Môj sused Totoro

Miyazakiho filmy se nedají seřadit do stupnice top. Záleží na vkusu. Všechny jsou na 100%. Totoro byl pohodový, s úžasnou animací, pěknou hudbou. Příjemná sonda do života japonské rodiny. Nejen pro děti, ale pro všechny, kdo mají děti a pamatují si, jak to vypadalo, když byly malé (moje žena se usmívala třeba ve scéně, kdy Mei spí poodkrytá a nakřivo - prohlásila, že si Miyazaki výborně prostudoval chování a pohyby malého dítěte). ■ P.S. Po varování z této diskuse jsem si pustil angličtinu. Hej, v japonštině je ta holčička trochu víc uřvaná :). ■ P.P.S. Moje jedenáctiletá dcera chce kočičí autobus (a s ženou jsme chvíli diskutovali, kolik má ta kočka vlastně nohou). ■ Doplnění 19. 8. 2009: Naše šestnáctiměsíční prťata tento film doslova milují (už asi měsíc a půl). Jsou schopná třičtvrtěhodiny sedět a koukat! Vyžadují ho 3x denně!!!!!! ■ Doplnění 28. 9. 2009: Aktuálně stačí už jen jednou denně, v pruběhu některých scén odbíhají. (21.05.2009)

Bez kontextu miestnych kultúrnych tradícií som zostal trochu stratený v preklade. Popravde tie "väčšie" Mijazakiho príbehy ma oslovujú viac než tie, kde decká spoznávajú nejaké nestrašidelné strašidlo, ako napríklad ešte v Ponyovi. Je to ale milé, avšak stále viac pre deti než pre dospelých, čo nie je nutne výčitka. Každopádne tu máme riešenie pre bratislavskú MHD, nikto tam ale za tých vyše 30 rokov od vzniku tento film evidentne nevidel. Po oboznámení sa s kontextom sa k filmu vrátim. (04.03.2021)

Nakreslený je to jistě krásně (nebo namalovaný? Občas se to nedá poznat). Jenže to je tak všecko. Děj? Doslova o ničem. Nejdřív se zabydlují, pak se ta malá ztratí. Mezitím najdou Totora a proletí se spolu ve vzduchu. Japonskej dabing je uřvanej, rozhodně pro neasiata až příliš (myslím to tak, že oni všichni mluví hrozně řízně, jak kdyby furt nadávali). Jenže kromě hezkýho zpracování jsem v tom neviděl pražáden důvod. Americký dabingy, ani jeden (pro společnost Troma a pro Disney), vidět nechci. Tím to musí zatraceně ztratit. Nejvíc mě dostalo, že ty hlasy těch holek patřily už tehdy třicetiletým ženským (a představitelka Mei byla dokonce o 3 roky straší jak Satsuke). (31.05.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Můj soused Totoro je japonský animovaný příběh dvou holčiček a jejich tatínka v novém starém domě vedle lesa, obývaného lesním duchem Totorem. Některé animace jsou parádní, např. noční kočkobus. Snímek se stal tak úspěšným zřejmě proto, že přesně reflektuje (a tiší) největší strachy a stresy dětské duše. Trailer:http://www.youtube.com/watch?v=nVRInek075g (20.10.2013)

Na mě prostě filmy od Mijazakiho působí jako uklidňující kouzlo. Překrásná animace a roztomilé postavičky mi vždycky zaručeně pomůžou na všechno zapomenout a vydat se s nimi do jejich kouzelného fantastického světa. To, že příběh není žádné veledílo mi vůbec nevadí, stačí, když je v něm božský Totoro... (14.08.2016)