VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (140)
Jako první jsem viděl remake s Al Pacinem a tudíž jsem si musel sehnal i tento kousek, který se mi ještě víc líbil a je až k neuvěření že je o 50 let starší. Musím říct, že mě skvěle potěšil, ač jsem to nečekal. Opět příběh výborně graduje až do úplného konce. Výborné dialogy a pěkné staré exteriéry budov s dobovými auty i thompsony mi vytvořili výbornou atmosféru za přispění obou režisérů a kvalitních scénáristů, jakou má např. hra Mafie. [8,5/10] (Caddo, United Artists) (Čb. /// Produkce: Howard Hawks, Howard Hughes /// Scénář: Ben Hecht, Fred Pasley, Seton I. Miller, John Lee Mahin, W. R. Burnett podle románu Armitage Traila /// Hudba: Shelton Brooks, W. C. Handy /// Kamera: Lee Garmes, L. William O´Connell) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Herecky vykon Paula Muniho neni o nic horsi nez Al Pacina v remaku z roku 1983 a vicemene tahne cely film. Jiz v uvodu film zaujme vyzvou k vlade, co bude delat s rostouci kriminalitou mafianskych gangu, coz me celkem prekvapilo. Film je o to cennejsi, ze se odehrava v pritomnosti a na atmosfere to jde znat. Misty mozna trochu naivni, ale i dnes porad dobre. ()
Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface. ()
Nejen jeden ze základních pilířů gangsterského filmu a jedna z nestárnoucích klasik, ale i nechvalně proslulá oběť cenzorského aparátu a film, který vyprovokoval zrod několika prudérních spolků a organizací. Zjizvená tvář dokonce vznikla navzdory nelibosti Haysova "pročišťovacího" úřadu (W. H. Hays byl osobou stojící za Produkčním kodexem), který Hughesův ambiciózní projekt odsoudil a zhanil ještě před startem natáčení. Hughese to naštěstí příliš nepálilo. Obratem dal pokyn k natáčení i bez požehnání od "vrchnosti", ba co více, apeloval na Hawkse, aby snímek učinil natolik realistickým, dynamickým, syrovým, napínavým a brutálním, jak jen to bude možné. Díky tomu spatřili světlo světa hned tři odlišné verze téhož filmu. V první "autentické" verzi bylo prý možno napočítat přes 40 mrtvých (sic!), obsahovala scény, ve kterých jsou vládní úředníci upláceni gangstery, politikům v ní byla otevřeně přisouzena vina za existenci kriminálních gangů a Tonyho matka nemusela bez ustání dávat najevo své rozhořčení nad synovou zločineckou kariérou. Taková vybraná konstelace naneštěstí nemohla projít bez újmy. Cenzoři si na tvůrcích vynutili druhou upravenou verzi, která byla zbavena většiny "škodlivého", nebezpečného a morálně závadného materiálu (zvláště pasáží ukazujících korupci v politické sféře, byť se o ní všeobecně vědělo) a zároveň obohacena o jasné morální ponaučení (je špatné být špatný). Stávající podoba však nadále nebyla mnohým po chuti, tudíž byla sestříhána i třetí verze s alternativním závěrem, kde je Tony postaven před soud a spravedlivě odsouzen k smrti. Ta již byla povolena ve většině amerických států. ()
Pro mě obrovské zklamání=Přistupoval jsem k tomu s obrovským respektem a nadšením-vždyť je to ten slavný a klasický předobraz pro mou oblíbenou De Palmovku...Ale dostalo se mi něčeho podivně nesourodého s naprosto nesympatickou hlavní postavou-kterou Muni hrál jako by zrovna vylezl z němého filmu....dialogy, zápletka, herectví...nic není něják extra hravé nebo nedejbože něják rafinované..Překvapivě propracovaná psychologie?kde?tím se jako myslí Tonyho vztah se sestrou do kterého divák vlastně nemá příležitost proniknout?..nebo koulení navlhčenýma očima?to je ta psychologie??.....dokonce i ten konec vyzněl do prázdna....nevím-Tohle jsem něják nepobral a je mi to líto :( ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (27)
- George Raft byl přítelem skutečného gangstera Benjamina "Bugsy" Siegela. (hans500)
- V různých státech USA se promítaly různé verze Zjizvené tváře. Např. v New Yorku se uváděla třetí verze (s odlišným koncem) a na druhé straně řeky Hudson v New Jersey druhá verze filmu (alternativní závěr v podobě zatčení Camonta a odsouzení k oběšení). (Zetwenka)
- Známá scéna, ve které si Rinaldo (George Raft) pohazuje mincí, byla parodována ve filmu Číslo 5 žije (1986). (Alfréda)
Reklama