Girl Power

Je správne položená otázka, či má zmysel točiť film o grafitoch. Zmysel to pre niekoho možno má, no musíte byť cieľová skupina a musíte to mať v krvi. Vcelku slušne auto-myšlienkovo natočený dokument z prostredia komunity grafiťákov, pričom hlavne odkazy na zahraničné mestá boli zaujímavé. Každopádne mňa táto téma jednoducho nezaujala a nevytvoril som si k tomu vôbec vzťah. Čo dodať? Ako bolo spomenuté v samotnom dokumente, asi som len jeden z tých priemerných chalanov, ktorí grafiťácke baby jednoducho nechápu :) 45 % (07.02.2018)

Snaha žen prosadit se na poli, které bylo po dlouhou dobu dominováno muži, mě jako téma hodně zajímalo. Stejně tak kultura writerů a graffity. Bohužel jsem byla po projekci hodně nespokojená s uchopením této látky a s celkovým provedením filmu. Během neúměrně dlouhé stopáže, se ve filmu prolínají tři linie. Osobní příběh writerky Sany je natočen hodně neumětelsky a se spoustou zbytečných, obsahově a esteticky prázdných scén. Na určitých místech jsem se cítila až vyloženě trapně a podle zvuků z publika jsem nebyla sama (aneb několikrát opakovaný záběr přelézání plotu, skinny dipping, scéna ve vaně..). Na druhé straně právě v této části jsem měla možnost podívat se, jak probíhá ilegál a vžít se do pocitů writerek. Odnést si z nich trochu toho adrenalinu domů. V další linii se seznámíme s několika mezinárodně známějšími writerkami. Z mého pohledu byly právě tyto části ty nejhodnotnější a je mi jen líto, že těm skvělým osobnostem nebyl dán ve filmu větší prostor a to klidně na úkor scén typu: hledáme, cestujeme, spíme, jíme, pláčeme, hádáme se. Poslední linie je něco jako komentář z televizního dokumentu z 80.let, ve kterém se dozvíme takové zajímavosti, jako např.: kdy padla Berlínská zeď, co je to graffity nebo proč se vlastně taguje. Věřím, že kdyby si film vybral jednu z těchto linií, které by se držel jak po dramaturgické, tak po estetické stránce, výsledek by byl o mnoho lepší a pro diváka uchopitelnější. Takto na mě Girl Power působil jako asociační tok na volné téma ženy-graffity-cestování. Nejhorší na tom bylo, že si Sany a ostatních holek opravdu vážím a věřím tomu, že prošly složitou životní cestou a že jsou silnými osobnostmi ve světě graffity, každá s vlastním uměleckým pohledem. (28.02.2016)

Dokud někdo dává podobná videa jako vlog někam na web, je to v pohodě, ale poslat něco takového do kin nebo do televize? To už je spíš drzost, než že by to mělo nějaký smysl. Ale uznávám, že nechápu underground, punk ani všechny ty místní vandaly se spejema. Graffiti mi zkrátka dává smysl někde v ghettu, ať už je to New York, Rio de Janeiro, Kapské Město nebo Moskva. Ale že si manažerka po šichtě dojde počmárat nějaký vlak, vlastně ani chápat nechci. :-/ (02.08.2017)

Od staručičkého Show Must go On vidím 1x dokumento o graffiti a rovno od susedov Čechov. Nice. Nedopadlo to zle. Ale ako často vravím "stále môže byť aj lepšie". Graffiti mám rád ale stále asi viac fandím street art-u ktoré je mi bližšie a osobnostne ho považujem za väčšie umenie ako bombiť nejaké vlaky nie veľmi premakanými a zvladnutými piece-mi. To sa mi aj v dokumente asi zdalo take podstatné. Proti ženám v tejto sfére nič nemám. No nedá sa poprieť že kvalita ich diel je v mnohých prípadoch oveľa nižšia ako u mužov. Čo je ale asi aj spôsobené tým že je ich v tomto svete menej a u mužov vyššia konkurencie schopnosť. (27.08.2017)

Nečekala jsem moc a byla jsem příjemně překvapená filmem samotným i atmosférou na premiéře. Na jednu stranu chápu mínění Wewerush, nicméně předpokládám, že linie osobního příběhu Sany nebyla zpočátku úplně zamýšlená. Taktéž příběhy writerek sice mohly dostat víc prostoru, ale to znamená strávit s nimi víc času = investovat víc peněz do cestování, a během filmu se divák dozví jak co bylo, fungovalo a nefungovalo, halt se to stává. Film podlě mě informuje o tom, o čem má, poměrně dostatečně. Důležitý je, že celý projekt dotáhla s tím, jak moc tomu dala a co pro to obětovala a stojí to za to. (01.03.2016)