Anihilace

Některé filmy vlastně stojí za to si odložit na dobu, kdy pomine PR masáž, vlna recenzí i výkřiků na sociálních sítích a databázích. Člověk pak k nim může přistoupit do značné míry oproštěný od balastu ohlasů i očekávání. Zrovna "Annihilation" je případ díla, kterému právě čistá a otevřená mysl nejen prospívá, ale do značné míry ji vyloženě vyžaduje. Nejedná se totiž o sci-fi zakládající si na vědecké věrohodnosti, ale naopak na čirém úžasu z nových světů a forem, přičemž diváky vybízí k ponoření se do nich. Podoba fauny a flóry zde může evokovat apokalypticko enviromentalistické vize Hajaa Mijazakiho. Jenže na rozdíl od jejich ekologické logiky příčiny a následku, potažmo snahy posunout se z parazitismu směrem k symbióze, zdejší svět nemá logiku, smysl či cíl. Jeho jediným principem je asymilace a transformace bujením. Garland do své volné adaptace stejnojmenné předlohy vnáší motivy ztráty, sebedestrukce a současně doplňuje páteř možného výkladu celého vyprávění jako metafory pro turbulentní dynamiku vztahu dvou lidí a jejich složité cesty zpátky k sobě, přičemž na konci oné cesty nevyhnutelně nemohou být stejní jako na začátku. Nicméně nejen díky své záměrné enigmatičnosti "Annihilation" nejlépe funguje jako expedice do jiného světa, který je právě díky své groteskní monstrozitě, zneklidňující nestálosti i přízračné kráse nebývale podmanivý. V dnešní záplavě blockbusterů vydávajících se na nové planety, které ale zůstávají příjemně konvenční, se Garlandovi podařilo navrátit do filmu element fascinovaného úžasu. (25.09.2020)

Během sledování si nešlo nevzpomenout na Arrival. U toho mě naprosto ohromil konec a asi všichni se shodneme, že se jedná o velmi dobrý námět a film, který byl natočen podle kvalitního scénáře. U Anihilace je situace úplně jiná. Film to samozřejmě není tak výpravný a s obdobným tématem pracuje nepoměrně komorněji (než například Avatar, na kterého jsem si během sledování také vzpomněl). Někdo by spíše zmínil Predátora, ale to asi není důležité. Důležitá je především forma vyprávění, která první polovinu představuje až skoro nezajímavé sociální drama a honbu za pravdou, ovšem jenom aby v té druhé šokovala, či spíše jako v mém případě, naprosto vtáhnula do děje a až do konce nepustila a nutí člověka dlouze přemýšlet, co vlastně viděl. Jak si můžeme povšimnout i z hodnocení, Annihilation, podobně jako Natalie Portman, rozděluje diváky ve dví a spousta lidí dosud filmem nepolíbených (a například i knižní předlohou) jej odsoudí jako levnou báchorku, kterou producenti raději odklidili na Netflix. A já jsem rád, že to tak dopadlo, sic jako nečtenář jsem si musel několik souvislostí zpět dohledat, ale byl to pro mě vesměs velmi silný zážitek. (16.03.2018)

Tento film byl pro mne opravdový oříšek. Přesto, že se mi moc líbí a celou dobu mi to při sledování šrotovalo v hlavě, čekal jsem něco většího a prostě nemůžu dát víc než 3 hvězdy. Na to film nemá dostatečné charisma a jakoby tomu vždy něco chybělo. S hereckými výkony jsem však spokojený a jelikož jsem byl celou dobu napjatý tak z hlediska hororu dost dobrý. 60% (28.03.2018)

Tak nakoniec sa človek od nejakej "jablkovej drene" dozvie, že tento výnimočný snímok,  je len pre tých, čo sú mimoriadne inteligentný. A ja som mal o sebe tak vysokú mienku 😕 No veď čo tam potom, že diváka 115 minút prenasleduje kurevská nuda, pričom nebyť dvoch solídne spracovaných pasáži, zrejme by upadol do kómy. By ma zaujímalo, či ste čírou náhodou, všetci, čo ste udelili tejto kokotine plný počet ☆ nesedeli spolu v jednej rade v kine. To je totiž jediné logické vysvetlenie, kedy mohla skupinku ľudí obalamutiť fantazmagória. Je na čase precitnúť v realitu mládež, lebo keď to "dokázal" Fico v prípade Kaliňáka, mohli by ste aj vy .. ALEBO .. neojebávať .. nepatrí sa to. (12.03.2018)

Líbilo se mi to více než opěvovaní Příchozí. Samozřejmě to byl v mnoha ohledech jiný a o poznání skromnější film, který televizní původ nezapřel (na rozdíl od jiných snímků Netflixu, které jsem zatim viděl), ale měl skvělou atmosféru, byl originální, jeho postavy mě zajímaly a měl jsem z něj takový ten příjemně dobrodružný pocit objevování neznámého. (27.12.2018)