Réžia:
Taika WaititiScenár:
Taika WaititiKamera:
Lachlan MilneHrajú:
Julian Dennison, Sam Neill, Rima Te Wiata, Oscar Kightley, Rhys Darby, Cohen Holloway, Stan Walker, Taika Waititi, Rachel House, Tioreore Ngatai-Melbourne (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Ricky je těžce zvladatelný, hip-hopem odkojený teenager, vyrůstající v náhradní péči. Když jednoho dne skončí v nové rodině na novozélandském venkově, jeho život nabere zcela nový směr. Souhrou okolností se totiž Ricky, který dosud příliš nepřišel do kontaktu s přírodou, ocitá na útěku nehostinnou buší se svým bručounským náhradním strýcem (neodolatelný Sam Neill). V patách jsou jim ozbrojené složky a dvojici svérázných renegátů tak nezbývá než nechat stranou své odlišnosti a spojit síly k nevyrovnanému souboji... Po okouzlujícím upírském mockumentu Co děláme v temnotách přichází Taika Waititi s adaptací humoristického románu oblíbeného novozélandského spisovatele a legendárního bushmana Barryho Crumpa. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (235)
Waititi to má v sobě. Film, který je po celou dobu prvoplánovou a nepolevující kritikou zakomplexovanosti a sterility současného světa, ale zároveň nepřestává chrlit zábavné dějové zvraty, metaforické nápady a sem tam i parádní hlášky, které mi zůstanou na mysli ještě dlouho. A kde nestačí čitelně nalajnovaný vývoj jednoduchého příběhu, tam pomáhá dobře fungující chemie mezi svévolným Rickym a zatvrzelým Samem Neillem, který si připisuje další nezapomenutelnou roli. Vyzbrojen salvou filmových odkazů unikl Waititi do divokého území nekonečné ironie a nadsázky, kde se neztratil, ale dokázal sloučit záměrnou dějovou extravaganci a ztřeštěnost s chytrou komorní story, která sice nedosáhne žádné myšlenkové inspirativnosti, ale na povrchu je tak zábavná a funkční, že by se řada nezávislých autorů mohla učit. Doufejme, že se Taika v Hollywoodu nespálí... 80% ()
[MFFKV - 2016] Taika Waititi utočí v Karlových Varech podruhé a opět mě naprosto dostal jako obrovská studnice vtipu, originality a žánrové pestrosti. Hon na Pačlověky může působit šablonovitě, ale Waititi je opravdový mistr v převedení stokrát omílaných konceptů do tak atraktivního hávu, že Vám spadne čelist. Absurdita celého filmu vypointována do nejmenších detailů a výborných vedlejších postav. Škoda, že zrovna v závěrečném honu na dvojici uprchlíků filmu lehce dochází dech. Ale i tak se jedná o výbornou komediální jízdu v nádherné novozélandské přírodě. Místní odpady několika uživatelů a jejich důvody absolutně nechápu. ()
....to bola konejšivá pesnička a konejšivá klobáska....TO BOLO TEDA NIEČO....naivné, kvázi prvoplánové umenie, ktoré buď dáte absolútne alebo ani trocha....ja som sa zabával....paradoxne, akonáhle začal "hon", trošku sa stratilo tempo...každopádne, neodolateľné obsadenie, Ricky a Rima Te Wiata čoby Bella !! A geniálny koment JFL !! ()
Než se Taika rozhodl že začne vyrábět rakev pro Thora tak točil dobré filmy a Hon na pačlověky je jeden z nich. Vyvážený mix dramatu, komedie a dobrodružství v nádherné přírodě Nového Zélandu. Hlavní dvojka je velmi sympatická a není problém jim držet palce a i když je konec extrémně přepálený tak to na výsledném dojmu nic nemění…75% ()
Můj oblíbený režisér Taika Waititi v Honu na pačlověky volně navazuje na svůj někdejší film Kluk, který je ovšem říznutý Jenningsovým Malým Rambem. Na Novém Zélandu jsme byl a proto v tomto snímku cítím něco z jeho národních specifik - posedlost americkou kulturou a kinematografií (proto tolik odkazů a citací k filmům i hudbě) a zároveň pocit provinčnosti, lokálnosti, odlehlosti, kiwíkové jsou prostě lidé z ,,konce světa" (Zde je to ještě zesílené lokací, většina filmu se odehrává v buši). K tomu pak přistupuje ještě motiv původního maorského obyvatelstva, který se logicky objevuje v tvorbě režiséra maorského původu. Oproti Klukovi ovšem Waititi upozadil sociální prvek a přidal nadsázku a hravost. Velmi zajímavá je režisérova poetika, která si mnohé vypůjčuje z výše zmíněného Gartha Jenningse, ale i z Wese Andersona a řady jeho epigonů. Škoda, že se Waititi nerozhodl ukotvit svůj snímek v jednom žánru, žánrová nevyhraněnost můj divácký dojem trochu tříští... ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (19)
- Hlavní hrdina během filmu přednese několikrát haiku (japonský lyrický útvar, který je tvořen zvukomalebným trojverším s počty slabik 5–7–5, dělicí pauzou a zařazovacím slovem, například "jap" nebo "kigo"). V jednom z haiku říká, že nesnáší Kingiho. Kingi je jednou z postav filmu Kluk, který také natočil Taika Waititi. (Hal_Moore)
- Jde o první novozélandský film, který během otevíracího víkendu v novozélandských kinech vydělal více než milion novozélandských dolarů. (Hal_Moore)
Reklama