Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama podle skutečných událostí líčí osudy korejských civilistů, kteří byli ze své země odváženi japonskými okupanty na ostrov Hašima. Tam byli muži jako pracovní otroci donuceni těžit uhlí v dole, zatímco zajatkyně sloužily japonským vojákům jako nedobrovolné konkubíny. Lidé se snaží udržet naději na přežití v tušení blížícího se konce války, ale čeká je ještě finální bitva. (ČSFD)

(viac)

Zaujímavosti (2)

  • K filmu se vážou i kontroverzní události, které mu reklamu rozhodně moc dobrou nedělají. 24. 6. 2017 se jeden z jihokorejských komparzistů nechal mediálně slyšet, že podmínky na natáčecím place jsou pro komparzisty a druhořadé herce naprosto katastrofální. Nejenom, že herci pracují denně dvanáctihodinové směny, ale dokonce nedostávají vyplacené ani minimální mzdy. To samo o sobě není vše, neboť skrytý zdroj uvádí, že komparzisté nemají právo ani na použití ochranných prostředků proti slunečnímu záření jako jsou sluneční brýle nebo opalovací krémy. To vše údajně pro co nejdokonalejší a nejvěrohodnější filmové prostředí. Zdroj také tvrdí, že jen vybraní komparzisté, spadající pod ochranná křídla režiséra snímku Seung-wan Ryoo, dostávají potravinové příděly, zatímco ostatní ne. Produkční společnost Filmmaker R & K pochopitelně potvrdila, že vše je jen výmysl a že se skutečností nemá nic společného. Jak to ale ve skutečnosti je nebo není, o tom ví jen lidé z místa dění. Samotný režisér snímku naopak vřele děkuje všem, co se na výrobě podíleli. "Dokonce i ti lidé, jejichž obličej jsem na úkor vzdálenosti nebyl schopný rozeznat, tak dokonce i ti byli skvělými herci, kteří do role vložili celé své srdce. Jsem jim za to opravdu velice vděčný, že se s takovou vervou vrhli do tak nesnadné situace, z níž ale nakonec dokázali vytěžit opravdu hodně. Všichni za to ode mě mají obrovský obdiv." (Conspi)
  • Ostrov Hashima, japonsky nazývaný Gunkanjima (軍艦島), kde celý snímek vznikal, je skutečným ostrovem, dnes již opuštěným a chátrajícím pozůstatkem rapidní japonské industrializace. Zároveň je ale unikátním pro své několikaposchoďové chátrající budovy, divoce se rozpínající se vegetaci, zarůstající všechny stopy po lidském zásahu, a především pro svoji temnou historii. Ta byla surová, špinavá a uhelná, protože ostrov byl uhelnou žílou až do roku 1974, kdy byl všemi svými rezidenty, jichž v dané době bylo nad pět tisíc, takřka ze dne na den opuštěn. Uhlí zde bylo objeveno už v roce 1810. K rapidnímu těžebnímu procesu však došlo až o necelých sedmdesát let později díky akvizici japonské společnosti Mitsubishi Goshi Kaisha, která ostrov koupila, aby jej doslova vysála ze všech svých nerostných zásob, neboť jen za svého působení zde vytěžila necelých šestnáct miliónů tun černého uhlí. Některé podmořské uhelné vrty dosahoval hloubky jednoho kilometru. V roce 1916 zde společnost začala budovat vysoké betonové zdění, to vše jako prevenci proti mořským tajfunům a bouřím, aby začala následně dopřávat i svým lokálním rezidentům, kterým zde vybudovala kina, plavecké bazény, zábavní kluby, nemocnici, školu, obchody atd. Velký počet válečných zajatců, především čnských, se zde začal vyskytoval ale až během Druhé světové války. Jen za udávanou dobu zde našlo místo svého posledního odpočinku nad 1300 zajatců, mezi nimiž figurovala i jména korejských zajatců. Po tom, co šest a půl hektarový ostrov v roce 2002 společnost za symbolickou cenu předala pod správu města Takashiwa, které ale o tři roky později podlehlo jurisdikční správě města Nagasaki, náleží nyní ostrov pod správu japonské prefektury Nagasaki, která jej v roce 2009 oficiálně zpřístupnila veřejnosti. Ostrov, nebo jen jeho vybrané exteriéry, se ale objevují v celé řadě televizních i filmových zpracování. Za zmínku stojí snímek Skyfall z roku 2012, japonské zpracování komiksové adaptace Attack On Titan (2015), thajský hororový snímek Hashima Project (2013), dokumentární série kanálu History Life After People (2009) nebo nezávislý dokumentární snímek švédského režiséra Thomase Nordanstada, Hashima, Japan, 2002 (2002). (Conspi)

Reklama

Reklama