Čechách význam a o co všem těm podivínům šlo? Dosti chaotické, protože jinak uvidíme hlavně sled akčních, kriminálních a komických scén (bohužel i včetně vyloženě trapných momentů) bez výraznějšího závěru a s bohatou plejádou českých komických, hereckých i hudebních hvězd, z nichž ale řada nemusí být každému sympatická. Osobně se zde hlavně nemohu zbavit dojmu, že Josef Dvořák byl nejhorším hercem spřed r.1989 a že výborný Rudolf Hrušínský začal v 80. letech najednou více podivných rolí, které si jako tehdy již dlouho uznávaný herec mohl odpustit (zde jako experimentátor, který zkoumá na kočkách, zda po pádě z okna dopadnou na hlavu nebo na nohy, v jiném snímku ze stejného roku Tajemství v hradu Karpatech pro změnu zase jako šašek-vynálezce třaskavin a šílených přístrojů atd.). Extravagantní zpěvačka Jana Kratochvílová svými hudebními "perlami" celou tuhle (alespoň zčásti odpudivou) podivnost jenom završuje. Nicméně představitelé gangsterů Kodet, Středa, Hrzán obstáli a František Němec si tak trochu zopakoval roli z Muže z Londýna :-) ... Úvod v striptýzovém baru byl excelentní a jako hlavní klady vnímám dále velice stylovou režii Juraja Herze, skutečně nádhernou hudbu mistra Petra Hapky, která vylepšuje celý zážitek z filmu a natáčení ve velkolepých lokacích hned v čtyřech zemích (Karlovy Vary, Vídeň, Řím, Amsterdam). 55% (06.10.2017)

Poměrně často reprízovaná komedie není až takovým propadákem, jak našeptává zdejší hodnocení, nicméně Oskarův příměr "české Casino Royale" v negativním slova smyslu je na místě. Narozdíl od mnou velice oblíbeného britského počinu u nás zůstalo akorát u dobrého úmyslu natočit špionážní parodii, čemuž odpovídá například vynikající úvodní melodie z dílny Petra Hapky. Celkem prosakují dvě nejzřetelnější nečistoty, které byly vyčítány i Casinu - za prvé: chatrný a evidentně mnohokrát přepisovaný scénář. Je mimochodem zajímavé, že se to o hodně více projevuje v případě práce dvou scénáristů, byť omezených silnou cenzurou, než u poslepovaného díla sedmi píšících, kteří ještě k tomu navzájem o sobě nevěděli. Za druhé: bezúčelný výskyt mnoha známých tváří. Kdybychom z Casina vystřihli camea Belmonda nebo O'Toola, objektivně vzato by se nic nestalo, jenomže když obojí je tak půvabně vypointované... Tady sice divákovo oko zaregistruje mimo jiné Lábuse, Krampola, Šimka, Menzela či duo Satinský - Lasica, nicméně kdyby tyto konkrétní štěky obsadili méně známí herci, kvalita této komedie by výrazně neklesla (respektive by i vzrostla, jelikož ve filmu platí přímá úměrnost - čím známější tvář, tím významnější prostor). Nicméně jsou zde i tací, kteří se zde sice objeví jen na chvíli, ale jejich potenciál zůstává nevyužit - mj. František Filipovský asi nejvýrazněji spojil komedii s gangsterkou, L+S vyfasovali jeden z nejslabších skečů celého příběhu, stejně tak tvůrci se mohli zaměřit také i na sex-appeal Simony Stašové - v mých očích není moc příkladnějších tuzemských femme fatale jako ona při svém kratičkém výstupu. Přesto je právě herecké podání tím, co Buldokům kraluje, mimo té nesympatie či špatného zasazení se něco málo povedlo (to by ani nemohlo být správně nadpočetné obsazení, aby zde někdo nevynikl) - mimo již zmíněných je to především corleonovský Rudolf Hrušínský a jeho suše podané repliky s nielsenovskou grácií, dále třeba zaujme arabský kolega s tváří Juraje Herze, který snad nikde jinde není takto úchvatný, co se týče jeho příležitostného účinkování před kamerou. Myslím, že se Buldoci nikterak neodlišují od většiny komedií z období normalizace a ačkoli pana režiséra radši vidím ve spojení se žánry magického realismu, oceňuji jeho typickou odvážnost i při zdejší realisaci, co na tom, že za to zaplatil daň v podobě Hrzánova úmrtí plus častého přepisování scénáře (které mj. zapříčinilo, že film odkazuje i na nechvalně proslulé "sociálně-kritické" komedie z téže doby). Rozdíl oproti jiným dobovým snímkům vidím akorát ve větší trpělivosti diváka, pramenící z nesourodé ústřední trojice (v případě pana Labudy budu předstírat, že jsem jeho mafiánskou kreaci nezaregistroval), cestopisných záběrů nebo ne zrovna dvakrát příjemné hudební vložky Jany Kratochvílové, jinak nic urážlivého, abych po čase sáhnout i k hodnocení nejnižšímu, nevidím. 50% (16.12.2010)