Ring

Ringu je velice povedený japonský horor. Po shlédnutí amerického remaku však musím říci, že holywoodští tvůrci zašli mnohem dál ve snaze vyvolat v divákovi hrůzu. Tam, kde se Japonci spokojili s náznakem, jsou Američané mnohem doslovňější. Doslovnost sice nemusí znamenat větší děsivost, v tomto případě ale ano. Vzhledem k tomu, že jsou oba snímky téměř identické, i gradace a základní struktura budování napětí je stejná. Američané v podstatě nezměnili vůbec nic, jen přeložili japonskou abecedu do latinky, udělali z výborného anime výbornou disneyvku. Rozdíl je i v japonské mentalitě, jejich způsobu chápání vztahů. Zatímco Hollywood už navykl určité zkratkovitosti, typizaci svých hrdinů, v japonských filmech jsou charaktery postav jakoby skryty pod nějakou rouškoou, která z nich velice pomalu odpadává. To je příklad i hrdinů japonského Ringu (třeba vztah hrdinky a jejího exmanžela se v originále jeví mnohem napjatější, aniž by o něm člověk věděl cokoliv konkrétního, nemluvě o vztahu exmanžel-syn) . Ten se spoléhá spíš na budování atmosféry pomocí světla a stínu než videoklipový střih. Takže, někomu bude připadat děsivější originál, někomu remake... Strach vyvolají oba dva, rozdíl je akorát v jeho pojetí. (25.09.2004)

Tým, ktorý to ešte nevideli, ale videli americký remake rovno poviem, že budú z tohto snímku mierne sklamaný. Dej je značne pomalý a ľakačky niesu také efektné, teda aspoň oproti remaku. Tým ostatným - je to neuveriteľne silné a mrazivé dielo, ktoré vytvára svojím ťahavým štýlom neskutočnú atmosféru, gradujúcu do šokujúceho finále. Nespavé noci sú zaručené. (15.01.2011)

Tak tento film odpálil dlhú (možno až pridlhú) éru ázijských hororov, plných prekliatej techniky (videá, mobily, televízory, foťáky...) a čudných duchov vydávajúcich zvláštne zvuky, ktorých končatiny sa nachádzajú v neprirodzených polohách. Nebyť Ringu, nemali by sme strach zo studní, ani z dlhých, čiernych, ženských vlasov. Hideo Nakata, adaptujúci román Kodžiho Suzukiho, ktorý vyšiel aj v češtine (vrátane oboch pokračovaní), stvoril ukážkový, nervy (a všeličo ďalšie) trhajúci horor. Tempo sa odvíja v mrazivo (a zdanlivo) pokojnom duchu, ale ako zistíme vo finále, o to mocnejšie to na nás v obludnom vyvrcholení dopadne. (20.12.2005)

Bohužiaľ, dnes už na mňa tento snímok pôsobí skôr ako komorná kriminálka o záhadných úmrtiach, než strašidelný horor, ktorý by ma mal na smrť vystrašiť. Americká verzia je (pre mňa) absolútnou, hororovou delikatesou, no tejto prvotine môžem vzdať akurát tak "hold" zato, že bola výbornou predlohou pre niečo ďaleko intenzívnejšie - nič viac, nič menej. (29.12.2020)

Film mi poskytnul lepší vysvětlení než americká verze, to je jednoznačně plus, ale zbytek musim přiznat, že mě víc oslovil v zámořským podání - bylo to mnohem strašidelnější, víc jsem to prožívala a neměla jsem pocit, že koukám na scény jak vystřižený z divadla, protože Japončíci zkrátka moc hrát neumí, všechno zbytečně přehrávají, tady vyloženě byly uplně schizofrenní scény, kdy chvíli postava byla klidná a vzápětí hystericky vyváděla. Škoda, Amíky jsem za ty věčný remaky pomalu odepisovala, ale tady mi dokázali, že to občas přece jenom zvládnou líp. (25.06.2012)